16 CO 84/2020-175 — Krajský soud v Brně

1. Prvním výrokem shora v záhlaví citovaného rozsudku Okresního soudu ve Vyškově byla žalovanému stanovena povinnost zaplatit žalobkyni částku 100.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 20. 1. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Druhým výrokem bylo žalovanému uloženo nahradit žalobkyni na nákladech řízení 79.850 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího právního zástupce. Posledním třetím výrokem bylo konečně rozhodnuto o povinnosti žalovaného nahradit státu na účet soudu I. stupně náklady řízení ve výši 134 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí. 3. Okresní soud zejména odkazem na ustanovení § 2048 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) i odkazem na adekvátní judikaturu (například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 23 Cdo 231/2010) odůvodnil své rozhodnutí tím, že mezi účastníky byla dne 15. 5. 2017 uzavřena smlouva o převodu vlastnictví nemovitých věcí, v níž bylo mimo jiné v článku V. odstavec 5 a 6 ujednáno, že součástí kupní ceny za prodej nemovitostí je rovněž umístění a dodání kuchyňské linky včetně umístění střešní plechové krytiny, přičemž ke splnění této povinnosti se žalovaný jako prodávající zavázal nejpozději v termínu do 1. 7. 2017 s tím, že nesplní-li tento svůj závazek, bude mít žalobkyně jako kupující právo požadovat uhrazení smluvní pokuty ve výši 100.000 Kč. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaný si svoji výše popsanou povinnost nesplnil a je proto povinen požadovanou smluvní pokutu včetně příslušenství žalobkyni uhradit. 4. Proti celé výrokové části rozsudku podal žalovaný v zákonem stanovené lhůtě odvolání, jímž se domáhal jeho zrušení a vrácení věci prvostupňovému soudu k dalšímu řízení. Podle odvolatele dospěl soud na základě provedeného dokazování k nesprávným skutkovým zjištěním a napadené rozhodnutí rovněž spočívá na nesprávném právním posouzení věci (odvolací důvody ve smyslu ustanovení § 205 odstavec 2 písm. e/ a g/ občanského soudního řádu-dále jen o. s. ř.). Konkrétně namítl, že kuchyňskou linku dodal 7. 7. 2007, což znamená, že se ocitl v prodlení se splněním této povinnosti jen v trvání 6 dnů. Jedná se o zcela zanedbatelné porušení povinnosti, která je tak ve značném nepoměru k výši vyúčtované smluvní pokuty. Ohledně střechy namítl, že stav střešní plechové krytiny, jak byl zjištěn soudem při jednání na místě samém, byl stav po zásahu a po provedení úprav třetí osobou. Stav střechy, jak byl zhotovený samotným žalovaným nebyl zjištěn. Žalovaný poukázal na to, že střešní plechová krytina byla z jeho strany dodána včas a to včetně okapových lišt, byla řádně dokončena, utěsněna, nikam nezatékalo. Dále odvolatel namítl, že se soud nedostatečně vypořádal s jeho námitkou, týkající se nepřiměřenosti smluvní pokuty. Podle žalovaného míra porušení povinnosti z jeho strany nebyla rozhodně nijak zásadní, výše pokuty je nepřiměřená a soud ji měl přinejmenším moderovat. 5. Žalobkyně se v ústním vyjádření k odvolání ztotožnila se skutkovými i právními závěry soudu I. stupně a navrhla potvrzení napadeného rozsudku. 6. Krajský soud přezkoumal napadený rozsudek v celém jeho rozsahu, jakož i řízení jeho vydání předcházející, vzal v úvahu, že žádná z procesních stran neuplatnila v průběhu odvolacího řízení žádné nové skutečnosti ani nové důkazy (§ 212a odstavec 3 o. s. ř.) a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 7. Odvolací soud předně konstatuje, že soud I. stupně provedl ve věci řádným způsobem dostatečné dokazování, přičemž provedené důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti. Z provedených důkazů učinil správná skutková zjištění a celý spor rovněž správně po právní stránce posoudil. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, jakými úvahami se soud při hodnocení důkazů řídil; soud podrobně, jasně a přiléhavě vyložil, které skutečnosti má za prokázány, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc zhodnotil po právní stránce. Odvolací soud v podstatě nemá ničeho, čím by doplnil správné skutkové i právní závěry soudu I. stupně, a proto v podrobnostech a pro stručnost odkazuje na přesvědčivé a výstižné odůvodnění napadeného rozhodnutí, s nímž se zcela ztotožňuje. 8. Odvolací námitky žalovaného nebyly shledány důvodnými a právně relevantními. V podstatě se jedná o tytéž námitky, které ze strany žalovaného zazněly již v řízení před soudem I. stupně a soud se se všemi těmito námitkami dostatečně a řádně vypořádal, jak je zřejmé z odůvodnění napadeného rozsudku. Odvolací soud ve shodě s prvostupňovým soudem konstatuje, že provedenými důkazy bylo prokázáno nesplnění povinností žalovaného, k nimž se zavázal v kupní smlouvě, uzavřené mezi účastníky dne 15. 5. 2017 včetně platného ujednání o smluvní pokutě. 9. Vycházeje ze shora uvedeného byl proto napadený rozsudek v celém jeho rozsahu shledán věcně správným a podle § 219 o. s. ř. byl potvrzen. 10. Zcela úspěšné žalobkyni byly přiznány i účelně vynaložené náklady odvolacího řízení dle § 224 odstavec 1 o. s. ř. za použití ustanovení § 142 odstavec 1 o. s. ř. a vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). 11. Odvolací náklady představují obdobně jako u soudu I. stupně odměnu jejího právního zástupce za jeden úkon (osobní účast u odvolacího jednání) ve výši 5.100 Kč (§ 11 odstavec 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu), k tomu 1 režijní paušál ve výši 300 Kč dle § 13 odstavec 3 téže vyhlášky. Uvedenou částku 5.400 Kč je třeba ve smyslu ustanovení § 137 odstavec 3 o. s. ř. navýšit o 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Celkem tak bylo na odvolacích nákladech žalobkyni přiznáno 6.534 Kč.