18 CO 309/2021-364 — Krajský soud v Brně

1. Rozsudkem soud ve výroku I určil, že žalovaná není dědičkou zůstavitele [jméno] [jméno], narozeného 6. 9. 1934, zemřelého 24. 12. 2016, trvale k pobytu posledně hlášen na adrese [adresa], ze závěti ze dne 7. 4. 2016. Ve výroku II byla žalovaná zavázána nahradit žalobci na nákladech řízení částku 56.208 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve výroku III bylo rozhodnuto o povinnosti žalované nahradit České republice na účet Městského soudu v Brně na nákladech řízení částku 14.550 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. V doplňujícím rozsudku pak bylo rozhodnuto, že žalovaná je povinna nahradit vedlejšímu účastníku na straně žalobce na nákladech řízení částku 6.776 Kč k rukám zástupce vedlejšího účastníka do tří dnů od právní moci doplňujícího rozsudku. 2. Proti rozsudku soudu I. stupně podala odvolání žalovaná. Uvedla, že nebylo prokázáno, že v okamžiku podpisu závěti zůstavitel trpěl duševní poruchou. Znalecký posudek znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] se opíral o kusou dokumentaci z doby hospitalizace zůstavitele. Přitom u značné části hospitalizovaných seniorů se projeví amentně delirantní stavy, přičemž jen stěží lze u všech těchto seniorů dovodit duševní poruchu. Zůstavitele již nelze vyšetřit, soud by měl tedy v této projednávané věci postupovat maximálně obezřetně a při sebemenších pochybnostech dovodit, že zůstavitel byl svéprávný. Zůstavitel byl zcela lucidní, o čemž svědčí test [právnická osoba]. Zůstavitel se nevhodně choval po celý svůj život. Jeho podivínství potvrdil i sám žalobce. Znalecký posudek nezohlednil okolnosti pořízení závěti a výpovědi svědků. Odvolatelka také zpochybnila svědeckou výpověď MUDr. [jméno] [příjmení], který podle ní svou výpověď měnil. Poukázala na pravidlo zkreslování lékařských zpráv při žádostech pacientů o příspěvek od státu. Soud I. stupně nesprávně nevyslechl ošetřující lékařky zůstavitele MUDr. [příjmení] a MUDr. [příjmení]. Žalobce chtěl omezit zůstavitele ve svéprávnosti, ale po konzultaci s lékařem od toho upustil, když tento lékař mu takový postup nedoporučil. Zůstavitel byl středoškolským profesorem. Je zcela nepravděpodobné, že neovládal počítač a tiskárnu. Závěť tedy mohl sepsat a také ji sám sepsal. Ze skutečnosti, že v závěti jsou podrobně definovány jednotlivé investiční nástroje, je zřejmé, že zůstavitel se dobře orientoval ve svém majetku a také v té době jej úspěšně investoval. Okolnosti sepisu závěti, taktické povolání obou svědkyň závěti i samotná forma a obsah závěti osvědčují, že zůstavitel byl dobře orientován, byl nápaditý a důvtipný. Důvody odkázání majetku žalované jsou zřejmé z obsahu spisu. Žalovaná se o zůstavitele starala, měli spolu intimní poměr. Závěť byla sepsána před blížícím se lékařským zákrokem, ze kterého měl zůstavitel obavy. I v případě jejího neúspěchu ve věci by jí měla být přiznána náhrada nákladů řízení podle § 143 o. s. ř., protože svým chováním nezavdala příčinu k zahájení řízení. Závěrem žalovaná žádala, aby rozsudek soudu I. stupně byl zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. 3. Žalobce ve vyjádření k odvolání uvedl, že výpověď svědka [příjmení], praktického lékaře zůstavitele, je věrohodná, tento neměnil svou výpověď. Vyšetření zůstavitele proběhlo asi týden před sepsáním závěti. Tvrzení žalované o zkreslování lékařských zpráv pro účely přiznání dávek od státu hraničí s nařčením zprávu vyhotovujícího lékaře MUDr. Jedličky. MUDr. [příjmení] a MUDr. [příjmení] rozhodly o umístění zůstavitele ve zdravotnickém zařízení pro pacienty s demencí, duševní stav zůstavitele tedy musel splňovat podmínky pro toto umístění. Omezení svéprávnosti zůstavitele nebylo v jeho zájmu pro žádný praktický význam v rámci řešení jeho zdravotního stavu a obtížný postup s tím spojený. Zůstavitel nemohl závěť na počítači sepsat, žalobce zde odkázal na odborné vyjádření Ing. [příjmení]. Zůstavitel neměl přehled o svém majetku. Některé investiční nástroje zmíněné v závěti nebyly ve vlastnictví zůstavitele, některé měly nulovou hodnotu, některé odkázal současně žalobci i žalované. I přes poučení advokáta zůstavitel závěť měl sepsat sám, přizvat jako svědkyně nikoli nestranné osoby, přítelkyně žalované. Ty však shodně vypověděly, že svědectví zajišťovala žalovaná. K podpisu závěti se zůstavitel dostavil v noční košili. Z těchto okolností žalobce dovozoval, že je vyloučené, aby zůstavitel pořídil z vlastní vůle pro případ smrti. Dále se žalobce opětovně vyjádřil k tvrzení žalované o důvodech sepisu závěti pro chystaný běžný lékařský zákrok – výměnu baterií v kardiostimulátoru zůstavitele. Žalovaná zavdala příčinu k žalobě svým aktivním jednáním, např. organizací podpisů závěti, povoláním svědkyň, uložením závěti do úschovy u advokáta poskytujícího jí právní služby a hrazením nákladů s tím spojených. Žalovaná musela vědět o závěti i jejím obsahu. Měla mnoho příležitostí seznámit se se zdravotním stavem zůstavitele a předpokládat jeho nezpůsobilost k právnímu jednání. Závěrem vyjádření žalobce žádal potvrzení prvostupňového rozsudku a přiznání mu náhrady nákladů odvolacího řízení. 4. Vedlejší účastník ve svém vyjádření k odvolání žalované uvedl, že žalovaná činí tvrzení, která nedokládá. Jde např. o neuropsychiatrické komplikace u seniorních pacientů v době jejich hospitalizace, hodnocení výsledků [právnická osoba] testů, zveličování závažnosti zdravotního stavu pacienta pro účely přiznání sociálního příspěvku. Nejedná se přitom o skutečnosti obecně známé. Dále vedlejší účastník odkázal na zprávu lékaře z března roku 2016 a závěry v této zprávě uvedené. Zmínil též zprávu ze dne 26. 10. 2016, že u zůstavitele byly zjištěny projevy demence, na základě kterých byl poté zůstavitel přijat do zařízení se zvláštním režimem pro klienty s demencí. Již při prvním vyšetření v tomto zařízení byl slovní kontakt se zůstavitelem nepřínosný pro jeho demenci. Za tohoto stavu přitom měl zůstavitel dne 23. 11. 2016 podat elektronicky vyplněnou žádost o změnu obmyšlené osoby z pojistných smluv. Z analýzy počítače zůstavitele je zřejmé, že tento byl využíván minimálně, v roce 2016 pouhé 4 minuty. Zůstavitel tedy nemohl sám sepsat závěť na svém počítači. Obě svědkyně závěti vypověděly, že k zůstaviteli na návštěvu přijely na pokyn žalované. Je logické a správné, že znalkyně při zpracování znaleckého posudku primárně vycházela ze zdravotní dokumentace z důvodů, které vedlejší účastník ve vyjádření specifikoval. Znalecký posudek není stižen vadami a je podporován i závěry další znalkyně [příjmení] [příjmení]. Důkaz svědeckými výpověďmi MUDr. [příjmení] a MUDr. [příjmení] je nadbytečný pro odstup času a z důvodu, že tyto lékařky duševní stav zůstavitele blíže nezkoumaly. Vedlejší účastník navrhl potvrzení prvostupňového rozsudku a přiznání mu náhrady nákladů odvolacího řízení. 5. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. – občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“) – po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu legitimovaným subjektem (§ 201 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201 a § 202 o. s. ř. a contrario) – přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení jeho vydání předcházející a dospěl poté k závěru, že odvolání žalované není opodstatněné. 6. Soud I. stupně vydal ve věci rozsudek po rozsáhlém dokazování, zjistil dostatečně skutkový stav a tento správně právně posoudil. Odůvodnění rozsudku odpovídá ustanovení § 157 odst. 2 o. s. ř., je přesvědčivé. Odvolací soud se s rozhodnutím soudu I. stupně v celém rozsahu ztotožňuje, na jeho odůvodnění lze pro stručnost odkázat. 7. K jednotlivým odvolacím námitkám žalované lze uvést: Zdravotní dokumentace, ze které vycházela při zpracování znaleckého posudku ze dne 16. 1. 2020 č. 767 znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] (dále jen„ posudek“), nebyla jen velmi kusou dokumentací, která by pocházela pouze z doby hospitalizace zůstavitele. Pokud měla znalkyně k dispozici lékařské zprávy týkající se zůstavitele Mgr. [jméno] [jméno] (dále jen„ zůstavitel“) v počtu blížícímu se dvaceti, nelze rozhodně hovořit o kusé dokumentaci. Lékařské zprávy navíc nebyly vypracovány jen v souvislosti s hospitalizací zůstavitele, o čemž svědčí zpráva vypracovaná praktickým lékařem zůstavitele MUDr. [jméno] [příjmení]. 8. Znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] nevycházela při zpracování posudku pouze ze zdravotní dokumentace zůstavitele, nýbrž měla k dispozici celý spis ve fázi, kdy již byly provedeny další důkazy (výslechy účastníků, svědků, listiny), což je také v posudku zmíněno. Mohla si tak utvořit komplexní přehled o zdravotním stavu zůstavitele ke dni sepsání předmětné závěti dne 7. 4. 2016. Věrohodnost posudku nebyla zpochybňována. 9. Ze závěrů posudku je zřejmé, že zůstavitel trpěl duševní poruchou v době podpisu závěti, a to nejen tranzitorními amentními stavy, které se někdy projevují u starších pacientů v době jejich hospitalizace, ale též organickou psychickou poruchou. Tato duševní porucha znemožňovala zůstaviteli posoudit následky jeho je