28 CO 193/2021-124 — Krajský soud v Brně

1. Městský soud v Brně jako soud prvního stupně vydal ve věci výše označený rozsudek, jehož výrokem č. I uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 437 450,33 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 328 903 Kč od 24. 3. 2019 do zaplacení, z částky 44 038,84 Kč od 3. 6. 2019 do zaplacení, z částky 64 508,49 Kč od 23. 6. 2019 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Jeho výrokem č. II rozhodl, že žaloba v části, podle které se žalobkyně domáhá zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 44 038,84 Kč od 13. 3. 2019 do 2. 6. 2019 a ve výši 8,05% ročně z částky 64 508,49 Kč od 13. 3. 2019 do 22. 6. 2019, se zamítá. Výrokem č. III pak uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 121 596 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení]. 2. Takto rozhodl soud prvního stupně o žalobě doručené mu dne 31. 7. 2019, jíž se žalobkyně celkem žalovanou částkou 437 450,33 Kč domáhala po žalované nároků ze dvou smluv o dílo mezi nimi uzavřených, žalobkyní jako zhotovitelem a žalovanou jako objednatelem. Vzhledem ke smlouvě o dílo [číslo] ze dne 9. 5. 2018, jejímž předmětem bylo provedení výkopových a zemních prací v [obec] [obec] parc. [číslo] (dále případně jen„ Akce [obec]“) žádala zaplacení částky 64 508,49 Kč odpovídající 10 % z fakturovaných částek ceny díla v její celkové výši 645 085 Kč dle naposledy uzavřeného dodatku [číslo] ze dne 12. 10. 2018 jako zádržného sjednaného v čl. III. odst. 11 smlouvy o dílo. Z této se částka 19 234,69 Kč vázala k faktuře žalobkyně č. 2018 znějící na částku 192 348 Kč, částka 24 304 Kč k faktuře žalobkyně č. 2018 znějící na částku 243 045 Kč a částka 20 969,30 Kč k faktuře žalobkyně č. 2018 znějící na částku 209 693 Kč. Dle žalobkyně byly splněny podmínky pro vznik nároku na zaplacení zádržného po řádném dokončení díla a převzetí stavby a vyklizení staveniště, což potvrzuje zápis o předání a převzetí staveb ze dne 22. 11. 2018 O uvolnění zádržného žalobkyně požádala dopisem ze dne 10. 1. 2019. Žalovaná byla marně k jeho úhradě vyzvána předžalobní upomínkou žalobkyně ze dne 18. 4. 2019. Vzhledem ke smlouvě o dílo [číslo] ze dne 6. 6. 2018, jejímž předmětem bylo provedení zateplení fasády stavební akce„ Rekonstrukce střešního pláště u bytového domu [adresa], [obec] – [část obce]“ (dále případně jen„ Akce [ulice]“) se žalobkyně žalovanou částkou 328 903 Kč domáhala po žalované zaplacení ceny neuhrazených prací (části ceny díla), na niž zněla faktura žalobkyně č. 2018 ze dne 21. 12. 2018 se splatností 29. 1. 2019. Další žalovanou částkou 44 038,84 Kč se domáhala zaplacení zádržného sjednaného v čl. III. odst. 11 smlouvy o dílo odpovídajícího 10 % z fakturovaných částek ceny díla, z čehož se částka 6 120,94 Kč vázala k faktuře žalobkyně č. 2018 znějící na částku 61 213 Kč, částka 9 907 Kč k faktuře žalobkyně č. 2018 znějící na částku 99 070 Kč a částka 28 010,90 Kč k faktuře žalobkyně č. 2018 znějící na částku 280 109 Kč. Celková cena díla po uzavření dodatků [číslo] [číslo] činila 769 295 Kč. Dle žalobkyně byly splněny podmínky pro vznik nároku na zaplacení zádržného po řádném dokončení díla a převzetí stavby a vyklizení staveniště, což potvrzuje zápis o předání a převzetí staveb ze dne 20. 12. 2018 O uvolnění zádržného žalobkyně požádala dopisem ze dne 29. 1. 2019. Žalovaná byla marně k jeho úhradě vyzvána předžalobní upomínkou žalobkyně ze dne 18. 4. 2019. Žalobkyně současně odmítla jako neoprávněný zápočet tvrzených vzájemných pohledávek žalované na zaplacení smluvní pokuty provedený dopisem žalované ze dne 15. 4. 2019, jejž má za neplatný. 3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí v plném rozsahu. Namítla, že pohledávky žalobkyně uplatněné žalobou zanikly ještě před jejím podáním zápočtem vzájemných pohledávek žalované jako smluvních pokut za prodlení žalobkyně s termíny sjednanými ve smlouvě o dílo [číslo] ze dne 6. 6. 2018, a to ve výši 35 000 Kč za prodlení s termínem zahájení prací (místo sjednaného termínu 14. 5. 2018 bylo zahájeno 21. 5. 2018) ve dnech 15. 5. 2018 až 21. 5. 2018, ve výši 50 000 Kč za prodlení žalobce s termínem provedení díla (místo sjednaného termínu 11. 6. 2018 bylo dílo provedeno 22. 11. 2018) ve dnech 12. 6. 2018 až 21. 6. 2018 (při sjednané smluvní pokutě 5 000 Kč za jeden den prodlení) za a ve výši 400 000 Kč za prodlení s termínem provedení díla ve dnech 22. 6. 2018 až 29. 6. 2018 (při sjednané smluvní pokutě 50 000 Kč za jeden den prodlení). Započtení žalovaná provedla dopisem (zápočtem) ze dne 15. 4. 2019. 4. Ze skutečností zjištěných z provedených listinných důkazů, jakož i s přihlédnutím ke shodným skutkovým tvrzením účastnic řízení, soud prvního stupně dospěl k závěru o převážné důvodnosti podané žaloby. Přijal závěr, že mezi účastnicemi byly uzavřeny dvě tvrzené smlouvy o dílo v souladu s § 2586 a násl. o. z., v nichž se žalobkyně zavázala pro žalovanou provést předmětná díla a žalovaná se zavázala díla převzít a zaplatit za ně dohodnutou cenu. Žalobkyně svou povinnost splnila, díla provedla a předala je bez vad žalované. Žalovaná povinnost zaplatit cenu díla nesplnila, když dosud neuhradila ze smlouvy o dílo [číslo] fakturu č. 2018 na částku 328 903 Kč vystavenou dne 21. 12. 2018 a zádržné ve výši 44 038,84 Kč a ze smlouvy [číslo] zádržné ve výši 64 508,49 Kč. K obraně žalované přijal závěr, že započtení jejích vzájemných pohledávek proti předmětným pohledávka žalobkyně zápočtem ze dne 15. 4. 2019 je neplatné pro rozpor s § 1987 odst. 2 o. z., neboť žalovanou započítávané pohledávky jsou nejisté. Poukázal na to, že žalobkyně proti započítávaných pohledávkám žalované z titulu smluvních pokut namítla, že prodlení s převzetím stavby vzniklo vinou žalované a že s uzavřením dodatků ke smlouvě, kterými došlo se souhlasem žalované ke značnému navýšení dalších prací na díle, nebylo objektivně možné dokončit dílo v původně sjednané době, což muselo být žalované při podpisu smlouvy jasné. Namítla rovněž nepřiměřenost smluvních pokut. Pohledávky žalované tak jsou objektivně sporné v otázce jejich vzniku a výše. I když se částečně jedná o nároky ze stejného právního vztahu, v případě smluvní pokuty a ceny díla se jedná o jiné právní instituty s jiným jádrem dokazování. Míra nejistoty pohledávky žalobkyně tak je i s ohledem na nesporná tvrzení účastnic oproti započítávaným pohledávkám žalované minimální. Zatímco k pohledávkám žalobkyně uplatněným v žalobě„ bylo třeba prokázat pouze existenci smlouvy o dílo, převzetí díla žalovanou a zaplacení ceny, v rámci dokazování započitatelnosti pohledávek žalované by pak soud musel nad rámec výše uvedeného zkoumat okolnosti převzetí stavby, ustálenou obchodní praxi v oboru a mezi účastníky ohledně prodlužování termínu předání staveb s ohledem na množství víceprací a přiměřenost smluvní pokuty.“ Samotný rozsah dokazování týkající se pouze vzniku nároku na smluvní pokuty by tak značně převyšoval rozsah dokazování ohledně existence pohledávek žalobkyně. Celý spor by se tak stočil k otázce vzniku nároku na tyto smluvní pokuty a role účastnic řízení by se v podstatě otočily. Zjištění pohledávky žalované by bylo nejen rozsáhlejší, nýbrž i složitější co do skladby jednotlivých důkazů (listinné důkazy, výslechy navržených svědků). Jak uvedl sud prvního stupně, připuštění započitatelnosti pohledávek žalované by tak zcela jistě odporovalo záměru zákonodárce při vytváření institutu započtení, když by umožnilo žalované bez ohledu na vůli žalobkyně vynutit si uspokojení své sporné pohledávky, aniž by byla nucena ji sama jako žalobkyně uplatnit a zaplatit s tím spojené náklady, které by s ohledem na v důkazech uvedené výši celé smluvní pokuty v řádu miliónů Kč značně převyšovaly náklady na uplatnění pohledávky žalobkyně vůči žalované. Ke svým závěrům soud prvního stupně odkázal na závěry přijaté Nejvyšším soudem České republiky (dále jen Nejvyšší soud) v rozsudku ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020. 5. Soud prvního stupně uzavřel, že předmětné pohledávky žalobkyně vůči žalované ve výši 437 450,33 Kč tak nezanikly a žalovaná je povinna je zaplatit. Za prodlení žalované s plněním jejích peněžitých závazků náleží žalobkyni rovněž úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši určené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. S placením faktury č. 2018 na částku 328 903 Kč se žalovaná podle smluvních ujednání dostala do prodlení 41. dnem po jejím doručení (11. 2.2019), tedy dnem 24. 3. 2019. Se zaplacením zádržného ze smlouvy [číslo] ve výši 44 038,84 Kč se žalovaná podle smluvních ujednání dostala do prodlení 41. dnem po doručení výzvy k zaplacení zádržného po převzetí díla, což měl soud prvního stupně za prokázáno až předžalobní výzvou žalobkyně ze dne 18. 4. 2019 doručenou žalované 23. 4. 2019, když u předchozích výzev žalobkyně jejich doručení žalované neprokázala. Žalovaná se tak do prodlení dostala dne 3. 6. 2019. Do prodlení se za