§ 3 Zákon o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních) – Způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka

§ 3 Způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka (1) Způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka má ten, kdo a) má odbornou způsobilost podle tohoto zákona, nebo jemuž byla uznána způsobilost k výkonu zdravotnického povolání nebo k výkonu povolání jiného odborného pracovníka v souladu s ustanoveními hlavy VII nebo VIII, b) je zdravotně způsobilý, c) je bezúhonný. (2) Zdravotnický pracovník a jiný odborný pracovník je povinen doložit zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékařským posudkem3b) vydaným na základě lékařské prohlídky. Lékařský posudek vydává registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství, a není-li, jiný poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství. Seznam nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k výkonu povolání, obsah lékařských prohlídek a náležitosti lékařského posudku stanoví prováděcí právní předpis. Zdravotní způsobilost se zjišťuje a) před zahájením výkonu povolání a po přerušení výkonu povolání na dobu delší než 3 roky, b) v případě důvodného podezření, že došlo ke změně zdravotního stavu zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka, 1. na vyžádání správního orgánu, který vydal oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jde-li o poskytovatele zdravotních služeb, který je oprávněn poskytovat zdravotní služby bez ustanovení odborného zástupce, nebo o odborného zástupce, je-li ustanoven, 2. na vyžádání zaměstnavatele, jde-li o zaměstnance, který podle lékařského posudku poskytovatele pracovnělékařských služeb pozbyl zdravotní způsobilost k práci, nebo 3. na vyžádání ministerstva, jde-li o zdravotnického pracovníka podle tohoto zákona. Fyzické osoby, kterým byla uznána zdravotní způsobilost podle hlavy VII, dokládají zdravotní způsobilost rozhodnutím ministerstva (§ 81) před prvním zahájením výkonu povolání. Hostující osoby dokládají zdravotní způsobilost dokladem požadovaným v členském státě původu (§ 79). (3) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, nebo se na něho hledí, jako by nebyl odsouzen5). Za bezúhonného se pro účely výkonu povolání zdravotnického pracovníka, který poskytuje zdravotní péči dětem, a jiného odborného pracovníka, který vykonává činnosti přímo související s poskytováním zdravotní péče dětem, nepovažuje ten, kdo má záznam v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi vedené Ministerstvem spravedlnosti. (4) Doklad o bezúhonnosti a) se vyžaduje vždy před zahájením výkonu zdravotnického povolání zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka nebo též v jiných odůvodněných případech; v průběhu výkonu zdravotnického povolání v odůvodněných případech též na vyžádání zaměstnavatele, jde-li o zaměstnance, nebo na vyžádání správního orgánu, který zdravotnickému pracovníku nebo jinému odbornému pracovníku, který poskytuje zdravotní služby, vydal oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách, b) si vyžádá ministerstvo pro účely správního řízení vedeného podle tohoto zákona. (5) Bezúhonnost se prokazuje podle povahy činnosti výpisem z rejstříku trestů nebo výpisem z rejstříku trestů vydávaným pro práci s dětmi. Bezúhonnost se dále prokazuje dokladem prokazujícím splnění podmínky bezúhonnosti vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem, nejde-li o občana České republiky, a doklady vydanými státy, ve kterých se fyzická osoba zdržovala v posledních 3 letech nepřetržitě déle než 6 měsíců. Doklady prokazující splnění podmínky bezúhonnosti nesmí být starší 3 měsíců. Nevydává-li stát uvedený ve větě druhé výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, nebo nelze-li jej získat, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti. Místo dokladu podle věty druhé může fyzická osoba za účelem prokázání bezúhonnosti předložit výpis z rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů těchto států. (6) Fyzické osoby, kterým byla uznána bezúhonnost podle hlavy VII, prokazují bezúhonnost rozhodnutím ministerstva před prvním zahájením výkonu povolání. Hostující osoby prokazují bezúhonnost dokladem požadovaným v členském státě původu.