§ 2 Nařízení vlády o sazbách úhrady – Účinnost

§ 2 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Mládek, CSc., v. r. Příloha k nařízení vlády č. 98/2016 Sb. Nerost, skupina nerostůJednotkaSazba v Kč za jednotkuRopam3558,00Hořlavý zemní plynm30,27Urant5 834,13Cesiumkg160 782,00Cínt22 726,00Lithiumt10 692,00Mangant2 308,00Měďt7 115,00Rubidiumkg114 103,00Wolframt46 625,00Zlatokg40 919,00Drahé kameny – vltavínkg1 939,59Drahé kameny – granátykg1 500,00Drahé kameny – hmoty SiO2kg10,00Diatomitt4,95Sklářský a slévárenský písekt8,24Bentonitt3,32Nerosty používané pro kamenickou výrobu, včetně štěpných břidlicm317,55Sádrovect21,84Grafitt30,00Technicky využitelné krystaly nerostůt15,00Keramické a žáruvzdorné jíly a jílovcet34,74Kaolint30,00Křemen, křemenec, dolomit, slín, čedič, znělec, trachyt, pokud tyto nerosty jsou vhodné k chemicko-technologickému zpracování nebo zpracování tavením,t4,36Živect13,73Wollastonitt5,00Vysokoprocentní vápenect10,55Ostatní vápence a cementářské surovinyt3,25Uhlí černét9,90Uhlí hnědé dobývané povrchovým způsobemGJ1,18Uhlí hnědé dobývané hlubinnět3,88Stavební kámenm32,91Štěrkopískym33,39Cihlářské surovinym31,40Ostatní nerostyt50,37 Poznámky 1. Za hořlavý zemní plyn se považují všechny druhy využitelného hořlavého zemního plynu, bez ohledu na jeho genezi, způsob uložení a způsob získání při těžbě. Za hořlavý zemní plyn se považuje také využitý zemní plyn vázaný na ložiska ropy a využitý zemní plyn vázaný na uhelnou hmotu nebo na bituminózní horniny, bez ohledu na způsob jeho získávání. 2. Sazba úhrady za uran, cesium, cín, lithium, mangan, měď, rubidium, wolfram a zlato je stanovena za čistý kov v koncovém produktu těžby a úpravy vydobyté rudy. 3. Za drahé kameny – granáty se považují granáty využitelné pro výrobu šperků včetně bižuterie, ozdobných předmětů a obdobných výrobků. Sazba se nepoužije pro granáty z ložisek těžených pro užití jako technicky využitelné krystaly nerostů, určené zejména pro výrobu abraziv, filtrů a pro použití v technických zařízeních. 4. Za drahé kameny – hmoty SiO2 se považují všechny variety křemene, chalcedonu a opálu, včetně silicifikovaných částí rostlin, které jsou brousitelné a leštitelné, bez ohledu na obsah a formu SiO2. Za drahé kameny – hmoty SiO2 se považují i krystaly křemene využité jako ozdobné předměty. Krystaly křemene využívané pro své technické vlastnosti se považují za technicky využitelné krystaly nerostů. Za drahý kámen – hmoty SiO2 se nepovažuje křemen využitý jako sklářská surovina. 5. Za sklářské a slévárenské písky se považují sedimentární horniny s vysokým obsahem SiO2, využitelné pro výrobu skla nebo pro slévárenské technologie. 6. Za nerosty používané pro kamenickou výrobu se považují všechny nerosty výhradních ložisek, využívané pro kamenickou výrobu zejména štípáním, řezáním či jiným postupem upravujícím tvar vydobytého nerostu na kamenické výrobky, bez ohledu na petrografické označení dobývaného nerostu. 7. Za technicky využitelné krystaly nerostů se považují nerosty, které jsou následně využity pro své vlastnosti (například štěpnost, kruchost, tvrdost, schopnost sorpce jiných látek na povrchu) k technickým účelům (například jako abraziva nebo materiály do filtrů). 8. Za kaolin se považují všechny druhy hornin obsahující využitelný podíl kaolinitu, bez ohledu na množství a kvalitu hmoty získané úpravou vydobytého kaolinu. Sazba je stanovena za obsah užitkové složky – kaolinitu – v rubanině. 9. Pro posouzení vhodnosti křemene, křemence, dolomitu, slinu, čediče, znělce, trachytu a nerostů vlastnostmi a užitím jim odpovídajícím k chemicko-technologickému zpracování nebo zpracování tavením, se za chemicko-technologické zpracování považuje výroba zboží tavením nebo žárovou úpravou nerostu, výroba cementu, výroba hnojiv, výroba chemických látek, výroba zboží mletím nerostu nebo obdobné výroby. Za chemicko-technologické zpracování se nepovažuje výroba cihlářského zboží. 10. Za živec se považují všechny druhy živce bez ohledu na jejich chemické složení, formu výskytu a genezi těženého ložiska. Sazba je stanovena za obsah užitkové složky (tj. živce) v rubanině. 11. Za vysokoprocentní vápenec se považuje vápenec s celkovým obsahem karbonátové složky nad 96 %; přitom obsah MgCO3 nesmí překročit 2 %. Kvalita se hodnotí v samostatně dobyvatelné části ložiska. 12. Za černé uhlí (kamenné uhlí) se považuje i antracit. 13. Za hnědé uhlí se považuje i lignit, oxihumolit a další energeticky využitelné pevné bituminózní nerosty, které nejsou černým uhlím nebo antracitem. Ke stanovení výhřevnosti hnědého uhlí dobývaného povrchovým způsobem lze použít i hodnoty zjišťované pro účely daně z pevných paliv1). 14. Za stavební kámen se považují všechny nerosty bez ohledu na jejich složení a petrografické označení, které jsou využitelné ve stavebnictví a při úpravách terénu. Za stavební kámen se nepovažují nerosty, které pro svoje vlastnosti mají stanovenu jinou sazbu úhrady (například vápence vysokoprocentní, dolomity pro chemicko-technologické zpracování, sklářské a keramické suroviny, nerosty používané pro kamenickou výrobu). 15. Za štěrkopísky se považují klastické sedimentární nebo reziduální horniny, bez ohledu na petrografické složení, stupeň opracování úlomků a částic a bez ohledu na podíl jílové složky sedimentu. Za štěrkopísky se nepovažují nerosty, které pro svoje vlastnosti mají stanovenu jinou sazbu úhrady (například živce, sklářské a keramické suroviny, nerosty z nichž je možno průmyslově získávat kovy). 16. Za cihlářské suroviny se považuji nerosty využité pro výrobu cihlářského zboží, bez ohledu na jejich petrografické složení, kvalitu a genezi. Za cihlářské suroviny se nepovažují nerosty, které mají vlastní sazbu úhrady. 17. Za ostatní nerosty se považují všechny nerosty výhradních ložisek, které nemají stanovenou vlastní sazbu úhrady. 1) § 6 část čtyřicátá šestá zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.