15 CO 111/2022-100 — Krajský soud v Brně

1. V řízení zahájeném dne 28. 4. 2017 se žalobce domáhal vydání usnesení, kterým by byl nařízen prodej zástavy - nemovitosti (bytu) označené ve výroku I. tohoto usnesení, a to k uspokojení své pohledávky (jako zástavního věřitele) ve výši 880 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně jdoucím z této částky za období od 1. 5. 2013 do zaplacení, pohledávky ve výši 54 400 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně jdoucím z této částky za období od 1. 5. 2013 do zaplacení, pohledávky ve výši 92 800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně jdoucím z této částky za období od 1. 5. 2013 do zaplacení, pohledávky ve výši 25 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně jdoucím z této částky za období od 3. 5. 2013 do zaplacení a pohledávky ve výši 880 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně jdoucím z této částky za období od 27. 1. 2016 do zaplacení, jakož i k uspokojení nákladů tohoto řízení a nákladů, které prodejem zástavy vzniknou. Žalobu odůvodnil tím, že jeho právní předchůdce (společnost [právnická osoba]) uzavřel (jako věřitel) dne 19. 7. 2012 s [jméno] [příjmení] (jako obligačním dlužníkem) smlouvu o úvěru [číslo] 2012 [číslo], na základě které byl [jméno] [příjmení] poskytnut úvěr ve výši 880 000 Kč s úrokem 18,6 % ročně. K zajištění této pohledávky byla téhož dne uzavřena mezi [právnická osoba] jako zástavním věřitelem a [jméno] [příjmení], narozenou 5. 9. 1927, bytem [adresa] (původní žalovanou) jako zástavním dlužníkem zástavní smlouva, na základě které bylo zřízeno zástavní právo k nemovitosti uvedené ve výroku I. tohoto usnesení (dále jen předmětná nemovitost), která byla ve vlastnictví [jméno] [příjmení]. Tvrdil dále, že [jméno] [příjmení] měl podle úvěrové smlouvy zaplatit jistinu i úrok do 31. 7. 2015 v měsíčních splátkách 13 640 Kč (od července 2012) a že zaplatil jen splátky za červenec, srpen, září a říjen 2012 a část splátky (160 Kč) za listopad 2012. [příjmení] [jméno] [příjmení] již dále úvěr nesplácel, společnost [právnická osoba] dne 4. 3. 2013 odstoupila od smlouvy o úvěru a na základě odstoupení se celý úvěr včetně úroků a sjednaných poplatků stal splatným ke dni 23. 3. 2013. Dne 4. 3. 2013 [právnická osoba] rovněž uplatnila vůči [jméno] [příjmení] kapitalizovanou smluvní pokutu ve výši 122 760 Kč (sjednanou v čl. III.7. písm. c/ smlouvy o úvěru) a dále jednorázové smluvní pokuty ve výši 2x 500 Kč a 1x 1 000 Kč za zaslání upomínek k zaplacení dlužných splátek (dle čl. III.5 a III.6 smlouvy o úvěru). Dne 9. 3. 2013 pak byla mezi společností [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] uzavřena dohoda o vypořádání závazku vyplývajícího ze zesplatněné úvěrové smlouvy, ve které se [jméno] [příjmení] zavázal zaplatit [právnická osoba] celkovou částku 1 030 000 Kč (dlužná jistina, dlužné splátky úroků, dlužná smluvní pokuta) do 30. 4. 2013. Pro případ prodlení se zaplacením této částky se [jméno] [příjmení] zavázal zaplatit [právnická osoba] jednorázovou smluvní pokutu ve výši 25 000 Kč (nejpozději do 2. 5. 2013) a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazené části pohledávky ve výši 1 030 000 Kč od 1. 5. 2013 do zaplacení dlužné částky (a to do jednoho dne ode dne vzniku povinnosti k její úhradě). Tato dohoda o vypořádání závazku byla uzavřena formou notářského zápisu a obsahovala dohodu o svolení k přímé vykonatelnosti. Žalobce tvrdil, že [jméno] [příjmení] podle této dohody nezaplatil doposud nic. 2. Žalobce dále tvrdil, že zástavní smlouvou uzavřenou s [jméno] [příjmení] byl zajištěn nárok společnosti [právnická osoba] na zaplacení jistiny úvěru ve výši 880 000 Kč a jejího příslušenství a dále nárok na zaplacení veškerých budoucích pohledávek vyplývajících ze smlouvy o úvěru do výše 1 000 000 Kč s příslušenstvím, které mohou vznikat do 31. 12. 2016, zejména pak sjednaných smluvních pokut podle článku III. a IV. smlouvy o úvěru. 3. Ke své aktivní legitimaci žalobce tvrdil, že společnost [právnická osoba] uzavřela (jako postupitel) 17. 10. 2013 se [právnická osoba] evropská [právnická osoba], [IČO] (jako postupníkem), smlouvu o postoupení veškerých pohledávek ze smlouvy o úvěru [číslo] 2012 [číslo] ze dne 19. 7. 2018, na základě které došlo k postoupení veškerých práv a povinností vyplývajících ze shora označené úvěrové a zástavní smlouvy. Inkasní evropská [právnická osoba] pak smlouvou z 8. 1. 2014 předmětnou pohledávku postoupila na žalobce. Tímto postoupením se stal novým věřitelem a zástavním věřitelem. 4. Podanou žalobou se žalobce jako zástavní věřitel domáhal nařízení soudního prodeje zástavy (předmětné nemovitosti) pro uspokojení následujících pohledávek: -) částky ve výši 880 000 Kč představující jistinu úvěru -) částky ve výši 54 400 Kč představující dlužné splátky měsíčního úroku za měsíce listopad a prosinec 2012 a leden a únor 2013 -) částky ve výši 92 800 Kč představující smluvní pokutu ve výši 30 % z celého dosud nesplaceného smluveného běžného úroku (dle článku III. bod 7 písm. c/ smlouvy o úvěru) -) částky ve výši 25 000 Kč představující jednorázovou smluvní pokutu (dle článku III. pátý odstavec dohody o vypořádání závazku z 9. 3. 2013) -) částky ve výši 880 000 Kč představující kapitalizovanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 880 000 Kč (jistina úvěru) za období od 1. 5. 2013 (počátek prodlení obligačního dlužníka) do dne 25. 1. 2016 (dle článku III. pátý odstavec dohody o vypořádání závazku) -) zákonného úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 1 027 200 Kč (součet prvních tří výše uvedených částek) za období od 1. 5. 2013 do zaplacení a z částky 25 000 Kč (shora uvedena jednorázová smluvní pokuta) za období od 3. 5. 2013 do zaplacení a dále zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 880 000 Kč (kapitalizovaná smluvní pokuta) za období od 27. 1. 2016 do zaplacení. 5. Původní žalovaná [jméno] [příjmení] se žalobou nesouhlasila. Namítala, že zástavní smlouva, na kterou se žalobce odvolává, je neplatná a že v současné době probíhá jiné soudní řízení o neplatnosti této zástavní smlouvy (u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 108 C 63/2014). 6. Usnesením soudu I. stupně z 7. 6. 2017 bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 108 C 63/2014. Usnesením z 11. 8. 2020 soud I. stupně rozhodl o pokračování přerušeného řízení. 7. Dne 26. 4. 2017 žalobce navrhl změnu žaloby v tom směru, aby soud nařídil prodej zástavy i pro pohledávku ve výši 107 196,60 Kč podle výroku II. rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 6. 12. 2017, č. j. 50 C 36/2017-64, který nabyl právní moci 3. 2. 2018 a je vykonatelný dnem 7. 2. 2018. Ke změně žaloby tvrdil, že Okresní soud v Mostě v uvedeném rozsudku rozhodl o žalobě, kterou žalobce podal proti obligačnímu dlužníku [jméno] [příjmení] na zaplacení částky 880 000 Kč s příslušenstvím (kapitalizovaná smluvní pokuta dle dohody o vypořádání závazku z 9. 3. 2013). Tvrdil, že této žalobě bylo vyhověno a že Okresní soud v Mostě současně ve shora uvedeném řízení rozhodl o povinnosti obligačního dlužníka zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 107 196,60 Kč. Žalobce uvedl, že se jedná o příslušenství zástavním právem zajištěných pohledávek (vedle zákonného úroku z prodlení), proto by soudní prodej zástavy měl být nařízen i pro tuto (novou) pohledávku. Soud I. stupně usnesením z 24. 3. 2021 změnu žaloby připustil. 8. Usnesením z 24. 3. 2021 soud I. stupně žalobě (ve znění připuštěné změny) v celém rozsahu vyhověl. Z odůvodnění vyplývá, že dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky § 358 odst. 1 z.ř.s., když měl za to, že žalobce prokázal svou aktivní legitimaci (postoupení pohledávky od původního věřitele) a prokázal, že původní žalovaná podepsala smlouvu o zřízení zástavního práva, kdy za závazek původního dlužníka ([jméno] [anonymizováno]) ručila předmětnou nemovitostí, jejímž je dosud vlastníkem. K námitce žalované ohledně toho, že zástavní smlouva nebyla platná, poukázal na to, že tato námitka byla vyvrácena rozsudkem Městského soudu v Brně v řízení vedeném pod sp. zn. 108 C 63/2014 ve spojení s potvrzujícím rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. 18 Co 103/2019-219. Poukázal na to, že ze závěrů těchto rozsudků vyplývá, že zástavní smlouva byla [jméno] [příjmení] podepsána dobrovolně a vědomě a že smlouva obsahuje veškeré náležitosti vyžadované zákonem. O nákladech řízení soud I. stupně nerozhodoval s poukazem na to, že součástí vykonávacího řízení je i vyřešení otázky nákladů řízení. 9. Proti shora uvedenému usnesení soudu I. stupně původní žalovaná podala odvolání, které opírala zejména o následující tři námitky: - namítala, že postup zástavního věřitele a obligačního dlužníka [jméno] [příjmení] byl ryze účelový, což vyplývá z uzavřené dohody o vyrovnání (správně dohoda o vypořádání závazku, pozn. odvolacího soudu) z 9. 4. 2013, kterou byla předmětná pohledávka bez jejího vědomí uměle navýšena. Účelovost postupu spatřovala i v tom, že [jméno] [příjmení] v řízení vedeném u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn.