14 CO 78/2021-242 — Krajský soud v Brně

1. Napadeným rozsudkem Okresní soud v Břeclavi (dále jen„ soud prvního stupně“) zamítl žalobu o určení, že žalobce je vlastníkem nemovité věci, pozemku parcelní [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], v [katastrální uzemí], [územní celek] (výrok I), a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II) a České republice na náhradě nákladů řízení částku, jejíž výše bude vyčíslena v samostatném usnesení soudu, aniž stanovil lhůtu k plnění (výrok III). 2. Soud prvního stupně uzavřel, že bylo prokázáno, že žalobce daroval spornou nemovitost žalované darovací smlouvou z 30. 7. 2009, uzavřenou notářským zápisem, který je veřejnou listinou. Jeho pravdivost nebyla ani žalobcem navrženým důkazem (znaleckým posudkem) vyvrácena. Žalobce neprokázal tvrzení, že nebyl v úřadovně notáře přítomen, a že by veřejnou listinu nepodepsal. Uvedení nesprávného údaje, že na nemovitosti neváznou žádné dluhy, věcná břemena a zástavní práva, nemá vliv na platnost smlouvy, protože jediné zástavní právo před uzavřením smlouvy zřízené bylo zřízeno pro dluh samotné žalované, která jedině by mohla jako obdarovaná namítat, že jí byla darována věc s vadami, přestože dárcem bylo deklarováno, že je bez vad. Vkladem do katastru nemovitostí ke dni 6. 8. 2009 se stala žalovaná vlastníkem. Žalovaná užívala nemovitost po dobu delší 10 let od vkladu 6. 8. 2009 do doručení žaloby 21. 10. 2019 bez toho, že by žalobce její vlastnictví zpochybnil. Nemovitosti držela v dobré víře, proto by jí svědčilo vydržení dle § 1089 a 1091 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, dále jen„ o. z.“. Tvrzení žalobce, že do srpna 2019 nevěděl, že žalovaná je zapsaná jako výlučný vlastník, je v rozporu s jeho tvrzením u policie v roce 2016, kde sdělil, že pozemek a stavbu na něm žalované daroval a tato je jejich vlastníkem, a že pravidelně kontroloval údaje zapsané v katastru nemovitostí ohledně zástavního práva. 3. Proti tomuto rozsudku podal v zákonné lhůtě žalobce odvolání, kterým napadl rozsudek v celém rozsahu a navrhl ho změnit a žalobu zamítnout. Vytkl soudu, že neúplně zjistil skutkový stav, neboť nebyly provedeny navržené důkazy. Soud dle něj nepřihlédl k tvrzením žalobce a nesprávné je též právní posouzení věci (potud tedy pouze ocitoval zákonné odvolací důvody). Soudem zjištěný skutkový stav neobstojí, neboť existují další skutečnosti a důkazy, které dosud nebyly uplatněny a které mohou zajistit jiné rozhodnutí, když existují objektivní okolnosti, které vylučují účast žalobce na jednání u notáře, kde měl být notářský zápis podepsán. Žalobce podnikal ve službách spojených s obsluhou nákladních vozidel s jízdními soupravami o povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny. Spolupracoval s bratrem [jméno] [příjmení], jeho zaměstnancem, který obstarával obsluhu jeřábu. S bratrem vykonali zakázku [datum] pro [právnická osoba] a [právnická osoba], [obec]. Pro obsluhu jeřábu bylo potřeba dvou osob, proto jeli s bratrem spolu a bratr vyhotovil záznam o provozu vozidla. Byl také proveden záznam tachografu na záznamový list jeřábu prokazující kvantitu ujetých kilometrů s jeřábem uvedeného dne a zakázky byly objednateli uhrazeny na základě vystavených faktur. Plněním zakázky strávili téměř celý den. K tomu navrhl dokazování výpisem z živnostenského rejstříku, kopií záznamů o provozu vozidla, záznamu tachografu, faktur, výpisu z účtu žalobce a výslechem svědka [jméno] [příjmení]. Má za to, že tím je zpochybněna věrohodnost důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí soudu, zejména notářského zápisu či znaleckého posudku. Poukázal na to, že znalec na str. 19 znaleckého posudku konstatoval, že měl k dispozici jen málo podpisů z doby blížící se dataci sporné listiny, a navrhl proto provedení revizního znaleckého posudku. Nesouhlasí také se závěrem o vydržení vlastnického práva žalovanou, neboť není možno dovozovat naplnění znaků řádnosti, poctivosti a pravosti její držby. Navíc minimálně od roku 2015 věc neužívá, neboť je celou dobu ve faktickém užívání žalobce pro jeho podnikání, a podle § 1095 o. z. by mohla žalovaná věc mimořádně vydržet až po uplynutí 20 let od započetí držby, což se nestalo. 4. Žalovaná v písemném vyjádření k odvolání navrhla rozsudek potvrdit. Tvrzeními o nepřítomnosti u notáře a nemožností uzavřít darovací smlouvu žalobce obchází § 205a písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění, dále jen o. s. ř., když v žalobě sice tvrdil, že u notáře nikdy nebyl, neodůvodnil ale svou nepřítomnost skutečnostmi uvedenými v odvolání. Účastníci byli přitom řádně poučeni dle § 119a odst. 1 o. s. ř. a nově uváděné skutečnosti nejsou tedy přípustné. Tvrzení žalobce jsou účelová, když tyto informace neposkytl ani policejnímu orgánu prověřujícímu trestní oznámení podané proti žalované. Žalobce manipuluje důkazními prostředky, mění skutková tvrzení dle důkazní situace a porušil povinnosti uvést všechny rozhodné skutečnosti úplně a pravdivě a navrhnout k nim důkazy. Navržené důkazy nejsou způsobilé prokázat, že žalobce nemohl být na jednání u notáře a že neuzavřel darovací smlouvu. Záznam o provozu vozidla i záznam tachografu bylo možno běžně upravovat. Některé účetní doklady jsou vystaveny s poskytnutím služby za jeřábnické práce 31. 7. nebo 3. 8. 2009, tedy jiné dny, a předmět podnikání jeřábnické práce žalobce zanikl k 30. 6. 2008. Lze proto pochybovat o pravosti a věrohodnosti těchto listin. Žalovaná věc oprávněně držela, plnila si fiskální povinnosti a o skutečnosti, že by neměla být vlastnicí, se dozvěděla až doručením žaloby, tedy po uplynutí 10 let řádné, poctivé a pravé držby. Své vlastnictví neužívá, neboť bylo narušeno užíváním polorodým bratrem [jméno] bez právního důvodu. Byl proto vyzván k vyklizení nemovitostí a byla podána žaloba. Podané odvolání je tedy nedůvodné a soudu prvního stupně nelze vytknout žádné pochybení. 5. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně i řízení jeho vydání předcházející (§ 212, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř.), po zjištění, že odvolání je podáno oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), je přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), je podáno včas (§ 204 o. s. ř.), a je odůvodněno odvolacími důvody podřaditelnými pod § 205 odst. 2 písm. c) o. s. ř. (podle odvolání). Dále zopakoval dokazování některými důkazy provedenými soudem prvního stupně (uvedenými posléze) a doplnil je sdělením [stát. instituce] z 28. 2. 2022 (k občanskému průkazu žalobce, k němuž měl k dispozici soud prvního stupně žádost žalobce o jeho vydání pro účely vypracování znaleckého posudku) a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné. 6. Ze zástavní smlouvy ze 4. 6. 2008 odvolací soud zjistil, že byla uzavřena mezi [právnická osoba], jako zástavní věřitelkou a [jméno] [příjmení] (žalobcem) jako zástavcem k zajištění úvěru 2 500 000 Kč s příslušenstvím ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] (žalovanou), a to pozemky parcelních čísel [číslo], [číslo] a [číslo] v [katastrální uzemí] (tedy jinými nemovitostmi), jejichž jediným vlastníkem je zástavce. Ze zástavní smlouvy z 8. 9. 2008 odvolací soud zjistil, že byla uzavřena mezi týmiž účastníky k zajištění téže pohledávky rozestavěnou budovou (způsob využití: výroba) na pozemku parcelní [číslo] (sporném pozemku) v [katastrální uzemí], jejímž jediným vlastníkem je (tehdy byl) zástavce. Ze záznamu sepsaného v úřadovně notáře JUDr. [jméno] [příjmení], se sídlem v [obec], [jméno] [příjmení] 4, 30. 7. 2009, odvolací soud zjistil, že označení účastníci (žalobce s označením jeho rodného čísla, adresy bydliště a čísla [číslo obč. průkazu]) a žalovaná (s uvedeným identifikačními údaji) požádali o sepis darovací smlouvy a zajištění vkladu práva v katastru nemovitostí na základě této smlouvy s vyhotovením příslušných listin, a to ohledně nemovitostí označených jako„ budova čp [anonymizováno], p. [číslo] zast. pl., zapsaných na LV k. ú. [obec]“. Ze sdělení [stát. instituce] z 28. 2. 2022 pak odvolací soud zjistil, že občanský průkaz čísla [číslo] (tedy uvedený v záznamu sepsaném u notáře) byl vydán žalobci s platností od 12. 2. 2007 do 16. 1. 2017 (platný tedy i dne 30. 7. 2009, kdy byl sepsán notářský zápis a kdy z něj notář ověřil totožnost žalobce). 7. Odvolací soud nedoplňoval dokazování důkazy navrženými žalovaným v jeho odvolání (viz výše uvedené u jeho odvolání) ke skutečnostem jím (nově) uvedeným v odvolacím řízení, neboť jde o důkazy v odvolacím řízení nepřípustné dle § 205a o. s. ř. 8. Podle § 205a o. s. ř. skutečnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně, jsou u odvolání proti rozsudku nebo usnesení ve věci samé odvolacím důvodem (mimo jiné) jen tehdy, jestliže jimi má být zpochybněna věrohodnost důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí soudu prvního stupně (písm. c); jimi má být splněna povinnost tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti nebo důkazní povinnost, a to za předpokladu, že pro nesplnění některé z uvedených