Stručně: Paragraf 139 zákona o národním pojištění upravuje zvláštní podmínky pro nárok horníků na starobní a invalidní důchod, které se liší od obecných pravidel, a to s ohledem na specifika jejich povolání.
§ 139
(1) Horník má nárok na starobní důchod též, nepožívá-li starobního důchodu podle § 62 nebo invalidního důchodu a není již zaměstnán způsobem zakládajícím povinné pojištění, jestliže dosáhl:
a) 55 let věku a byl pojištěn alespoň 25 let při práci pod zemí, nebo
b) 55 let věku a byl pojištěn alespoň 35 let na podkladě zaměstnání v hornictví, z toho alespoň 10 let při práci pod zemí, nebo
c) 60 let věku a byl pojištěn alespoň 15 let na podkladě zaměstnání v hornictví.
(2) Nárok na starobní důchod podle odstavce 1 nepřísluší, dokoná-li pojištěnec 55. nebo 60. rok věku až po uplynutí dvou let od výstupu z hornického zaměstnání.
(3) Pojištěnec, který byl bezprostředně před vznikem invalidity po dobu pěti let zaměstnán pod zemí nebo který alespoň z poloviny celkové doby od prvního vstupu do důchodového pojištění (pensijního zaopatření) do vzniku invalidity pracoval pod zemí, má nárok na důchod invalidní též, je-li nucen zanechati výkonu svého posledního povolání a nemůže vykonávati ani jiné zaměstnání pod zemí přiměřené jeho dosavadnímu povolání. Nastane-li invalidita při práci pod zemí pracovním úrazem, pokládá se uvedená podmínka trvání prací pod zemí vždy za splněnou.
(4) Nastala-li horníkova smrt pracovním úrazem (nemocí z povolání), pokládá se podmínka § 65, odst. 2, písm. a) za splněnou.
Výklad
Stručně
Paragraf 139 zákona o národním pojištění upravuje zvláštní podmínky pro nárok horníků na starobní a invalidní důchod, které se liší od obecných pravidel, a to s ohledem na specifika jejich povolání.
Co to znamená v praxi
Horníci mohou získat starobní důchod dříve než ostatní pojištěnci, a to již od 55 nebo 60 let věku, pokud splní specifické podmínky týkající se délky pojištění a práce pod zemí.
Nárok na starobní důchod podle těchto zvláštních podmínek zaniká, pokud horník dosáhne stanoveného věku (55 nebo 60 let) více než dva roky po ukončení hornického zaměstnání.
Invalidní důchod může být horníkovi přiznán i v případě, že nemůže vykonávat své poslední povolání pod zemí ani jiné přiměřené zaměstnání pod zemí, pokud splnil podmínky délky práce pod zemí před vznikem invalidity.
Pokud horník zemře následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, je splněna podmínka pro nárok na pozůstalostní důchod, která by jinak vyžadovala určitou dobu pojištění.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.