§ 48 Vyhláška Českého báňského úřadu o skladování výbušnin – Účinnost

§ 48 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1995. Předseda: Ing. Bartoš v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 99/1995 Sb. Výbušniny se podle chování při výbušné přeměně zařazují do těchto tříd nebezpečí: třída A - výbušniny nebezpečné hromadným výbuchem, při němž je okolí ohrožováno tlakovými účinky a vymršťovanými úlomky. Závažnost škod a rozsah poškození jsou závislé na množství výbušniny, třída B - výbušniny neschopné hromadného výbuchu, při požáru vybuchují jednotlivě. Tlakový účinek je omezen na bezprostřední okolí, na stavbách v blízkém okolí vznikají jen malé škody. Vymršťované předměty mohou vybuchnout, a tím přenášet požár a výbuch, třída C - výbušniny neschopné hromadného výbuchu, jejich požár vyvolává silné tepelné účinky a může se rychle rozšiřovat. Okolí je ohroženo hlavně plameny, tepelným zářením a vyletujícími hořícími díly. Předměty mohou jednotlivě vybuchovat a být vrženy do okolního prostoru. Ohrožení staveb v bezprostředním okolí působením vzdušných rázových vln je malé, třída D - výbušniny nepředstavující žádné významnější nebezpečí pro okolí. Účinky jsou omezeny na jednotlivé obaly, při požáru nevybuchuje celý obsah jednotlivého balení. Jsou schopny odhořívání, předměty mohou jednotlivě vybuchovat. Nevznikají úlomky nebezpečné velikosti, dolet úlomků je malý. Třída a skupina nebezpečíPořadové čísloSkladovaná látka, směs nebo předmětAI1Třaskavá rtuť, azidy olova a stříbra, tricinát, dinitrodiazofenol, tetrazen a jiné třaskaviny suché nebo s obsahem vody do 10 %, nebo výbušniny nepřipuštěné k přepravě podle Přílohy A Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)2Třaskavé slože pro rozněcovadla obsahující třaskaviny uvedené pod poř. č. 1 v suchém stavuAII3Vysokobrizantní kapalné trhaviny (nitroglycerin, diglykoldinitrát, nitroglykol apod.)4Neflegmatizované a do 10 % flegmatizované vysokobrizantní pevné trhaviny (pentrit, hexogen, oktogen, tetryl apod.) a jejich směsi, výbušné předměty bez kovového obalu, které je obsahují v suchém stavu, trhací želatina5Výbušné předměty s kovovým obalem obsahující trhaviny uvedené pod poř. č. 4AIII6Vysokobrizantní pevné trhaviny (pentrit, hexogen, oktogen, tetryl apod.) a jejich směsi flegmatizované více než 10 %, výbušné předměty bez kovového obalu, které je obsahují v suchém stavu7Černý prach ve volném a lisovaném stavu8Trhaviny sypké, poloplastické, plastické, emulzní trhaviny a trhaviny typu slurry iniciovatelné rozbuškou s iniciační mohutností odpovídající REF. DET 313)9Plastické trhaviny na bázi trhavin uvedených pod poř. č. 4 a výbušné předměty, které je obsahují (mimo munici)10Trinitroresorcin suchý nebo s obsahem vody do 20 %, tritol, trinitrobenzen, kyselina pikrová a některé další trinitroaromáty suché nebo s obsahem vody do 30 % a jejich směsi, ne však s trhavinami uvedenými pod poř. č. 4, výbušné předměty bez kovového obalu, které je obsahují11Nitrocelulóza s obsahem vody nebo alkoholu do 10 %12Pyrotechnické slože skupiny 11)13Hotová ostrá munice s trhavinovou náplní třídy A14Poloostrá neadjustovaná munice (bez roznečovadel), součásti munice obsahující trhavinovou náplň třídy AII nebo AIII, všech druhů a ráží15Výbušné předměty s kovovým obalem obsahující výbušniny uvedené ve třídě AIII (mimo munici)16Rozněcovadla (zápalky, roznětky, rozbušky, bleskovice), trhací náplně s rozbuškou, ostré zapalovače s počinovou náplní17Bezdýmné prachy drobnozrnné2)AIV18Trhaviny DAP a emulzní trhaviny, které nejsou iniciovatelné rozbuškou s iniciační mohutností odpovídající REF. DET 313) nebo jiné výbušniny v tabulce neuvedené, splňující kritéria pro zařazení do podtřídy 1.5 podle Přílohy A Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)B19Třaskaviny a třaskavé slože s obsahem vody nad 10 %20m-Dinitrobenzen suchý krystalický a některé další dinitroaromáty21Trinitroresorcin s obsahem vody nad 20 %22Nábojky a náboje s nevýbušnou střelou ráže nad 30 mm23Ostré zapalovače bez rozbuškové pojistky, bez počinové náplně, zápalkové šrouby, zažehovače apod.24Poloostrá neadjustovaná munice (bez rozněcovadel), části munice obsahující trhavinovou náplň třídy AII nebo AIII, všech druhů a ráží, neschopné hromadného výbuchu25Pyrotechnické slože skupiny 21)26Pyrotechnické slože skupin 1 a 2 ve slisovaném stavu a výrobky, které je obsahují27Pyrotechnické výrobky, elektrické pilule, výbušky apod.28Výbušniny třídy nebezpečí A, které svojí konstrukcí nebo balením splňují podmínky pro zařazení do třídy nebezpečí B, nebo jiné výbušniny v tabulce neuvedené, pokud splňují kritéria pro zařazení do podtřídy 1.2 nebo 1.6 podle Přílohy A Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)C29Bezdýmné prachy drobnozrnné2)30Nitrocelulóza s obsahem vody nebo alkoholu od 10 do 25 % a položelatina s obsahem vody do 25 %31Spalitelná masa a výrobky z ní (spalitelné pláště)32Bezdýmné prachy všeho druhu (nitrocelulózové, nitroglycerinové, diglykolové apod.) a náplně z nich, mimo prachy uvedené pod poř. č. 17 a 2933Nitrochipsy (nitrocelulóza změkčená vhodným změkčovadlem s přídavkem pigmentu), pouze které jsou klasifikovány jako výbušniny34Položelatina s obsahem vody nad 25 %35Tuhé pohonné hmoty36Náboje s nevýbušnou střelou do ráže 30 mm s výmetnou náplní o hmotnosti větší než 50 g, zapalovače s rozbuškovou pojistkou bez počinové nálože37Výbušné předměty obsahující kapalné lehkovznětlivé směsi38Pyrotechnické slože skupiny 3, výbušniny tříd nebezpečí A a B, které svojí konstrukcí nebo balením splňují podmínky pro zařazení do třídy nebezpečí C, nebo jiné výbušniny v tabulce neuvedené, pokud splňují kritéria pro zařazení do podtřídy 1.3 podle Přílohy A Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)D39Výbušniny tříd nebezpečí A, B a C, které svojí konstrukcí nebo balením splňují podmínky pro zařazení do třídy nebezpečí D, nebo jiné výbušniny v tabulce neuvedené, pokud splňují kritéria pro zařazení do podtřídy 1.4 podle Přílohy A Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) VYSVĚTLIVKY 1) Rozdělení pyrotechnických složí: Do skupiny 1 patří výbušné pyrotechnické slože ve volném neslisovaném stavu, u nichž po aktivaci může dojít k výbušnému rozkladu: a) slože určené pro dosažení zvukových a zábleskových efektů, b) slože zažehovací, c) slože zápalné s kyslíkatými solemi, např. chlorečnanové slože s obsahem nejméně 50 % chlorečnanu, slože dvousložkové na bázi kovových prášků (Al, Mg, Al-Mg, Zr apod.) a kyslíkatých solí a peroxidů jako okysličovadel. Do skupiny 2 patří výbušné pyrotechnické slože ve volném neslisovaném stavu, u nichž po aktivaci může dojít k výbušnému rozkladu jen za mimořádných podmínek (např. při prudkém zvýšení tlaku plynů při jejich hoření): a) slože osvětlovací, b) slože světelné, c) slože stopovkové apod. Do skupiny 3 patří pyrotechnické slože bez nebezpečí výbušného rozkladu: a) slože bezplynné a máloplynné pro zpožďovače, b) termitové slože, c) slože skupiny 2 silně flegmatizované (např. dýmové slože). 2) Bezdýmné prachy drobnozrnné se zařadí do tříd a skupin nebezpečí na základě provedených zkoušek s přihlédnutím k souboru technicko-organizačních opatření vedoucích k omezení přechodu hoření v detonaci. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 99/1995 Sb. (1) Bezpečnostní vzdálenost se určí podle základního vzorce S = k.(M)n, kde S je bezpečnostní vzdálenost (m), k je koeficient volený podle charakteru a stavebního provedení ohroženého objektu a stupně jeho poškození a stavebního provedení ohrožujícího objektu, M je obložení (kg), n je exponent, jehož hodnota závisí na obložení ohrožujícího objektu. (2) Pro určení bezpečnostní vzdálenosti od skladu třídy nebezpečí A, kromě bezpečnostní vzdálenosti pro ohrožený sklad a výrobní objekt třídy nebezpečí A, se použije koeficientů uvedených v tabulce č. 1 této přílohy, přičemž hodnoty odpovídající exponentu n = 1/2 se použijí pro obložení menší než 2000 kg, hodnoty odpovídající exponentu n = 1/3 se použijí pro obložení 2000 kg a větší. Hodnota koeficientu k se z daného rozmezí volí podle stavebního provedení ohroženého objektu, jeho významu, charakteru, terénu apod. (3) Pro určení bezpečnostní vzdálenosti ohrožených výrobních objektů kterékoliv třídy a skupiny nebezpečí od skladů třídy nebezpečí A se použije koeficientů uvedených v tabulce č. 2 této přílohy. (4) Pro určení bezpečnostní vzdálenosti ohroženého skladu kterékoliv třídy a skupiny nebezpečí od skladu třídy nebezpečí A se použije koeficientů uvedených v tabulce č. 3 této přílohy. (5) U výbušnin, které se svým energetickým obsahem významně odchylují od trinitrotoluenu, např. třaskavin, některých pyrotechnických složí, trhavin typu DBT, vysokobrizantních trhavin, je obložení M: a) možno násobit koeficientem kekv, pokud je jeho hodnota menší než 1, b) nutno násobit koeficientem kekv, pokud je jeho hodnota větší než 1. Hodnoty vybraných koeficientů kekv jsou uvedeny v tabulce č. 4 této přílohy. (6) Bezpečnostní vzdálenost od skladu třídy nebezpečí A, v nichž se skladují předměty ohrožující při výbuchu okolí rozletem těžkých úlomků, je pro silnice a železnice nejméně 180 m a pro obytné budovy mimo území provozovny nejméně 275 m. (7) Bezpečnostní vzdálenost od skladu třídy nebezpečí B, u něhož je okolí ohroženo pouze rozletem lehkých úlomků, se stanoví takto: a) pro sklad kterékoliv třídy nebezpečí a pro výrobní objekt výbušinářského provozu s nebezpečím výbuchu je bezpečnostní vzdálenost 15 až 90 m, přičemž pro zasypaný ohrožující sklad třídy nebezpečí B se bezpečnostní vzdálenost nestanovuje, b) pro výrobní objekt bez nebezpečí výbuchu je bezpečnostní vzdálenost 25 až 90 m, c) pro správní, sociální, energetické nebo jiné objekty nesouvisející s výrobou výbušnin je bezpečnostní vzdálenost 40 až 90 m, d) pro silnice a železnice se bezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 39, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenost však je 60 m, e) pro obytné budovy mimo území provozovny se bezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 58, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenost však je 90 m. (8) Bezpečnostní vzdálenost od skladu třídy nebezpečí B, v němž se skladují předměty ohrožující při výbuchu okolí rozletem těžkých úlomků, se stanoví takto: a) pro sklad kterékoliv třídy nebezpečí a pro výrobní objekt výbušinářského provozu s nebezpečím výbuchu je bezpečnostní vzdálenost 25 až 135 m, přičemž pro zasypaný ohrožující sklad třídy nebezpečí B se bezpečnostní vzdálenost nestanovuje, b) pro výrobní objekt bez nebezpečí výbuchu je bezpečnostní vzdálenost 25 až 135 m, c) pro správní, sociální, energetické nebo jiné objekty nesouvisející s výrobou výbušnin je bezpečnostní vzdálenost 40 až 135 m, d) pro silnice a železnice se bezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 51, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenost však je 90 m, e) pro obytné budovy mimo území provozovny se bezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 76, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenost však je 135 m. (9) Pokud je možno volit bezpečnostní vzdálenost podle odstavců 7 a 8 z jistého rozmezí, stanoví se podle stavebního provedení ohrožujícího a ohroženého objektu. (10) Pro určení bezpečnostní vzdálenosti od skladu třídy nebezpečí C se použije exponentu n = 1/3 a koeficientů uvedených v tabulce č. 5 této přílohy. (11) Je-li obložení skladu třídy nebezpečí C menší než 100 kg, bezpečnostní vzdálenost se nestanoví. (12) Leží-li ohrožený objekt ve směru nechráněné výfukové plochy skladu třídy nebezpečí C, jsou nejmenší bezpečnostní vzdálenosti: a) 60 m pro ohrožený výrobní objekt výbušinářského provozu s nebezpečím výbuchu, b) 100 m pro výrobní objekt bez nebezpečí výbuchu, správní, sociální, energetické nebo jiné objekty, c) 240 m pro obytné budovy mimo území provozovny, silnice, železnice. (13) Bezpečnostní vzdálenost od skladu třídy nebezpečí D s obložením 100 kg a větším je pro všechny budovy uvnitř provozovny nejméně 10 m, pro obytné budovy mimo území provozovny, silnice a železnice nejméně 25 m. (14) Je-li obložení skladu třídy nebezpečí D menší než 100 kg, bezpečnostní vzdálenost se nestanoví. (15) Při různém stavebním provedení a umístění objektů nebezpečných výbuchem se určují bezpečnostní vzdálenosti podle těchto zásad: a) je-li objekt částečně ovalován, pak ve směru otevřených stran se počítá bezpečnostní vzdálenost jako pro objekt neovalovaný, b) jsou-li dva sousední objekty obráceny k sobě otevřenými stranami, stanoví se vzdálenost mezi nimi jako pro objekty bez valů, c) je-li volná strana bunkrového objektu chráněna valem, pokládá se tento objekt za ovalovaný, d) mají-li dva objekty společný val, pokládá se při výpočtech každý za objekt s jedním valem, e) u staveb bunkrového typu umístěných ve společném zásypu se každá z nich považuje za ovalovaný objekt. (16) Při stanovování bezpečnostní vzdálenosti mezi dvěma sklady se stanoví bezpečnostní vzdálenost pro každý sklad zvlášť, ale uvažuje se větší z nich. (17) Jsou-li ve skladu u výrobce provedena ochranná opatření proti přenosu výbuchu nebo rozšíření požáru, lze použít pro výpočet bezpečnostní vzdálenosti i dílčí obložení. Bezpečnostní pásmoOhrožený objektStupeň poškození objektun1/21/3k1Sklady výbušnin a výrobní objekty tříd nebezpečí B, C a D, objekty malé důležitosti bez trvalé obsluhyNedojde k přenosu denotace. Destrukce objektu, úplné rozrušení budov0,5 až 2,51,5 až 82Objekty bez nebezpečí výbuchu, správní, sociální, energetické a jiné stavby, kde se nevyrábějí a nezpracovávají výbušninyPoškození rámů oken a dveří, porušení omítky, vnitřních dřevěných příčekvíce než 2,5 až 4,5více než 8 až 153Jednotlivé budovy mimo území provozovny, silnice, železniceLehká poškození staveb, větší rozsah zničení okenvíce než 4,5 až 6více než 15 až 224Obce bez souvislé výškové zástavbyČástečné poškození zasklených okenvíce než 6 až 17více než 22 až 605Sídliště s výškovou zástavbou, nemocnice, významné kulturní památky, stavby s vysokou koncentrací osob, např. velká obchodní střediskaNáhodné poškození zasklených okenvíce než 17více než 60 Ohrožující objektnOhrožený výrobní objekt Třída a skupina nebezpečíObložení (kg)Stavební provedeníAIAIIAIIIAIVStavební provedeníbez valus valembez valus valembez valus valembez valus valemM < 2000bez valu1/26,02,44,01,63,01,22,00,8s valem2,41,21,60,81,20,60,80,4M ≥ 2000bez valu1/3218,5145,71146,02,5s valem8,54,35,72,8422,51,3 Ohrožující objektnOhrožený skladTřída a skupina nebezpečíObložení (kg)Stavební provedeníAIAII, AIIIAIVStavební provedeníbez valus valembez valus valembez valus valemM < 2000bez valu1/24,41,81,30,51,00,3s valem1,80,90,50,30,30,2M ≥ 2000bez valu1/316,06,44,62,03,01,4s valem6,43,22,01,11,40,7 výbušninakekvTřaskaviny suché nebo s obsahem vody do 10 %, důlně bezpečné trhaviny II. kategorie, černý prach0,5Důlně bezpečné trhaviny I. kategorie0,65Protiprachové důlně bezpečné trhaviny0,8Vysokobrizantní pevné trhaviny a jejich směsi, plastické trhaviny vyrobené na jejich bázi1,2 Bezpečnostní pásmoOhrožený objektk1Sklady všech tříd nebezpečí, výrobní objekty výbušinářských provozů s nebezpečím výbuchu, objekty malé důležitosti bez trvalé obsluhy1 až 3,52Výrobní objekty bez nebezpečí výbuchuvíce než 3,5 až 4,53Správní, sociální, energetické a jiné objekty nesouvisející s výrobou výbušnin, silnice, železnice1)více než 4,5 až 6,54Obytné budovy mimo území provozovny2)více než 6,5 VYSVĚTLIVKY 1) Nejmenší bezpečnostní vzdálenost k dopravním cestám je 40 m. 2) Nejmenší bezpečnostní vzdálenost je 60 m. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 99/1995 Sb. (1) Nejmenší vzdálenost dílčího prostoru pro skladování výbušnin se určí a) k objektům důležitým pro nerušený provoz podzemních pracovišť a k nezastavěnému povrchu podle vztahu S= k1 . k2 . M, b) k povrchovým objektům podle vztahu S= 1500 . k1 . k2 . M3k3 3 . Pro výpočet se používají symboly a jejich hodnoty takto: S - nejmenší přípustná vzdálenost (m), M - hmotnost skladovaných trhavin v dílčím prostoru pro skladování výbušnin (kg), k1 - konstanta prostředí, jejíž hodnota se volí pro jílovité břidlice1,83drobivé břidlice1,77zpevněné sedimenty1,66vyvřelé horniny1,51 k2 - seismický ekvivalent trhavin, jehož hodnota se volí pro důlní skalní a povrchové trhaviny1,00důlně bezpečné protiprachové trhaviny0,80důlně bezpečné protiplynové trhaviny I. kategorie0,65důlně bezpečné protiplynové trhaviny II. kategorie0,50 k3 - rychlost kmitání (mm.s-1), jejíž hodnoty vyjadřují míru poškození ohroženého objektu. (2) Posuzování účinků explozí na porušení staveb se člení takto: a) prvé známky škod - odlupování malby a vlasové trhlinky v omítce, zejména ve stycích různých materiálů, v připojení příček a v stropních fabionech, jež lze upravit vybílením nebo malbou, b) lehké škody - větší trhlinky v omítce, v příčkách a v okolí otvorů, uvolnění samostatných prvků (např. překladů), opadávání malých kusů omítky, c) vážné škody - trhliny v nosných zdech, opadávání velkých kusů omítky, opadávání komínového zdiva a střešní krytiny, trhlinky v betonovém zdivu, d) destrukce - zřícení příček a částí zdiva, trhliny v železobetonu. (3) K porušení staveb zpravidla dochází při těchto rozmezích rychlosti kmitání v mm.s-1: a) prvé známky škod10 až 30b) lehké škody30 až 60c) vážné škody60 až 140d) destrukcenad 140 U staveb velmi chatrných, jako jsou např. zříceniny hradů, se uvažuje možnost porušení při polovičních hodnotách rychlosti kmitání. (4) Spodní hranice jednotlivých rozmezí uvedená v odstavci 3 písm. a) až c) platí pro menší stavby, jako jsou např. rodinné domky založené na základových půdách jemnozrnných zemin s odvozeným normovým namáháním pod 0,15 N.mm-2. U větších objektů dobře ztužených, na základových půdách štěrkovitých zemin, s hladinou podzemní vody nejméně 3 m pod základovou spárou, platí hodnoty vyšší. U dobře ztužených staveb na skalních horninách lze uvedené meze ještě dále zvýšit podle odborného posouzení. Zvýšení mezí uvedených v odstavci 3 písm. a) až d) lze na základě odborného měření seismických účinků a pozorováním ohroženého objektu. (5) Rychlost kmitání se měří zpravidla na zdivu nejnižšího podlaží nebo na základech objektu jako na referenčním stanovisku. V místech vlastního porušení je rychlost kmitání vyšší, než jsou hodnoty uvedené v odstavci 3 písm. a) až d). (6) Měří-li se účinky na povrchu horniny mimo budovu, např. na budoucím staveništi, je nutno přihlédnout ke změně výchylky i frekvence při přechodu z horniny na budovu. Posuzuje-li se pak intenzita kmitů podle hodnot uvedených v odstavci 3 písm. a) až d), jsou naměřené hodnoty zpravidla na straně bezpečnosti. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 99/1995 Sb. Skupina snášenlivostiABCDEFGHJLNSAXBXXCXXXXXXDXXXXXXEXXXXXXFXXGXXXXXHXXJXXL1)NXXXXXSXXXXXXXXXX Definice skupin snášenlivosti látek a předmětů: A Třaskavina B Výrobek obsahující třaskavinu C Střelivina nebo jiná deflagrující výbušnina nebo výrobek obsahující takovou výbušninu D Trhavina, černý prach nebo předmět obsahující trhavinu E Výrobek, obsahující trhavinu, bez roznětných prostředků a s hnací náplní (jinou než takovou, která obsahuje hořlavou kapalinu nebo hořlavý gel nebo hypergoly) F Výrobek obsahující trhavinu s vlastním roznětným prostředkem, s hnací náplní (jinou než takovou, která obsahuje hořlavou kapalinu nebo hořlavý gel nebo hypergoly) nebo bez hnací náplně G Pyrotechnická slož nebo výrobek obsahující pyrotechnickou slož nebo výrobek obsahující jak výbušninu, tak osvětlovací, zápalnou, slzotvornou nebo dýmotvornou látku (kromě výrobků aktivovaných vodou nebo výrobků, které obsahují bílý fosfor, fosfidy, pyroforní látku, hořlavou kapalinu nebo hořlavý gel nebo hypergoly) H Výrobek, který obsahuje výbušninu a bílý fosfor J Výrobek, který obsahuje výbušninu a hořlavou kapalinu nebo hořlavý gel L Výbušnina nebo výrobek obsahující výbušninu, které představují zvláštní nebezpečí (např. pro svoji aktivaci vodou nebo pro přítomnost hypergolů, fosfidů nebo pyroforní látky) a vyžadující oddělení jednotlivých druhů N Výrobky, které obsahují jen velmi málo citlivé látky schopné detonace S Látka nebo výrobek, který je zabalen nebo zkonstruován tak, aby všechny nebezpečné účinky vyvolané náhodným uvedením do činnosti zůstaly omezeny na vnitřek obalu, pokud nebyl obal poškozen požárem. V takovém případě musí zůstat účinky tlaku vzduchu a rozletu omezeny tak, aby opatření ke zdolání požáru nebo jiná nouzová opatření v bezprostřední blízkosti kusu nebyla podstatně omezena ani jim nebylo zabráněno Vysvětlivky: X Společné skladování dovoleno. 1) Výbušniny zařazené do skupiny snášenlivosti L mohou být skladovány společně, pouze pokud jsou stejného složení. 3) ČSN EN 1627 Dveře, okna, lehké obvodové pláště, mříže a okenice – Odolnost proti vloupání – Požadavky a klasifikace. 4) § 6 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb. 5) Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR o hygienických požadavcích na pracovní prostředí č. j. HEM-340.2-30. 9. 77 ze dne 11. 5. 1978 (reg. v částce 21/1978 Sb.), ve znění směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. j. HEM-340.2-21. 3. 85 ze dne 2. 4. 1985 (reg. v částce 16/1985 Sb.) a výnosu č. j. 340.2-13. 10. 88. 6) ČSN 33 23 40 Elektrická zařízení v prostředích s nebezpečím požáru nebo výbuchu výbušnin. 7) § 28 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 72/1988 Sb., o výbušninách. 8) Vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění pozdějších předpisů. Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. j. HEM-340.2-30.9.77 ze dne 11. 5. 1978 (reg. v částce 21/1978 Sb.), ve znění směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. j. HEM-340.2-21.3.85 ze dne 2. 4. 1985 (reg. v částce 16/1985 Sb.) a výnosu č. j. 340.2-13.10.88. 9) Vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10) § 29 a 32 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb. 11) § 35 odst. 3 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb. § 20 odst. 1 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 327/1992 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při výrobě a zpracování výbušnin a o odborné způsobilosti pracovníků pro tuto činnost. 12) § 34 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb. 13) ČSN EN 13763-15 Výbušniny pro civilní použití – Rozbušky a zpožďovače – Část 15: Stanovení ekvivalentní iniciační mohutnosti.