Stručně: Paragraf 3 zákona o národním pojištění definuje, kdo je považován za zaměstnance pro účely tohoto zákona, přičemž zahrnuje nejen osoby v pracovním poměru, ale i specifické skupiny jako domácké dělníky a zástupce na provizi, a řeší pojistnou povinnost při práci v zahraničí.
§ 3 Zaměstnanci.
(1) Zaměstnanci ve smyslu tohoto zákona jsou osoby, které v Československé republice pracují na podkladě soukromoprávního nebo veřejnoprávního pracovního (služebního) poměru nebo na podkladě poměru učňovského (volontérského, praktikantského).
(2) Pro účely tohoto zákona se však pokládají za zaměstnance také domáčtí dělníci, jimiž se rozumějí osoby, které vykonávají mimo zaměstnavatelovu dílnu po živnostensku práce na zakázku jednoho nebo několika zaměstnavatelů. Za domácké dělníky se pokládají také osoby, které, ačkoliv jsou oprávněny provozovati samostatně živnost, vykonávají bez cizích pracovních pomocníků převážně domáckou práci na zakázku jednoho nebo několika zaměstnavatelů a jsou jinak pouze menší měrou samostatně výdělečně činné.
(3) Pro účely tohoto zákona se pokládají dále za zaměstnance také zástupci na provisi, i když nejsou v pracovním poměru, a to i tehdy, jsou-li oprávněni provozovati samostatně živnost, jestliže vykonávají tuto svou činnost jako jedinou výdělečnou činnost bez cizích pracovních pomocníků.
(4) Vykonává-li zaměstnanec přechodně práci mimo území Československé republiky, nemá to vlivu na pojistnou povinnost. To platí u zaměstnanců zastupitelských úřadů Československé republiky v cizině, dále u zaměstnanců československých státních drah, u zaměstnanců tuzemských podniků leteckých a tuzemských podniků pro plavbu říční a námořní i tehdy, vykonávají-li práce trvale mimo území Československé republiky, pokud jsou československými státními občany. Ministerstvo sociální péče může však po slyšení Ústřední národní pojišťovny zprostiti pojistné povinnosti tyto osoby, jsou-li pojištěny podle předpisů státu, v němž práce vykonávají.
(5) Ministr práce a sociální péče může nařízením všeobecně stanoviti, že se pro účely národního pojištění určité činnosti posuzují jako zaměstnání v pracovním poměru, a upraviti zároveň odchylně rozsah a podmínky pojištění a způsob jeho provádění; pro jednotlivé skupiny osob může tato opatření činiti ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s příslušnými ústředními úřady správním opatřením.
Výklad
Stručně
Paragraf 3 zákona o národním pojištění definuje, kdo je považován za zaměstnance pro účely tohoto zákona, přičemž zahrnuje nejen osoby v pracovním poměru, ale i specifické skupiny jako domácké dělníky a zástupce na provizi, a řeší pojistnou povinnost při práci v zahraničí.
Co to znamená v praxi
Za zaměstnance jsou považovány osoby pracující na základě soukromoprávního nebo veřejnoprávního pracovního (služebního) poměru, stejně jako učni, volontáři a praktikanti.
Do kategorie zaměstnanců spadají i domáčtí dělníci, kteří pracují mimo dílnu zaměstnavatele na zakázku, a to i v případě, že jsou živnostníci, ale převážně vykonávají domáckou práci pro jednoho či více zaměstnavatelů bez cizích pomocníků.
Zaměstnanci jsou pro účely tohoto zákona také zástupci na provizi, kteří vykonávají tuto činnost jako jedinou výdělečnou činnost bez cizích pomocníků, a to i když nejsou v pracovním poměru nebo jsou živnostníci.
Pojistná povinnost trvá i v případě, že zaměstnanec pracuje přechodně v zahraničí; u některých specifických skupin (např. zaměstnanci zastupitelských úřadů, státních drah) platí i při trvalé práci v zahraničí, pokud jsou československými státními občany, s možnou výjimkou udělenou Ministerstvem sociální péče.
Na co si dát pozor
Ministerstvo práce a sociální péče má pravomoc nařízením stanovit, že určité činnosti se pro účely národního pojištění posuzují jako zaměstnání v pracovním poměru, a upravit podmínky pojištění.
Je důležité rozlišovat mezi obecnou definicí zaměstnance a rozšířenou definicí pro účely národního pojištění, která zahrnuje i osoby, které by jinak nebyly považovány za zaměstnance.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.