18 CO 318/2022-250 — Krajský soud v Brně

1. Napadeným usnesením soud I. stupně určil obvyklou cenu nově objeveného majetku a jiných aktiv pozůstalosti částkou 981 391,29 Kč (výrok I), schválil dohodu dědiců o rozdělení nově objeveného majetku, když veškerý vyjmenovaný nově objevený majetek nabývá účastnice 2) (výrok II), rozhodl o odměně notáře ve výši 17 642 Kč, kterou je povinna uhradit účastnice 2) (výrok III) a dále rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (IV). 2. Proti tomuto usnesení podala včas odvolání účastnice 2), která uvedla, že se odvolává vůči požadavku notáře na odměnu za druhé dědické řízení po své matce [jméno] [příjmení] - usnesení Městského soudu v Brně ze dne 20. 9. 2022, č. j. 58 D 1582/2021-232. Své odvolání odůvodnila tím, že samotné dodatečné projednání dědictví bylo způsobeno chybou notáře, který neprojednal značnou část dědictví (cenné papíry) v hodnotě více než 900 000 Kč, a to přesto, že odvolatelka již ve formuláři, jímž bylo nahrazeno předběžné šetření, uvedla kontakt na zůstavitelčinu osobní makléřku. Odvolatelka zdůraznila, že pokud by o uvedeném majetku s bratrem (účastníkem 1)) v původním řízení věděli, řešili by rozdělení majetku jinak. Dále podotkla, že jelikož druhé dědické řízení se uskutečnilo po roce od zůstavitelčina úmrtí, peníze na účtu kvůli inflaci ztratily hodnotu. Zůstavitelka má za to, že za takto odvedenou službu, způsobenou škodu a životní komplikace, nemá notářská kancelář nárok na další odměnu s tím, že už i první odměna jí připadala vysoká. 3. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), osobou oprávněnou (§ 201 o. s. ř.) a je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř. a contrario), přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí a řízení jemu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 4. Z obsahu spisu se podává, že zůstavitelka zemřela dne 25. 9. 2021, s ohledem na probíhající pandemii Covid 19 byla vypravitelka pohřbu (účastnice 2)) vyzvána, aby informace nutné pro předběžné šetření ke zjištění zůstavitelčina jmění vyplnila do formuláře a zaslala elektronicky soudnímu komisaři, což tato učinila. V bodě XI písm. f) cit. formuláře - údaje o majetku zůstavitele, akcie - je uvedeno„ [anonymizována tři slova]) [číslo] kontakt [email], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení]“. Pověřený soudní komisař s přípisem zaslaným mj. na [právnická osoba] a [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] dotázal, zda evidují investiční produkty na jméno zůstavitelky. O veškerém zjištěném majetku zůstavitelky pak rozhodl Městský soud v Brně usnesením ze dne 11. 4. 2022, č. j. 58 D 1582/2021-137, tak, že byla určena obvyklá cena majetku zůstavitelky ve výši 12 719 851,10 Kč (výrok I), soud schválil dohodu dědiců o rozdělení pozůstalosti (výrok II), byla stanovena odměna notáře ve výši 42 217 Kč (výrok III) a soud rozhodl o nákladech účastníků řízení (výrok [příjmení]). Usnesení nabylo právní moci dne 11. 4. 2022. Na základě žádosti o dodatečné projednání dědictví účastníka 1) ze dne [datum] pověřil Městský soud v Brně usnesením ze dne 2. 5. 2022, č. j. 58 D 1582/2021-145, JUDr. [jméno] [příjmení] jako soudního komisaře, aby za odměnu provedl úkony v dodatečném pozůstalostním řízení. O dodatečně objeveném majetku, jímž jsou cenné papíry a podílové listy vedené u J& [právnická osoba], cenné papíry zaknihované v Evidenci Centrálního depozitáře a podílové listy fondu [příjmení] [jméno] [příjmení], to vše v celkové hodnotě 981 391,29 Kč, pak bylo rozhodnuto shora cit. usnesením Městského soud v Brně ze dne 20. 9. 2022, č. j. 58 D 1582/2021-232. 5. V souladu s ust. § 107 odst. 1 zák. č. 292/2013 Sb., zák. o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z. ř. s.“) má notář právo na odměnu za úkony, které v řízení provedl jako soudní komisař osobně nebo které z jeho pověření provedl notářský kandidát, notářský koncipient nebo jeho jiný zaměstnanec, na náhradu hotových výdajů přitom vzniklých a na náhradu za daň z přidané hodnoty, je-li plátcem daně z přidané hodnoty. Podle § 108 odst. 1 písm. a) z. ř. s. odměnu, náhradu hotových výdajů a náhradu za daň z přidané hodnoty je v řízení o pozůstalosti povinen notáři zaplatit dědic, který nabývá dědictví, jež není předlužené. 6. Podle § 12 odst. 4 vyhlášky č. 196/2001 Sb., notářského tarifu (dále jen„ n. t.“) provádí-li se řízení o pozůstalosti za tím účelem, aby nabyl dědictví následný dědic, je základem odměny notáře jako soudního komisaře obvyklá cena aktiv pozůstalosti, která následný dědic nabude. Podle § 13 odst. 1 n. t. se odměna notáře jako soudního komisaře, jejíž základ je stanoven v § 12 odst. 1 až 4, činí z prvních 500 000 Kč základu 2,0 %, z přebývající částky až do 1 000 000 Kč základu 0,9 %. V souladu s ust. § 25 n. t. se základ odměny podle této vyhlášky zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru a odměna na celé desetikoruny nahoru. 7. Z uvedeného vyplývá, že soud jednající prostřednictvím soudního komisaře (§ 100 odst. 1 z. ř. s.) žádným způsobem nepochybil, a to jak při původním projednání pozůstalosti (když v tomto řízení řádně zjišťoval majetek zůstavitelky a oslovil mj. i veškeré instituce, které označila účastnice 2) ve formuláři pro předběžné šetření o majetku zůstavitelky), ani pak při rozhodnutí o odměně notáře při dodatečném projednání dědictví. Neexistuje přitom žádná centrální databáze všech investičních produktů, do níž by měl soudní komisař přístup; zjišťování tohoto majetku proto probíhá zejména na základě údajů od dědiců. Pokud pak byla po skončení původního pozůstalostního řízení nově objevena další aktiva zůstavitelky, bylo řádně zahájeno řízení o dodatečném projednání dědictví, v němž notáři náleží odměna vypočtená z obvyklé ceny majetku zůstavitelky, který byl předmětem tohoto dodatečného řízení (§ 12 n. t.). Logicky totiž hodnota tohoto nově objeveného majetku nebyla a nemohla být zohledněna při původním vyčíslení obvyklé ceny majetku zůstavitelky, a tedy ani původní odměny notáře jako soudního komisaře. Odvolací soud též přezkoumal výši odměny notáře stanovené výrokem III odvoláním napadeného rozhodnutí a shledal, že tato byla vypočtena zcela v souladu s ust. § 13 odst. 1 a § 25 n. t. Případná škoda, která - jak odvolatelka naznačuje - jí mohla vzniknout tím, že v původním pozůstalostním řízení nebyl projednán veškerý majetek zůstavitelky, by (samozřejmě v případě prokázání vzniku škody a osoby za ní odpovědné) byla zcela samostatným nárokem, který není možné zohledňovat při výpočtu odměny soudního komisaře. 8. Z uvedených důvodů odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí jako věcně správné potvrdil (§ 219 o. s. ř.). 9. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení vychází z ustanovení § 128 z. ř. s., když zde nejsou žádné mimořádné okolnosti pro odklon od zásady, že v řízení o pozůstalosti si každý platí své náklady, i náklady svého zástupce, sám.