§ 10 Zákon o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů – Řízení

§ 10 Řízení (1) Nestanoví-li rozhodčí smlouva jinak, určí rozhodci podle svého uvážení čas, místo, jakož i způsob řízení. V řízení mají postupovat tak, aby bez zbytečných formalit co nejúčelněji a nejrychleji zjistili pravý stav věci, poskytujíce oběma stranám stejnou příležitost k hájení jejich práv. (2) Rozhodci mohou vyslýchat svědky, znalce a strany jen dostaví-li se k nim dobrovolně. Též jiné důkazy mohou provádět jen, budou-li jim stranou, popřípadě někým jiným poskytnuty. (3) Úkony, které nemohou rozhodci sami provést, provede na jejich dožádání soud. Soud je povinen vyhovět dožádání, nejde-li o úkon nepřípustný podle zákona; přitom je oprávněn učinit všechna rozhodnutí, která k provedení dožádání jsou potřebná.