28 CO 110/2021-322 — Krajský soud v Brně

1. Okresní soud v Blansku jako soud prvního stupně vydal ve věci výše označený rozsudek, ve věci v pořadí třetí, jehož výrokem č. I uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 58 816,43 Kč s úrokem z prodlení ve výši 19,70 % ročně z částky 132 515,13 Kč od 16. 8. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, jehož výrokem č. II rozhodl, že žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 365,59 Kč se zamítá a jehož výrokem č. III uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 72 176,98 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně. 2. Takto rozhodl soud prvního stupně o nárocích žalobkyně ze smlouvy o úvěru č. [bankovní účet] uzavřené mezi společností [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), [IČO] a žalovaným dne 19. 2. 2013, které ke dni jeho rozhodování zůstaly předmětem řízení. Ke své aktivní legitimaci ve věci žalobkyně tvrdila a doložila smlouvu o postoupení pohledávky mezi společností [právnická osoba] a [právnická osoba] a.s., [IČO], která jako postupitel pohledávku z předmětné smlouvy o úvěru vůči žalovanému v celém rozsahu smlouvou o postoupení souboru pohledávek ze dne 11. 8. 2016 postoupila žalobkyni jako postupníkovi. Žalobě v jejím zbývajícím rozsahu soud prvního stupně z převážné části výrokem č. I svého rozsudku vyhověl, výrokem č. II ji zamítl co do částky celkem 6 365,59 Kč (5 895,78 Kč na úroku, 414 Kč na poplatcích za pojištění a 55,81 Kč na úroku z prodlení) a výrokem č. III rozhodl o náhradě nákladů celého řízení za užití ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. se závěrem, že z převážně části úspěšné žalobkyni (poměr úspěchu účastníků stanovil ke dni rozhodování napadeným rozsudkem ze dne 22. 4. 2021) náleží náhrada nákladů řízení ze 67,05 % jejich celkové výše. Tyto náklady sestávají ze zaplacených soudních poplatků v částce celkem 12 117 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, jak tyto v odůvodnění svého rozsudku specifikoval, přičemž je zřejmé, že při stanovení sazby mimosmluvní odměny advokáta za jednotlivé úkony právní služby výší 8 180 Kč (4 090 Kč polovina sazby) vyšel z tarifní hodnoty 176 838 Kč. Žalobkyni nepřiznal odměnu advokáta za vyjádření k výzvě soudu ze dne 2. 1. 2019 s konstatováním, že tato tvrzení měla žalobkyně učinit již součástí žalobního návrhu. Uvedl rovněž, že nároku na náhradu nákladů na cestovné a náhrady za promeškaný čas se žalobkyně výslovně vzdala. 3. Proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně podal žalovaný neodůvodněné odvolání směřující proti jeho výrokům č. I a č. III podáním ze dne 11. 5. 2021 doplněné na výzvu soudu prvního stupně podáním ze dne 24. 5. 2021 s návrhem na jejich změnu zamítnutím žaloby v odvoláním dotčením rozsahu a uložením povinnosti žalobkyni k náhradě nákladů řízení. Dle názoru žalované žalobkyně neunesla břemeno tvrzení, když řádně netvrdila všechny rozhodné skutečnosti a nenavrhla potřebné důkazy k prokázání všech svých sporných tvrzení ohledně celé žalované částky, která je předmětem tohoto řízení, zejména ohledně zákonného úroku z prodlení, kdy nevyplývá z dosud žalobkyní poskytnutých tvrzení, kdy se žalovaný dostal do prodlení a z jaké konkrétní aktuální dlužné částky byla výše úroků vypočítána, a to jak ohledně zákonného úroku z prodlení, tak i smluvního úroku a poplatku za pojištění ze dne 15. 2. 2015 a 15. 3. 2015. Při novém rozhodnutí po vydání zrušujícího rozhodnutí odvolacího soudu soud prvního stupně znovu poučil žalobkyni tak, že se poučení týkalo celé žalované částky. Žalobkyně ani přes toto poučení neuvedla žádná nová tvrzení, a jelikož nedostála své povinnosti tvrzení, natož povinností důkazní, kdy nelze prokazovat absentující tvrzení a tímto suplovat splnění povinnosti žalobkyně, důsledkem by mělo být zamítnutí žaloby v celém rozsahu, v němž zůstala předmětem řízení. 4. Žalobkyně se k odvolání žalované vyjádřila podáním ze dne 21. 6. 2021, jímž pro jeho nedůvodnost navrhla potvrzení rozsudku soudu prvního stupně v napadeném rozsahu. 5. Krajský soud v Brně jako soud odvolací projednal včasné (§ 204 odst. 1 o.s.ř.) a přípustné (§ 201 o.s.ř., § 202 odst. 2 o.s.ř. – a contrario) odvolání žalovaného obsahujícího požadované náležitosti (§ 205 odst. 1 o.s.ř.) při jednání konaném v nepřítomnosti omluvené žalobkyně a jejího zástupce a po zopakování dokazování (§ 213 odst. 2 o.s.ř.) sdělením obsahu některých listinných důkazů provedených již soudem prvního stupně (smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – [anonymizováno] ze dne 19. 2. 2013, části Produktových podmínek spotřebitelského splátkového úvěru účinných ode dne 1. 9. 2012 a části Všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba] ve znění účinném od 1. 1. 2012) učinil v rámci své přezkumné činnosti týkající se napadených výroků č. I a č. III rozsudku soudu prvního stupně následující zjištění a závěry. 6. Řízení ve věci bylo zahájeno o zaplacení částky celkem 182 790,44 Kč (z této 132 515,13 Kč na jistině, 5 895,78 Kč na úroku ve výši 19,70 % vyčísleném ke dni 15. 8. 2016, 43 609,72 Kč na smluvní pokutě ve výši 20 % z prodlených splátek splatných ke dni zesplatnění úvěru, 714 Kč na poplatcích, z toho 300 Kč jako poplatku za prohlášení úvěru za ihned splatný a 414 Kč jako poplatku za pojištění po 138 Kč splatného ve dnech 15. 2. 2015, 15. 3. 2015 a 15. 4. 2015 a 55,80 Kč na úroku z prodlení vyčísleném ke dni 15. 8. 2016) a úroku ve výši 19,70 % ročně z částky 132 515,13 Kč od 16. 8. 2016 do zaplacení. Rozsudkem soudu prvního stupně ze dne 28. 2. 2019, č. j. 6 C 322/2017-195, byla žalobkyni pravomocně přisouzena částka 73 698,70 Kč na vrácení žalovanému poskytnutých peněžních prostředků, co do částky 43 609,72 Kč na smluvní pokutě byla žaloba pravomocně zamítnuta. Po vydání zrušujícího usnesení Krajského soudu v Brně jako soudu odvolacího ze dne 16. 10. 2019, č.j. 28 Co 110/2019-227, byla rozsudkem soudu prvního stupně ze dne 28. 1. 2020, č. j. 6 C 322/2017-245, žalobkyni pravomocně přisouzena částka 300 Kč na poplatku za zesplatnění úvěru. Po vydání zrušujícího usnesení Krajského soudu v Brně jako soudu odvolacího ze dne 18. 11. 2020, č.j. 28 Co 76/2020- 273, byla napadeným rozsudkem soudu prvního stupně ze dne 22. 4. 2021, č. j. č. j. 6 C 322/2017-291, žaloba pravomocně zamítnuta co do částky 5 895,78 Kč na úroku, co do částky 414 Kč na poplatcích za pojištění a co do částky 55,81 Kč na úroku z prodlení. V době rozhodování odvolacího soudu o odvolání žalovaného tak zůstalo předmětem řízení zaplacení částky 58 816,43 Kč na neuhrazené jistině úvěru (nevrácené částce poskytnutých peněžních prostředků) a úroku ve výši 19,70 % ročně z částky 132 515,13 Kč (celková částka nevrácených peněžních prostředků) od 16. 8. 2016 do zaplacení. 7. K platnému uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru mezi její právní předchůdkyní a žalovaným dne 19. 2. 2013 soud prvního stupně, vázán závěry odvolacího soudu vyjádřenými v jeho zrušujícím usnesení ze dne 16. 10. 2019, č.j. 28 Co 110/2019-227 (odvolací soud se v něm neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že předmětné smlouva o úvěru je pro nesplnění povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalovaného podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., spotřebitelském úvěru, neplatná), dospěl již ve svém rozsudku ze dne 28. 1. 2020, č.j. 6 C 322/2017-245. Byť pojmovým znakem smlouvy o úvěru podle § 497 obch. zák. je placení úroků, tímto svým rozsudkem žalobkyni žádné úroky z úvěru nepřiznal, tedy ani z částky 73 698,70 Kč přisouzené žalobkyni na vrácení poskytnutých peněžních prostředků jeho dřívějším rozsudkem ze dne 28. 2. 2019, č. j. 6 C 322/2017-195, a to za dobu od 16. 8. 2016 do zaplacení. 8. Ve fázi řízení předcházející vydání napadeného rozsudku soud prvního v návaznosti na závěry zrušujícího usnesení odvolacího soudu ze dne 18. 11. 2020, č.j. 28 Co 76/2020-273, při jednání konaném dne 15. 4. 2021 podle § 118a odst. 1 o.s.ř poučil žalobkyni,„ že dosud řádně nevylíčila všechny rozhodné skutečnosti a nenavrhla potřebné důkazy k prokázání všech svých sporných tvrzení ohledně celé zažalované částky, která je předmětem tohoto řízení, zejména ohledně zákonného úroku z prodlení, kdy nevyplývá z dosud žalobkyní poskytnutých tvrzení, kdy se žalovaný dostal do prodlení a z jaké konkrétní aktuální dlužné částky byla výše úroků vypočítána a to jak, pokud se týká zákonného úroku z prodlení, tak i smluvního úroku a poplatku za pojištění ze dne 15. 2. 2015 15. 3. 2015“ Žalobkyni vyzval, aby tato tvrzení a důkazy doplnila obratem, s poučením, že se jinak vystavuje nebezpečí neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního a tímto i neúspěchu ve sporu. Přítomný zástupce žalobkyně reagoval tak, že nic nového netvrdí ani nenavrhuje. Z protokolu o tomto jednání soudu prvního stupně je současně zřejmé, že jeho úvodem k případnému smírnému řešení věci se zástupce žalované vyjádřil tak, že pokud by šlo už pouze o uhrazení jistiny 58 816 Kč bez nákladů řízení, to„ by byli ochotni se dohodnout“. Tento návrh nebyl pro žalob