23 C 69/2021-35 — Krajský soud v Brně

1. Žalobou ze dne 23. 9. 2021 se žalobce domáhal splnění informační povinnosti žalovaného, konkrétně sdělení informací o návštěvnosti a tržbách divadelního představení hry [anonymizováno], které se konalo dne [datum] ve [anonymizována dvě slova] v [obec] v rámci [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] pořádané žalovaným. Žalobce uvedl, že je dědicem autorských práv po svém otci [jméno] [příjmení], který byl spoluautorem dramatického textu k uvedené divadelní hře. Jelikož divadelní představení proběhlo bez udělení licence ze strany žalobce, využil žalobce svého oprávnění domáhat se sdělení informací nezbytných k uplatňování svých práv. 2. Žalovaný sdělil, že skutečně jako pořadatel uvedl dne [datum] divadelní hru [anonymizováno]. Stalo se tak poté, co uzavřel smlouvu o zajištění provedení divadelního představení se [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] ([anonymizována tři slova]). Tato společnost běžně uvádí tzv. divadelní hry [anonymizováno] a žalovaný se domníval, že jsou tímto licenční práva autorů vypořádána. Žalovaný dále odkázal na rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 9. 2021, č.j. 16 C 16/2021-160, dle kterého měla být údajně [anonymizováno] nadále i po smrti jednoho ze spoluautorů oprávněna udělovat souhlas s užitím díla. 3. Soudu je z vlastní úřední činnosti (větší množství soudních sporů, za všechny např. spory pod sp. zn. 23 C 105/2019 nebo 23 EC 1/2020) známo, že žalobce je dědicem podílu o velikosti ¼ na autorských právech jeho otce pana [jméno] [příjmení], který byl spolu se [jméno] [příjmení] spoluautorem textu divadelních her k tzv. hrám [anonymizováno]. 4. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný je provozovatelem [anonymizována tři slova], v rámci které byla dne [datum] uvedena divadelní hra [anonymizováno]. 5. Ze smlouvy o zajištění provedení divadelního představení ze dne [datum] je patrné, že žalovaný byl uveden jako pořadatel představení [anonymizováno] dne [datum]. Ze smlouvy je patrné, že licenční odměna pro žalobce měla být placena samostatně, nikoliv prostřednictvím [právnická osoba]. Ze smlouvy však nijak nevyplývá, že by její součástí mělo být udělení licenčního oprávnění. 6. Z předžalobní výzvy ze dne 18. 8. 2021 spolu s dodejkou má soud za prokázané, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného ke splnění informační povinnosti, a to konkrétně ke sdělení kolik diváků se účastnilo představení, kolik bylo platících diváků, kteří si koupili vstupenku, jaká byla celková tržba za prodané vstupenky, kolik bylo diváků, kteří se představení účastnili na základě akreditace, a jaká byla cena jedné akreditace. 7. Soudu je z vlastní úřední činnosti taktéž známo (např. z řízení sp. zn. 23 EC 6/2022), že žalobce byl při výkonu autorských práv zastupován v minulosti agenturou [anonymizováno], toto zastoupení však skončilo výpovědí žalobce ke dni 31. 5. 2016 a následně uděluje žalobce veškeré souhlasy s uváděním divadelních her [anonymizováno] osobně. 8. Další navržené důkazy soud neprováděl. Pokud se jedná o část dědického rozhodnutí, pak prokazovaná skutečnost je soudu známa z úřední činnosti. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 3. 11. 2020, č.j. 34 C 35/2019-90, a navazující rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 1. 2022, č.j. 3 Co 9/2021-116, nebyly pro rozhodnutí ve věci podstatné. 9. Na základě výše popsaných a provedených důkazů spolu s nespornými skutečnostmi, které vzal soud za své dle § 120 odst. 3 o.s.ř., a skutečnostmi známými soudu z vlastní úřední činnosti dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobce je jedním z dědiců autorských práv po spoluautorovi divadelního textu ke hře [anonymizováno]. Žalobce byl v minulosti při výkonu autorských práv zastupován [právnická osoba], avšak toto zastoupení již v roce 2016 vypověděl a následně uděloval souhlasy s konáním divadelních představení osobně. Žalovaný provozoval dne [datum] divadelní hru [anonymizováno], aniž by měl souhlas žalobce s užitím autorského díla. 10. Při právním hodnocení soud vycházel především z § 40 odst. 1 písm. c) zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona, (dále jen„ AZ“), dle kterého autor, do jehož práva bylo neoprávněně zasaženo nebo jehož právu hrozí neoprávněný zásah, se může domáhat mj. sdělení údajů o způsobu a rozsahu neoprávněného užití, popř. o ceně služby, která s neoprávněným užitím díla souvisí. 11. V zásadě jediná relevantní procesní obrana žalovaného spočívala v tvrzení, že do práv žalobce nebylo nijak zasaženo, neboť žalovaný měl řádně udělenou licenci k uvedení divadelní hry [anonymizováno] od [anonymizováno]. Na tomto místě je nutné především konstatovat, že z předložené smlouvy o zajištění divadelního představení žádné udělení licence nevyplývá (viz bod 5 odůvodnění). 12. Pokud žalovaný s odkazem na rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 9. 2021, č.j. 16 C 16/2021-160, uvádí, že by [anonymizováno] měla zastupovat již zesnulého spoluautora [jméno] [příjmení] i po jeho smrti a jeho jménem nadále udělovat souhlasy s užitím autorských děl, pak zdejší soud takový názor nesdílí. I kdyby snad [anonymizováno] byla v minulosti oprávněna na základě příkazní smlouvy [jméno] [příjmení] zastupovat (tato skutečnost nebyla v řízení prokázána a zřejmě by se mělo jednat spíše o zastoupení [právnická osoba]), takováto příkazní smlouva by smrtí [jméno] [příjmení] zanikla. Ke stejnému závěru dospěl taktéž Vrchní soud v Praze v usnesení ze dne 7. 6. 2022, č.j. 3 Co 2/2022-210. 13. K namítané neplatnosti výpovědi smlouvy o zastupování mezi žalobcem a agenturou [anonymizováno] soud jen stručně uvádí, že s výjimkou povinné kolektivní správy nemůže být žádný nositel autorských práv nucen k tomu, aby se nechal zastupovat jiným subjektem. Požadavek na jednomyslné rozhodování o nakládání s dílem vyjadřuje nezbytnost, aby např. pro udělení licence byl získán souhlas od všech spoluautorů, resp. v tomto případě dědiců (srov. § 26 odst. 2 ve spojení s § 8 odst. 4 AZ). Nelze jej však chápat tak, že by spoluautoři byli vzájemně limitováni v možnosti zvolit si vlastního zástupce, který za ně bude licenci udělovat. Takového zástupce si pochopitelně mohou zvolit všichni spoluautoři společného, ale stejně tak není vyloučeno, aby každého ze spoluautorů zastupoval jiný subjekt, popř. aby část spoluautorů udělovala souhlas s užitím díla osobně a část se nechala zastoupit apod. 14. Jelikož v řízení bylo prokázáno, že předmětné představení proběhlo, aniž by měl žalovaný provozovatel řádně uzavřenou licenční smlouvu, bylo užitím autorského díla v podobě divadelního textu zasaženo do autorských práv žalobce. Tomuto nyní náleží oprávnění domáhat se mj. splnění tzv. informační povinnosti dle § 40 odst. 1 písm. c) AZ. 15. Povinnou osobou ke sdělení informací je primárně původce neoprávněného zásahu. Tím je v tomto případě žalovaný, který sám sebe označil za pořadatele předmětné divadelní hry. 16. Žalobcem požadované informace (počet diváků, počet platících diváků se vstupenkou, celková tržba za vstupenky, počet diváků na základě akreditace, cena jedné akreditace) odpovídají svým obsahem údajům o způsobu a rozsahu neoprávněného užití, popř. údajům o ceně služby, která s neoprávněným užitím díla souvisí. 17. Na základě výše uvedeného proto soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného písemně sdělit žalobci jím požadované informace, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Při určení lhůty ke splnění povinnosti soud aplikoval § 160 odst. 1 o.s.ř. část věty za středníkem a přihlédl ke lhůtě k plnění, jak ji navrhl žalobce v žalobním petitu. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a zcela úspěšnému žalobci přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Tato sestává z mimosmluvní odměny advokáta dle § 6 a násl. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen vyhlášky) za 4 úkony právní služby v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, žaloba, účast při jednání dne 1. 9. 2022). Sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí dle § 7 bodu 5 vyhlášky 2 500 Kč. Soud při stanovení výše odměny vycházel z tarifní hodnoty 35 000 Kč dle § 9 odst. 3 písm. d) vyhlášky. Mimosmluvní odměna za úkony právní služby tak činí 10 000 Kč. Ke každému úkonu právní služby je nutné přičíst náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhlášky ve výši á 300 Kč, tedy celkem 1 200 Kč. 19. Žalobci náleží taktéž cestovné a náhrada za promeškaný čas v souvislosti s účastí advokáta u soudního jednání dne 1. 9. 2022. Zástupce použil pro cestu k soudu osobní automobil s kombinovanou spotřebou benzinu 6,5 l /100 km. Vzdálenost mezi soudem a sídlem advokáta představuje 85 km, pro cestu k soudu a zpět se jedná o 170 km a 11 l spotřebovaného benzinu. Průměrná cena benzinu v daném období dosahovala částky 44,50 Kč a paušální náhrada činila 4,70 Kč/km Celkem cestovné dosahuje částky 1 288,50 Kč (489,50 Kč benzin a 799 Kč paušální náhrady). Náhradu za promeškaný čas zástupce soud určil dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky ve výši 100 Kč za každou započatou