17 CO 222/2019-205 — Krajský soud v Brně

1. Okresní soud [obec] – venkov (dále jen„ soud prvního stupně“) rozhodl rozsudkem ze dne 15. 3. 2019, č. j. 5 C 14/2017-106, že žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 810.624,20 Kč s 8,05% úrokem z prodlení od 23. 12. 2015 do zaplacení se zamítá (výrok I). Výrokem II byla žalobci uložena povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem III bylo rozhodnuto, že ve vztahu mezi žalobcem a vedlejším účastníkem na straně žalované nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. 2. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalobce a odvolací soud pro stručnost odkazuje na jeho písemné vyhotovení založené ve spise. Žalobce uvedl, že jako fyzická osoba uzavřel dne 9. 6. 2010 svěřeneckou smlouvu o správě peněžních prostředků a listin za účelem jejich vydání další osobě – [jméno] [příjmení], který byl účastníkem této smlouvy (příjemcem) stejně jako notář Mgr. [jméno] [příjmení] (svěřenecký správce). Žalobce složil do notářské úschovy částku 7.000.000 Kč, která měla být vyplacena příjemci [jméno] [příjmení] jako cena za převod jeho obchodního podílu ve společnosti [právnická osoba] na žalobce. Souběžně s jednáním mezi účastníky této svěřenecké smlouvy probíhalo proti [právnická osoba] – [právnická osoba] exekuční řízení pod sp. zn. [spisová značka] u exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] – vedlejšího účastníka na straně žalované pro částku 4.120.250 Kč s příslušenstvím. Dříve než notář Mgr. [jméno] [příjmení] mohl příjemci [jméno] [příjmení] peníze vyplatit, vydal exekutor Mgr. [jméno] [příjmení] exekutorský příkaz dne 20. 8. 2010, č. j. [číslo jednací], kterým zakázal notáři Mgr. [jméno] [příjmení] částku 7.000.000 Kč vyplatit příjemci nebo s ní jinak nakládat. Nejvyšším správním soudem bylo dne 24. 10. 2011, č. j. 14 Kse 5/2011-118, rozhodnuto, že exekutor Mgr. [jméno] [příjmení] vydal exekuční příkaz v rozporu s § 36 odst. 3 a § 58 odst. 1 exekučního řádu, když nebyl oprávněn vůči notáři použít takový postup. Exekutor Mgr. [jméno] [příjmení] následně exekuční příkaz dne 1. 3. 2012 zrušil a notář Mgr. [jméno] [příjmení] dne 6. 3. 2012 částku 7.000.000 Kč převedl bezhotovostně příjemci. [příjmení] [jméno] [příjmení] uplatnil svůj nárok na příslušenství za pozdní zaplacení částky 7.000.000 Kč Krajský soud v Brně jeho žalobě vyhověl a žalobci bylo uloženo zaplatit [jméno] [příjmení] částku 719.101 Kč a náklady řízení ve výši 91.523,20 Kč. Tato přisouzená částka byla žalobcem uhrazena, čímž mu vznikla škoda způsobená nesprávným úředním postupem a nezákonným rozhodnutím vydaným vedlejším účastníkem na straně žalované, jejíž náhrady se domáhá po žalovaném. Žalobce nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že po vydání exekučního příkazu mohl využít všech zákonných opravných prostředků a s největší pravděpodobností by byl úspěšný, pokud by podal např. žalobu na vyloučení peněžních prostředků z exekuce či návrh na částečné zastavení exekuce. Soudem prvního stupně je tak kladena odpovědnost na chování žalobce ve funkci tehdejšího statutárního zástupce společnosti [právnická osoba] s tím, že by měl mít profesionální zdatnost a úroveň podnikatele a prosazovat své zájmy a využívat možnosti poskytnuté mu právním řádem. O primární odpovědnosti exekutora za nesprávné rozhodnutí však soud prvního stupně argumentuje jen velmi stručně tím, že žalobce, i když nebyl účastníkem exekučního řízení, mohl podat návrh na částečné zastavení exekuce, což bohužel jako osoba práva neznalá a spoléhající se na právní erudici exekutora a správnost a závaznost jeho rozhodnutí, neučinil. Žalobce odkázal na ustálenou judikaturu Nejvyššího i Ústavního soudu a má za to, že v dané věci existuje příčinná souvislost, pokud by exekutor nevydal nezákonné rozhodnutí a nedopustil se nesprávného úředního postupu, notář Mgr. [jméno] [příjmení] by vyplatil v dohodnuté lhůtě peníze příjemci [jméno] [příjmení], peníze však byly více než dva roky zablokovány a žalobce byl nucen zaplatit příjemci požadované úroky z prodlení včetně nákladů soudního řízení. Navrhl proto, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobě bude vyhověno. 3. Žalovaný a vedlejší účastník na jeho straně shodně v písemném vyjádření k odvolání žalobce navrhli potvrzení napadeného rozsudku a současně vznesli námitku promlčení žalobou uplatněného nároku s ohledem na skutečnost, kdy žalobci vznikla povinnost k úhradě úroků z prodlení, které podanou žalobou uplatňuje jako škodu. Tato povinnost nevznikla rozhodnutím soudu, ale již faktickým prodlením žalobce s úhradou, dnem následujícím po úhradě, tj. dne 7. 3. 2012, žalobce svůj nárok uplatnil u žalovaného až dne 19. 6. 2015. Žalobce se pokouší vyvrátit závěry soudu prvního stupně o absenci příčinné souvislosti, k tomu však nepoužívá skutková tvrzení, ale tvrzení právní, kterými nelze neexistenci či nedostatečnost příčinné souvislosti prokázat. 4. Krajský soud v Brně, jako soud odvolací, posoudil odvolání žalobce jako včas podané, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení a směřující proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a § 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně v celém jeho rozsahu, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 5. Odvolací důvody, o které žalobce opřel své odvolání, lze podle názoru odvolacího soudu podřadit pod ustanovení § 205 odst. 2 písm. e) a g) o. s. ř., tzn., že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Skutečnosti, zakládající odvolací důvod ve smyslu § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř., které odvolací soud zkoumá z úřední povinnosti, nebyly odvolatelem tvrzeny a odvolací soud je ze spisu nezjistil. 6. Z obsahu předloženého spisu se podává, že žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 16. 1. 2017 se žalobce domáhal po žalovaném a následně i po vedlejším účastníkovi na jeho straně – soudním exekutorovi Mgr. [jméno] [jméno] zaplacení částky 810.624,20 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem a nezákonným rozhodnutím vydaným vedlejším účastníkem na straně žalované. Uplatněný nárok opíral žalobce o tvrzení, že dne 9. 6. 2010 uzavřel svěřeneckou smlouvu o správě peněžních prostředků a listin za účelem jejich vydání další osobě, kdy účastníky této smlouvy kromě něj byl [jméno] [příjmení] – příjemce a notář Mgr. [jméno] [příjmení] – svěřenecký správce. Žalobce složil do úschovy notáře částku 7.000.000 Kč, která měla být příjemci [jméno] [příjmení] vyplacena jako cena za převod obchodního podílu [jméno] [příjmení] na žalobce ve [právnická osoba] – [právnická osoba] Předtím, než notář Mgr. [jméno] [příjmení] mohl částku 7.000.000 Kč příjemci vyplatit, vydal exekutor Mgr. [jméno] [příjmení] dne 20. 8. 2010 pod č. j. [číslo jednací] exekuční příkaz, kterým mimo jiné zakázal svěřeneckému správci – notáři Mgr. [jméno] [příjmení] částku 7.000.000 Kč příjemci vyplatit nebo s ní jinak nakládat. Exekuční řízení bylo vedeno ve věci oprávněného [jméno] [příjmení] proti povinné [právnická osoba] – [právnická osoba] pro částku 4.120.250 Kč. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 10. 2011, č. j. 14 Kse 5/2011-118, bylo vysloveno, že exekutor Mgr. [jméno] [příjmení] vydal exekuční příkaz v rozporu s § 36 odst. 3 a § 58 odst. 1 exekučního řádu a byl za toto jednání potrestán pokutou ve výši 100.000 Kč, neboť nebyl oprávněn vůči notáři použít takového postupu. [příjmení] [jméno] [příjmení] následně podal ke Krajskému soudu v Brně na žalobce žalobu, jíž se domáhal zaplacení zbývající části úroků z prodlení za pozdní úhradu částky 7.000.000 Kč ve výši 719.101 Kč, jeho žalobě bylo vyhověno a žalobci bylo uloženo též nahradit náklady řízení ve výši 91.523,20 Kč. Žalobce tyto částky [jméno] [příjmení] uhradil dne 29. 10. 2014 a požadoval jejich zaplacení z titulu náhrady škody po žalovaném žádostí ze dne 22. 6. 2015, žalovaný měl o jeho nároku rozhodnout ve lhůtě šesti měsíců, tj. do 22. 12. 2015, což neučinil. 7. Žalovaný se k žalobě vyjádřil písemně s tím, že nárok žalobce neuznává. Potvrdil, že žalobce uplatnil nárok na náhradu škody v žalované výši, po projednání jeho žádosti žalovaný konstatoval, že sice došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, žádosti však nebylo vyhověno. Žalovaný má za to, že bylo rozhodnuto nezákonně pochybením exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], exekuční příkaz byl zrušen, nebyla však splněna podmínka příčinné souvislosti mezi vzniklou škodou žalobci a nezákonným rozhodnutím exekutora. Žalovaný poukázal na to, že je věcí účastníka řízení, aby využil všechny zákonné prostředky, které mu procesní předpis dává, aby odvrátil vydání nepříznivého rozhodnutí. Z hlediska nároku na náhradu škody proti státu jde k jeho tíži, pokud tak neučinil, ačkoliv mu v tom nebránily žádné závažné důvody. V době vydání exekučního příkazu byl žalobce jediným jednatelem [právnická osoba] – [právnick