13 CO 180/2022-225 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně rozvedl manželství účastníků uzavřené dne 19. 5. 2001 Úřadem městské části města Brna, [obec] [část obce] (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). 2. Soud prvního stupně takto rozhodl o návrhu manželky ze dne 22. 4. 2021 na rozvod manželství. Dospěl k závěru, že podmínky pro rozvod manželství jsou splněny, když účastníci nejméně od května 2021, spolu nebydlí, ani společně nehospodaří, intimně se nestýkají, netráví spolu volný čas, nesdílejí společně události života, a manželka obnovit soužití jednoznačně odmítá a pociťuje k manželovi odpor, nelze učinit jiný závěr než ten, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Pokud se jedná o příčiny rozvratu manželství, tyto shledal soud prvního stupně na obou stranách, když uvedl, že se účastníkům nepodařilo skloubit jejich zásadní povahové odlišnosti a představy o společném životě do té míry, aby byli schopni vytvořit stabilní a spokojené rodinné zázemí, které by bylo přijatelné pro každého z nich. Manželka se necítila v soužití šťastná, potřebovala od manžela více porozumění a úcty. Toto se však u manžela nesetkalo s kladnou odezvou, neboť manžel problémy ve vztahu nespatřoval a byl přesvědčen o tom, že není třeba ničeho řešit. Dále shledal soud prvního stupně příčinou rozvratu porušení manželské věrnosti nejprve na straně manžela v roce 2017 z důvodu navázání vztahu s jinou ženou, paní [příjmení], což velmi vážně narušilo manželské soužití účastníků a v důsledku čehož manželka zcela ztratila v manžela důvěru. K porušení manželské věrnosti ze strany manželky došlo pak v roce 2021, kdy vztah s jiným mužem trval 4 až 5 měsíců v době, kdy manželka již s manželem nežila a bydlela u své matky. Dále soud prvního stupně dospěl k závěru, že nejsou dány podmínky pro aplikaci § 755 odst. 2 písm. b) zákona č. 89/2021 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a nesouhlas manžela s rozvodem manželství tak není důvodný, když to nebyl manžel, kdo se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel. Za splnění všech zákonných předpokladů proto soud prvního stupně manželství účastníků rozvedl. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“). 3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal manžel odvolání s odůvodněním, že soud prvního stupně nezjistil zcela úplně skutkový stav věci (otázku týkající se tvrzeného hlubokého, trvalého a nenapravitelného rozvratu manželství a příčinu rozvratu), na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním (že manželství účastníků bylo hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno s identifikací příčinu rozvratu), což mělo za následek nesprávné právní posouzení věci (kvalifikaci manželského vztahu jako hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceného se zjištěnou příčinou rozvratu manželství ve smyslu příslušných zákonných ustanovení a s tím spojenému rozvodu manželství). Poukázal na to, že k manželství je nutno přistupovat specificky a rozvrat manželství, jakož i jeho příčiny, je nutné zkoumat detailně a prokazovat na základě podložených důkazů, nikoli na tvrzeních, které nelze dále prokázat. Dále namítl chybné posouzení tzv. tvrdostní klauzule, kdy se domnívá, že důvody pro její aplikaci jsou dány, když manžel je pro zachování manželství, hodlá pro obnovení manželského soužití činit kroky (jako například navštěvování manželské poradny, mediace apod.). Z toho lze dovodit, že mu rozvodem manželství může být způsobena zvlášť závažná újma, neboť stále doufá, že manželské soužití je možné obnovit. Ze všech těchto důvodů navrhl zamítnutí návrhu na rozvod manželství. 4. Manželka ve vyjádření k odvolání navrhla potvrzení rozsudku soudu prvního stupně. Poukázala na to, že manžel pouze oddaluje rozvod manželství, neboť bydlí v domě, který je ve výlučném vlastnictví manželky, a který ona byla nucena opustit. Manžel odvolal dary manželce pro nevděk a požaduje po ní vrácení darů (movitých a nemovitých), a i toto dokresluje, že manželství účastníků je rozvrácené a tvrzení manžela o jeho snaze zachovat manželství jsou ryze účelová. 5. Krajský soud v Brně (dále jen„ odvolací soud“ – § 10 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“)) po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), a že bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), v souladu s § 397 z. ř. s. přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně z hlediska správnosti skutkových zjištění a jejich právního hodnocení, řízení vydání rozsudku předcházející, nařídil k projednání odvolání jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) a po doplnění dokazování výslechem dcery účastníků [jméno] [příjmení] dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro potvrzení rozsudku. 6. Především je třeba uvést, že odvolací soud věc u jednání dne 10. 11. 2022 projednal a rozhodl i bez účasti manžela, jehož žádost o odročení jednání z důvodu pracovní neschopnosti neshledal opodstatněnou, a to z následujících důvodů. 7. Manžel k žádosti o odročení jednání předložil potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti ze dne 18. 10. 2022, což však bylo k datu konání jednání dne 10. 11. 2022 potvrzením neaktuálním. Navíc samotná pracovní neschopnost nedokládá, že se jedná o takový charakter onemocnění či zdravotních potíží, který manželovi znemožnil účastnit se jednání. Manžel v žádosti o odročení popsal své zdravotní problémy velmi obecně a takto popsaný stav nijak nedoložil. Velmi obdobný postup manžel zvolil již u předchozího jednání nařízeného na den 20. 10. 2022, kdy nejprve požádal o odročení jednání zástupce manžela z důvodu kolize s jiným dříve nařízeným jednáním, čemuž odvolací soud vyhověl a jednání odročil na týž den, pouze jinou hodinu, ovšem vzápětí požádal o odročení jednání manžel z důvodu nemoci s doložením potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti ze dne 14. 9. 2022. I tehdy se jednalo o potvrzení měsíc staré, což bylo důvodem pro nevyhovění žádosti manžela o odročení, což mu bylo obratem sděleno. Jednání dne 20. 10. 2022 pak bylo nakonec odročeno k opětovné žádosti zástupce manžela pro doložené akutní infekční onemocnění. 8. Odvolací soud žádosti manžela o odročení jednání dne 10. 11. 2022 nevyhověl také proto, že je zastoupen advokátem, tedy profesionálem, který práva manžela dostatečně kvalifikovaně hájí. Navíc veškeré a kompletní dokazování proběhlo před soudem prvního stupně, a to včetně výslechů účastníků. Pokud se jedná o odvolacím soudem provedený výslech svědkyně [jméno] [příjmení], šlo pouze o určitou důkazní nadstavbu k již soudem prvního stupně provedenému důkazu čestným prohlášení této svědkyně ze dne 1. 11. 2021. Ohledně této listiny totiž manžel v řízení před soudem prvního stupně vznesl námitku pravosti a poukázal na to, že ji nepochybně nesepsala svědkyně, která však odvolacímu soudu potvrdila pravost listiny. Zástupce manžela mohl při jednání odvolacího soudu klást svědkyni otázky, čehož také využil, a k její svědecké výpovědi se vyjádřil. 9. Je třeba se také vypořádat s tím, že manžel v podání ze dne 8. 11. 2022 uvedl, že projev vůle soudkyně (členky senátu Mgr. Dany Daňkové) v něm vzbuzuje pocity, které by mohly ovlivnit výsledek řízení, a vzbuzují v něm pochybnost o nestrannosti řízení. Tuto námitku manžela odvolací soud posoudil podle obsahu jako námitku podjatosti soudce, kterou však neshledal důvodnou, neboť žádný z členů věc rozhodujícího senátu 13 Co (JUDr. Dušan Schinzel, Mgr. Dana Daňková a JUDr. Jiří Horák) nemá dle svého vyjádření ze dne 10. 11. 2022 žádný vztah k projednávané věci, účastníkům a jejich zástupcům. Navíc se jedná o námitku směřující ke zpochybnění procesního postupu soudu, která ze zákona není způsobilá založit podjatost soudce (§ 14 odst. 4 o. s. ř.). Zbývá dodat, že odvolací soud tuto námitku pojatosti nepředložil k rozhodnutí nadřízenému soudu, neboť byla uplatněna před jednáním odvolacího soudu dne 10. 11. 2022, při němž byla věc rozhodnuta, a odvolací soud měl za to, že námitka není důvodná (§ 15b odst. 1, 2 o. s. ř.). 10. A nyní již k samotnému přezkumu rozsudku soudu prvního stupně. 11. Pokud jde o skutková zjištění soudu prvního stupně, odvolací soud je považuje za zcela správná, vyplývající z provedených důkazů, když závěry z nich učiněné odpovídají pravidlům logického myšlení a byly soudem prvního stupně jasně vysvětleny. Odvolací soud pouze s ohledem na námitku manžela proti pravosti čestného prohlášení ze dne 1. 11. 2021 podepsaného dcerou účastníků [jméno] [příjmení] doplnil dokazování jejím svědeckým výslechem. Svědkyně potvrdila, že čestné prohlášení (mimo úvodní části, kterou jí nachystala zástupkyně manželky) sama sepsala a podepsala, potvrdila údaje v něm uvedené, stvrdila mimo jiné i to, že jí otec přiznal, že kromě paní [příjmení] měl poměr s paní [příjmení]. Námitka manžela o nevěrohodnosti svědkyně není důvodná, neboť svědkyně byl