§ 8 Zákon o národním pojištění

Zákon o národním pojištění · 99/1948 Sb. · § 8 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 8 zákona o národním pojištění definuje, kdo je považován za „důchodce“ pro účely tohoto zákona, přičemž specifikuje různé typy důchodů a zaopatřovacích požitků, které tuto definici naplňují, a stanovuje podmínky trvalého pobytu a nepodléhání jinému povinnému pojištění.
§ 8 Důchodci [§ 2, odst. 2, písm. b)] jsou: a) osoby, kterým se vyplácí důchod podle tohoto zákona nebo dříve platných předpisů o veřejnoprávním důchodovém pojištění; poživatelé důchodu úrazového však jen tehdy, je-li jejich výdělečná schopnost snížena alespoň o polovinu; b) osoby, kterým se vyplácejí odpočivné (zaopatřovací) platy z veřejného pensijního zaopatření, po případě opakující se dary a pense z milosti z veřejných prostředků, s výjimkou poživatelů vojenských odpočivných (zaopatřovacích) platů; c) osoby požívající zaopatřovacích požitků podle zákona ze dne 18. března 1921, č. 130 Sb., kterým se upravují zaopatřovací požitky bývalých zaměstnanců na velkém majetku pozemkovém, a podle zákona ze dne 30. ledna 1947, č. 16 Sb., o umístění a jiném zaopatření zaměstnanců na zkonfiskovaném zemědělském majetku a jejich rodinných příslušníků, zdržují-li se trvale na území Československé republiky a nepodléhají-li povinnému pojištění podle § 2, odst. 1, písm. a) až c).

Výklad

Stručně

Paragraf 8 zákona o národním pojištění definuje, kdo je považován za „důchodce“ pro účely tohoto zákona, přičemž specifikuje různé typy důchodů a zaopatřovacích požitků, které tuto definici naplňují, a stanovuje podmínky trvalého pobytu a nepodléhání jinému povinnému pojištění.

Co to znamená v praxi

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.