17 CO 13/2022-259 — Krajský soud v Brně

1. Okresní soud v Prostějově (dále jen„ soud prvního stupně“) rozhodl rozsudkem ze dne 28. 7. 2021, č. j. 9 C 62/2020-229, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 84.367 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od 24. 11. 2016 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I). Výrokem II byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 10.567,80 Kč rovněž do 15 dnů od právní moci rozsudku. 2. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalovaný a odvolací soud pro stručnost odkazuje na jeho písemné vyhotovení založené ve spise. Žalovaný namítá, že soud prvního stupně se řádně nevypořádal s výslechy svědků, kteří uváděli, že žalovaný výlučně sám elektřinu od žalobce neodebíral, když v odběrném místě [obec a číslo] se odběr uskutečňoval i pro rodinu [jméno] [příjmení], každá domácnost odebírala elektřinu v rozsahu 50%. Nelze tedy požadovat celou spotřebu elektřiny za období neoprávněného odběru po žalovaném, ale maximálně v rozsahu 50%. Dále žalovaný namítl, že soud prvního stupně se nevypořádal s tím, že byla popřena pohledávka žalobce proti žalovanému v insolvenčním řízení a že popření pohledávky insolvenčním správcem v přezkumném řízení má stejné účinky jako nepodání přihlášky a zaniká účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení, tzn., že lhůty k uplatnění práv, která lze uplatnit pouze přihláškou, po zahájení insolvenčního řízení nezačínají nebo dále neběží. Ze strany žalobce doposud nebyla podána incidenční žaloba, na přihlášku žalobce do insolvenčního řízení je tedy nutno hledět jako kdyby přihláška podána nebyla. Žalovaný má za to, že nedošlo k přerušení běhu promlčecí lhůty a nárok žalobce je promlčen. Pokud žalobce tvrdí, že mu popření pohledávky insolvenčním správcem nebylo písemně sděleno, je na žalobci, aby tuto skutečnost prokázal. Pokud by žalobce prokázal, že mu vyrozumění o popření pohledávky nebylo doručeno, toto již není rozhodné, neboť žalobce incidenční žalobu nepodal. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek soudu prvního stupně a žalobu zamítl. 3. Žalobce se k odvolání vyjádřil písemně s tím, že žalovaný uplatňuje stále stejné irelevantní námitky, že neoprávněný odběr elektřiny mimo něj realizovaly i další osoby a škoda by měla být rozdělena mezi všechny odebírající osoby a domácnosti. Dle názoru žalobce soud prvního stupně všechny argumenty žalovaného správně posoudil, neboť jednoznačně bylo prokázáno, že v nemovitosti, kde žalovaný s rodinou bydlel, došlo k neoprávněnému odběru elektřiny, výše škody byla přesně stanovena podle hodnot na uvnitř osazeném elektroměru. Pokud v nemovitosti žilo více osob, byl tam umístěn pouze jeden elektroměr a žalovaný byl výlučným vlastníkem nemovitosti. Smlouvu o odběru elektřiny žalovaný uzavřel až v červnu 2016, do té doby ničeho neplatil, elektřinu však odebíral. Rovněž námitku promlčení vznesenou žalovaným soud prvního stupně správně dle žalobce posoudil a navrhl potvrzení napadeného rozsudku. 4. Krajský soud v Brně, jako soud odvolací, po zjištění, že odvolání žalovaného bylo podáno v zákonné lhůtě, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení a že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a § 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně v celém jeho rozsahu, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 5. Odvolací důvody, o které žalovaný opřel své odvolání, lze podle názoru odvolacího soudu podřadit pod ustanovení § 205 odst. 2 písm. e), g) o. s. ř., tzn., že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Skutečnosti, zakládající odvolací důvod ve smyslu § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř., které odvolací soud zkoumá z úřední povinnosti, nebyly odvolatelem tvrzeny a odvolací soud je ze spisu nezjistil. 6. Z obsahu předloženého spisu se podává, že žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 24. 2. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 84.367 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady za neoprávněný odběr elektřiny. Uplatněný nárok opíral o tvrzení, že je držitelem licence na distribuci elektřiny a zajišťuje spolehlivé provozování a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí, umožňuje distribuci elektřiny na základě uzavřených smluv a řídí toky elektřiny v distribuční soustavě. Při kontrole odběrného místa [obec a číslo] byl po ukončení smluvního vztahu z důvodu neplacení ceny dodané elektřiny a služeb zjištěn neoprávněný odběr elektřiny, odběrné místo bylo pod napětím. Žalovaný odebíral elektřinu bez uzavřené smlouvy, čímž došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny. Žalobce provedl vyúčtování náhrady škody daňovým dokladem [číslo] žalovanému za neoprávněný odběr elektřiny a související činnosti vyúčtoval částku 84.367 Kč splatnou dne 23. 11. 2016. Výpočet škody vychází ze zjištěného množství elektřiny na osazeném elektroměru a jednotlivé položky náhrady škody byly stanoveny dle vyhlášky č. 82/2011 Sb. a cenového rozhodnutí ERÚ. Náhrada škody za neoprávněný odběr byla žalobcem požadována za období od 4. 10. 2015 do 30. 5. 2016, když následně v červnu 2016 žalovaný uzavřel novou smlouvu o odběru elektřiny. 7. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k žalobě uvedl, že nárok považuje v celém rozsahu za neoprávněný, neuznává jej a vznesl námitku promlčení, neboť žaloba byla podána dne 24. 2. 2020 a tříletá promlčecí lhůta uplynula dnem 23. 11. 2019, pokud byla faktura splatná dne 23. 11. 2016. Dále žalovaný poukázal na to, že usnesením Krajského soudu v Brně byl prohlášen na jeho majetek konkurz, který byl zrušen usnesením téhož soudu ze dne 19. 11. 2019, č. j. [insolvenční spisová značka]. Žalobce v insolvenčním řízení svoji pohledávku za žalovaným ve výši 84.367 Kč bez příslušenství dne 30. 3. 2017 přihlásil. Insolvenčním správcem JUDr. [titul]. [jméno] [jméno] byla pohledávka žalobce při přezkumném jednání dne 11. 5. 2017 popřena, žalobce však v zákonem stanovené lhůtě žalobu proti popření přihlášené pohledávky nepodal a nemohlo proto dle žalovaného dojít k přerušení běhu promlčecí lhůty. Žalovaný též uvedl, že v odběrném místě [obec a číslo] byl smluvním odběratelem [jméno] [příjmení], který nemovitost obýval, měl řádně uzavřenou smlouvu o odběru elektřiny a je tudíž odpovědnou osobou za škodu. Žalovaný ihned poté, kdy se o neoprávněném odběru elektřiny dozvěděl, zahájil jednání se žalobcem a uzavřel smlouvu o odběru elektrické energie, kterou řádně plní. 8. Soud prvního stupně po dokazování provedeném listinnými důkazy ve spise založenými (protokolem o zjištění neoprávněného odběru elektrické energie [číslo] ze dne 30. 5. 2016 v odběrném místě [obec a číslo], fakturou [číslo] vystavenou žalovanému dne 9. 11. 2016 se splatností 23. 11. 2016 za neoprávněný odběr elektrické energie v celkové výši 84.367 Kč, rozpisem jednotlivých položek faktury, protokolem o stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr, původní smlouvou o odběru elektrické energie uzavřenou odběratelem [jméno] [příjmení] pro odběrné místo [obec a číslo], která byla ukončena 4. 10. 2015 pro neplacení záloh), výpověďmi svědků: [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] – sourozenců žalovaného a [jméno] [příjmení] – manželky žalovaného a spisem Krajského soudu v Brně sp. zn. [insolvenční spisová značka], nejprve zkoumal důvodnost námitky promlčení nároku žalobce vznesené žalovaným, a dospěl k závěru, že námitka promlčení neobstojí a žaloba je ve smyslu hmotně právní úpravy zákona č. 458/2000 Sb. důvodná. 9. Soud prvního stupně z obsahu spisu Krajského soudu v Brně sp. zn. [insolvenční spisová značka] zjistil, že dne 30. 1. 2017 byl prohlášen konkurz na majetek žalovaného, insolvenčním správcem byl jmenován JUDr. [titul]. [jméno] [jméno] a věřitelé byli vyzváni, aby do dvou měsíců od zveřejnění konkurzu přihlásili své pohledávky za žalovaným - úpadcem. Žalobce řádně přihlásil svoji pohledávkou ve výši 84.367 Kč z titulu neoprávněného odběru elektrické energie na základě vystaveného daňového dokladu [číslo] dne 30. 3. 2017. Přezkumné řízení proběhlo dne 11. 5. 2017 bez účasti věřitelů, věřitelé nebyli o probíhajícím jednání informováni. Přezkum pohledávky žalobce za žalovaným zajištoval insolvenční správce JUDr. [titul]. [jméno] [jméno], který popřel pohledávku žalobce ve výši 84.367 Kč z titulu neoprávněného odběru elektřiny. Jeho povinností bylo o popření pohledávky věřitele – žalobce vyrozumět, což však neučinil. Insolvenční správce JUDr. [titul] [jméno] [jméno] byl následně z funkce odvolán, nově byl jmenován insolvenčním správcem Mgr. [příjmení], který rovněž žalobce o popření pohledávky nevyrozuměl. Z nezajištěných věřitelů žalovaného nebyl v insolvenčním řízení uspokojen nikdo. Následně byl rozhodnutím Krajského soudu v Brně ze dne 19. 11. 2019 konkurz na majetek žalovaného zrušen z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující. 10. Soud první