17 CO 123/2021-223 — Krajský soud v Brně

1. Okresní soud v Prostějově („ dále jen soud prvního stupně“) rozhodl rozsudkem ze dne 9. 2. 2021, č. j. 14 C 300/2019-178 (dále jen rozsudek soudu prvního stupně) tak, že žalobu o zaplacení částky 225.990 Kč se zákonným úrokem z prodlení 10% ročně z částky 225.990 Kč od 27. 9. 2019 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč zamítl (výrok I). Žalobci soud prvního stupně uložil povinnost zaplatit žalovanému na plné náhradě nákladů řízení částku 82.079 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného (výrok II). 2. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání, ve kterém namítl, že během jednání u soudu prvního stupně bylo zjištěno, že žalovaný jako provozovatel vozidla na nákladní automobil užil protektorované pneumatiky, resp. že defektní pneumatika byla protektorovaná. Žalovaný je provozovatelem nákladní dopravy, a tudíž je na něj kladena vyšší povinnost k obezřetnosti, resp. vyšší povinnost dbát na technický stav automobilu, aby byl v souladu s právními předpisy. Žalobce vyslovil názor, že ztrouchnivělost a popraskanost pneumatiky lze zjistit i pouhým optickým ohledáním pneumatiky. Ačkoliv přivolaná policejní hlídka během ohledání prasklé pneumatiky zjevně nezaznamenala, že tato pneumatika je protektorována, čímž ji tedy považovala za pneumatiku jiného výrobce než ostatní pneumatiky, nevyvrací to však skutečnost, že pneumatika byla již stará, resp. ve špatném technickém stavu. Policejní hlídka zaznamenala, že pneumatika byla stará, resp. opotřebovaná. Protože se jednalo o protektorovanou pneumatiku, měl provozovatel, tedy žalobce, vynaložit zvýšenou opatrnost, zdali je daná pneumatika v pořádku. Žalobce se ve svém odvolání podrobně vyjádřil k obsahu svědeckých výpovědí svědků [příjmení] a [příjmení], poukázal na rozpory v jejich svědeckých výpovědích a zpochybnil jejich věrohodnost z důvodu, že tito svědci jsou ekonomicky závislí na žalovaném. Žalobce opakovaně poukázal na povinnost žalovaného jako provozovatele dbát zvýšené pozornosti, zdali pneumatiky jsou v pořádku. Z této povinnosti se žalovaný nemůže vyvinit odkazem na to, že by si nájemce přece nepřevzal automobil ve špatném technickém stavu. Žalobce připomenul, že u soudu prvního stupně navrhoval provedení důkazu spisem [anonymizováno] záchranného sboru Středočeského kraje, evidenční číslo události [číslo] a aby provedl odborné vyjádření znalce, zdali může na základě všech dostupných fotografií od [anonymizováno] záchranného sboru Středočeského kraje a Policie ČR určit, zda byla pneumatika v pořádku či nebyla, což lze dle jeho názoru z fotografií zjistit. Soud prvního stupně však navržené důkazy neprovedl a s jeho návrhy se nijak nevypořádal. Žalobce konstatoval, že žalovaný nepředložil žádný důkazní materiál, na základě kterého by bylo zřejmé, že byla předmětná pneumatika nákladního automobilu Volvo v dobrém technickém stavu tak, jak požadují právní předpisy, na jejichž znění odkázal. Žalobce navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. 3. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k odvolání žalobce uvedl, že rozsudek soudu prvního stupně považuje za věcně správný. Podle jeho názoru soud zcela správně vyhodnotil výpovědi svědků [příjmení] a [anonymizováno] jako věrohodné, oba svědci potvrdili, že na nákladní soupravě byly použity tzv. protektory, protektory jsou odebírány od společnosti [právnická osoba] ze [obec], která se renovací použitých pneumatik zabývá. Z fotodokumentace pořízené policejním orgánem jednoznačně vyplynulo, že všechny pneumatiky byly protektorované. Technický stav„ odlétnutého běhounu“ z předmětné pneumatiky nebylo možné zjistit, jelikož tento nebyl policejním orgánem zajištěn. Oba svědci vyloučili, že by stav pneumatik neodpovídal popisu v předávacím protokole, který byl součástí nájemní smlouvy, a potvrdili, že technický stav pneumatik byl dobrý, včetně předepsaného dezénu. Žalovaný připomenul, že vozidlo bylo předáváno do nájmu dne 22. 8. 2017 a k dopravní nehodě došlo 25. 10. 2017. Žalovaný odkázal na předávací protokol, kde byl přesný popis předmětu nájmu zadokumentován. Žalovaný rovněž poukázal na instrukci pro STK [číslo] vztahující se k hodnocení montáže obnovených plášťů pneumatik (protektorů) na vozidle z hlediska označení výrobce pneumatiky. Tuto instrukci předal k důkazu soudu prvního stupně. Žalovaný se vyjádřil k návrhu žalobce na provedení znaleckého posudku ke zjištění stavu pneumatiky a k tomuto návrhu uvedl, že sám žalovaný kontaktoval v průběhu soudního řízení několik soudních znalců se specializací na technický stav pneumatik a o tom také soud informoval. Žalobce také soudu prvního stupně zaslal vyjádření Ing. [jméno] [příjmení], na které žalovaný odkázal. Žalovaný připomenul judikaturu Nejvyššího soudu ČR, a to rozhodnutí sp. zn. 31 Cdo 475/2020 k problematice § 10 zákona č. 168/1999 Sb., z níž je zřejmé, že sám Nejvyšší soud upouští od dosavadní praxe, že by i v případě zjištění špatného technického stavu vozidla měl být vždy dán regresní nárok pojistitele vůči pojištěnému, a to bez ohledu na to, zda provozovatel vozidla o nedostatcích věděl či při vynaložení běžné péče a opatrnosti vědět mohl. Žalovaný uzavřel, že nebylo prokázáno, že na vozidle by byly pneumatiky v nevyhovujícím technickém stavu a nebylo prokázáno, že by cokoliv zanedbal, že by věděl o špatném technickém stavu pneumatik, který ostatně nebyl ani v řízení prokázán. Žalovaný vyslovil názor, že při vynaložení běžné péče nic nezanedbal a žalobce špatný technický stav pneumatiky neprokázal. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. 4. Odvolací soud posoudil odvolání žalobce jako včas podané, podané osobou oprávněnou k podání odvolání, přípustné a řádné (§ 204 odst. 1, § 201, § 202 odst. 2 a contrario, § 205 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu – dále již jen o. s. ř.). Ve svých důvodech je odvolání podřaditelné pod ustanovení § 205 odst. 2 písm. d), e) a g), tedy že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, a že rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Skutečnosti zakládající odvolací důvod uvedený v ustanovení § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř., které zkoumá soud z úřední povinnosti, nebyly ze spisu zjištěny a v odvolání žalobce nebyly namítány. 5. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadený rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a poté dospěl k závěru, že soud prvního stupně ve věci provedl dostatečné dokazování, z tohoto vyvodil správné právní závěry a že odvolání žalobce není důvodné. 6. Z obsahu spisu bylo zjištěno, že žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným soudu prvního stupně dne 14. 10. 2019, domáhal po žalovaném zaplacení částky 225.990 Kč spolu s blíže specifikovaným úrokem z prodlení, a to jako tzv. regresního nároku ve smyslu ustanovení § 10 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, přičemž požadovaná finanční částka představovala náklady na odstranění důsledků dopravní nehody, které žalobce uhradil jako pojistitel žalovaného. Žalobce poukazoval na skutečnost, že žalovaný je provozovatelem [značka automobilu], [anonymizována tři slova] [číslo] a nákladního návěsu [značka automobilu] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [číslo] (dále jen nákladní souprava [anonymizováno]), žalovaný dne 22. 8. 2017 uzavřel se [právnická osoba] – [právnická osoba] smlouvu o pronájmu této nákladní soupravy [anonymizováno] a touto nákladní soupravou byla dne 25. 10. 2017 způsobena dopravní nehoda, kdy v prostoru dálnice D5 na 4,5 km ve směru na Prahu odlétla pravá vnitřní pneumatika nákladní soupravy [anonymizováno] pod nákladní soupravu složenou z nákladního automobilu tovární značky [příjmení], [registrační značka] BP a nákladního návěsu tovární značky Bodex [registrační značka] 66YD (dále jen nákladní souprava [příjmení]), kdy došlo k poškození spojovací tyče nádrže s naftou nákladní soupravy [příjmení] a tímto poškozením došlo k úniku motorové nafty na dálnici a na přilehlý travnatý pás, přičemž v souvislosti s likvidací tohoto závadového stavu vznikly náklady, které žalobce jako pojistitel nákladní soupravy [anonymizováno] uhradil Hasičskému záchrannému sboru Středočeského kraje, [anonymizována tři slova] [obec], jakož i [právnická osoba], a.s. Žalobce poukazoval na ustanovení § 37 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb. a § 31 vyhlášky č. 341/2014 Sb. a uváděl, že pneumatika, která způsobila dopravní nehodu, byla stará a opotřebovaná, vlivem čehož praskla. Na téže nápravě nákladní soupravy [anonymizováno] byla oproti ostatním pneumatikám prasklá pneumatika jiná. Nákladní souprava [anonymizováno] tak byla nezpůsobilá k provozu na pozemních komunikacích. Protože žalovaný porušil základní povinn