§ 138 Zákon o národním pojištění – Důchodové pojištění horníků.

§ 138 Důchodové pojištění horníků. (1) Za horníky podle tohoto zákona se pokládají osoby, které jsou na podkladě pracovního (služebního) nebo učňovského poměru zaměstnány pod zemí nebo na povrchu: a) v hornictví (§ 131 obecného horního zákona), b) v podnicích (závodech) na dobývání živic, c) v podnicích (závodech) na dobývání kaolinu, žáruvzdorných jílů, lupku, živce, sádrovce a křemence, dále křemene používaného pro výrobu ohnivzdorných výrobků a formovacích písků, pokud se dobývání děje po hornicku a je podrobeno horně-policejnímu dozoru. d) v závodech na dobývání vápence a dolomitu, pokud jsou provozovány národním hornickým podnikem a pokud se dobývání děje po hornicku. (2) Dělničtí báňští inspekční asistenti se pokládají pro účely tohoto zákona za horníky podle odstavce 1, pokud se dále nestanoví jinak. Totéž platí o tajemnících svazu zaměstnanců v hornictví, kteří dříve pracovali alespoň 10 let v hornictví. (3) Za horníky podle odstavců 1 a 2 se však nepovažují: a) zaměstnanci zvláštních nehornických podniků, kteří vykonávají v hornických podnicích (závodech) nebo v podnicích (závodech) uvedených v odstavci 1, písm. b) a c), určitou práci, jež není časově předem vymezena a s báňským provozem jen nepřímo souvisí, na př. stavby domů, silnic, drah, mostů, vodní stavby; b) osoby, které vykonávají služby za účelem rychlé pomoci při nehodách nebo přírodních pohromách nebo za účelem rychlého odstranění provozních nebo dopravních poruch, pokud se dá předvídati, že tyto služby podle své povahy nebudou trvati déle než měsíc; c) zaměstnanci služby výhradně administrativní a zaměstnanci závodů sloužících výhradně obchodnímu odbytu těžby; d) zaměstnanci závodů zemědělských a hostinských, ozdravoven, podniků zábavních a vzdělávacích, jakož i jiných závodů, které neslouží přímo těžbě nebo zušlechťování nerostů a živic. (4) Ministr sociální péče může na návrh Ústřední národní pojišťovny v dohodě s ministrem průmyslu a po slyšení jednotné odborové organisace stanoviti bližší směrnice pro posouzení, které práce v hornictví se považují za práce pod zemí, přihlédna k předpisům dosud platným. (5) Za práci pod zemí se považuje u zaměstnanců pracujících pod zemí také činnost, kterou konají na povrchu ve funkci člena závodní (podnikové) rady, nebo činnost, kterou konají z provozních důvodů přechodně na povrchu. U zaměstnanců pracujících na povrchu, kteří jsou jen přechodně zaměstnáni z provozních důvodů také pracemi pod zemí, přihlíží se při určování doby práce pod zemí jen k době, po kterou byly práce pod zemí skutečně vykonávány.