Stručně: Paragraf 269 zákona o národním pojištění řeší přechodná ustanovení týkající se nároků na důchody a pojištění, které vznikly podle dřívějších předpisů před 1. říjnem 1948, a upravuje jejich platnost a podmínky podle nového zákona.
§ 269
(1) Získal-li pojištěnec čekací dobu podle dosavadních předpisů o veřejnoprávním důchodovém pojištění a nároky do 30. září 1948 nezanikly, platí do 30. září 1951 podmínka § 61 za splněnou.
(2) Získal-li pojištěnec čekací dobu podle dosavadních předpisů o veřejnoprávním důchodovém pojištění a nezanikly-li nároky do 30. září 1948, avšak k nápadu důchodu do tohoto dne nedošlo, ježto nebyly splněny podmínky nápadu stanovené dosavadními předpisy, byly však splněny podmínky nápadu důchodu podle tohoto zákona, náleží důchod za podmínek a ve výši podle tohoto zákona od 1. října 1948. Vdovské důchody po pojištěncích podle zákona č. 221/1924 Sb. a předpisů tento zákon měnících a doplňujících náleží však za podmínek § 65, odst. 2, písm. b), c) nebo d) ve výši 1.000 Kčs měsíčně, za podmínek § 65, odst. 2, písm. a) ve výši 800 Kčs měsíčně. Ustanovení § 74, odst. 5 platí zde obdobně.
(3) Osoby, které dne 30. září 1948 dobrovolně pokračovaly v pojištění podle dosavadních předpisů o veřejnoprávním důchodovém pojištění, mohou dobrovolně pokračovati v pojištění i po tomto dni s dosavadním pojistným a s účinkem dobrovolného pokračování v pojištění podle tohoto zákona.
(4) U pojištěnce, který do 30. září 1948 získal v pojištění aspoň 15 let, platí podmínka 20 let pojištění podle § 62, odst. 2 za splněnou.
(5) Nárok na výbavné podle předpisů o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců, vzniklý po 30. září 1941, ale do 30. září 1948 neuplatněný, lze uplatniti do 30. září 1949. Výbavné náleží ve výši podle předpisů platných v den sňatku.
(6) Doby služby v československých legiích nebo v Rudé armádě (zákon ze dne 24. července 1919, č. 462 Sb., o propůjčování míst legionářům, a zákon ze dne 3. října 1946, č. 196 Sb., jímž se doplňují některá ustanovení zákona č. 462/1919 Sb.) a doby jiné účasti na národním boji za osvobození (zákon ze dne 19. prosince 1946, č. 255 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození) se v rozsahu započitatelném pro veřejné zaměstnance podle uvedených zákonů kladou pro pojištěnce podle tohoto zákona na roveň dobám pojištění podle tohoto zákona, pokud nebyly již podle dosavadních předpisů započteny jako příspěvkové doby.
(7) Starobní (invalidní) důchody osob uvedených v §§ 4 a 5, pokud napadly do 30. září 1953, činí nejvýše 21.000 Kčs ročně; napadly-li v době od 1. října 1953 do 30. září 1958, činí nejvýše 30.000 Kčs ročně. Vdovské a sirotčí důchody vyměřují se ze starobních (invalidních) důchodů, stanovených podle předchozí věty. Tato ustanovení se nevztahují na pojištěnce, kteří do 30. září 1948 získali čekací dobu podle dosavadních předpisů o veřejnoprávním důchodovém pojištění a jejichž nároky do tohoto dne nezanikly.
Výklad
Stručně
Paragraf 269 zákona o národním pojištění řeší přechodná ustanovení týkající se nároků na důchody a pojištění, které vznikly podle dřívějších předpisů před 1. říjnem 1948, a upravuje jejich platnost a podmínky podle nového zákona.
Co to znamená v praxi
Uznání čekací doby: Pokud pojištěnec získal čekací dobu podle starých předpisů a nároky nezanikly do 30. září 1948, považuje se podmínka čekací doby podle § 61 nového zákona za splněnou až do 30. září 1951.
Přiznání důchodu podle nového zákona: Jestliže pojištěnec splnil čekací dobu podle starých předpisů a nároky nezanikly, ale důchod ještě nenapadl, protože nebyly splněny podmínky nápadu podle starých předpisů, avšak splnil podmínky nápadu podle nového zákona, náleží mu důchod podle nového zákona od 1. října 1948.
Pokračování v dobrovolném pojištění: Osoby, které k 30. září 1948 dobrovolně pokračovaly v pojištění podle starých předpisů, mohou v tomto pojištění pokračovat i po tomto datu se stejným pojistným a s účinky dobrovolného pojištění podle nového zákona.
Započítání doby pojištění: Pojištěnci, kteří do 30. září 1948 získali alespoň 15 let pojištění, mají podmínku 20 let pojištění podle § 62 odst. 2 nového zákona považovanou za splněnou.
Na co si dát pozor
Uplatnění výbavného: Nárok na výbavné, který vznikl po 30. září 1941, ale nebyl uplatněn do 30. září 1948, bylo možné uplatnit pouze do 30. září 1949.
Započítávání dob služby: Doby služby v československých legiích, Rudé armádě nebo jiné účasti na národním boji za osvobození se pro pojištěnce podle tohoto zákona kladou na roveň dobám pojištění, pokud již nebyly započteny jako příspěvkové doby podle starých předpisů.
Omezení výše důchodů: Starobní a invalidní důchody pro určité osoby, které napadly do 30. září 1953, měly roční limit 21 000 Kčs, a pro ty, které napadly od 1. října 1953 do 30. září 1958, limit 30 000 Kčs.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.