28 CO 3/2022-117 — Krajský soud v Brně

1. Okresní soud Brno-venkov jako soud prvního stupně vydal ve věci výše označený rozsudek, jehož výrokem č. I uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 87 890,90 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 203,40 Kč od 6. 6. 2019 do 1. 9. 2019 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 87 890,90 Kč od 2. 9. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 %, to vše v pravidelných splátkách 2 000 Kč měsíčně vždy do každého 20. dne v měsíci pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, jehož výrokem č. II zamítl žalobu v poplatku ve výši 1 800 Kč, v kapitalizovaném úroku ve výši 3 102,20 Kč od 6. 6. 2019 do 1. 9. 2019 a v úroku ve výši 14,44 % p.a. z částky 87 890,90 Kč od 2. 9. 2019 do zaplacení a jehož výrokem č. III uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 16 117 Kč v pravidelných splátkách 2 000 Kč měsíčně vždy do každého 20. dne v měsíci pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku. 2. Takto rozhodl soud prvního stupně o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném tvrzených nároků ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi její právní předchůdkyní ve věci [právnická osoba] a žalovaným dne 22. 9. 2014. Žalobě z převážné části vyhověl a z větší části úspěšné žalobkyni přisoudil podle § 142 odst. 2 o. s. ř. náhradu nákladů řízení z jejich 58 %, jak je v odůvodnění svého rozsudku specifikoval. Žalovanému umožnil splnit povinnosti uložené mu výroky č. I a č. III tohoto rozsudku v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč měsíčně s určením podmínek jejich splatnosti pod ztrátou výhody splátek. 3. Na tento rozsudek soudu prvního stupně reagoval žalovaný podáním ze dne 5. 8. 2021 doplněným na výzvu soudu prvního stupně nedatovaným podáním podaným na poštu dne 11. 10. 2021, v němž uvedl, že podává odvolání proti výši splátek stanovených mu ke splnění jeho povinností uložených mu tímto rozsudkem. Odvolání odůvodnil tím, že kvůli nízkému důchodu a neschopnosti zaopatřit si přivýdělek není schopen zasílat částku 2 000 Kč. Uvedl, že invalidní důchod na to nestačí, příbuzní jsou na tom podobně, takže od nich nemůže pomoc očekávat. Požádal proto o snížení původní stanovené výše splátek, jeho představa je asi tak 1 200 Kč měsíčně. Dodal, že první splátku poslal na adresu žalobkyně dne 24. 9. 2021 ve výši 1 234 Kč, více mu na splátku nezbylo. 4. Žalobkyně se na výzvu soudu prvního stupně vyjádřila k odvolání žalovaného podáním ze dne 19. 11. 2021, v němž poukázala na to, že soud prvního stupně při stanovení výše měsíční splátky vycházel z vyjádření samotného žalovaného, který uvedl, že je schopen splácet maximálně částku 1 500 až 2 000 Kč měsíčně. Žalobkyně se proto ztotožňuje s výší splátky stanovené soudem prvního stupně, přestože je pro žalobkyni nevýhodná, když doba splácení při této výši splátek bude činit 5 let a 2 měsíce. Odvolacímu soudu navrhla potvrzení rozsudku soudu prvního stupně v napadeném rozsahu a přiznání jí náhrady nákladů odvolacího řízení. 5. Krajský soud v Brně jako soud odvolací, jemuž byla věc předložena soudem prvního stupně k rozhodnutí o zmíněném odvolání žalovaného, posoudil toto jeho včasné (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přípustné (§ 201, § 202 odst. 1 o.s.ř. a contrario) a dostatečné náležitosti (§ 205 odst. 1 o.s.ř.) obsahující odvolání za směřující proti části předmětného rozsudku soudu prvního stupně týkající se výše splátek stanovených žalovanému ke splnění povinností uložených mu jeho výroky č. I a č. III. 6. Odvolací soud nejprve vyzval žalovaného k uvedení jeho aktuálních osobních, majetkových a výdělkových poměrů, vyzval jej rovněž ke sdělení, zda v mezidobí zaplatil žalobkyni na svůj dluh nějakou částku. 7. Žalovaný reagoval podáním ze dne 23. 8. 2022, v němž uvedl, že dne 14. 5. 2022 se telefonicky dohodl s advokátem žalobkyně, že do konce května zaplatí dlužnou částku, což také učinil, když převodem z účtu dne 20. 5. 2022 zaslal na stanovené číslo účtu částku 128 853 Kč. Za bezpředmětné proto žalovaný považuje, aby zasílal odvolacímu soudu jakýkoliv dotazník o své majetkové situaci. Uvedl, že advokát žalobkyně potvrdil převzetí uhrazené částky, po vyrovnání dlužné částky, tudíž odpadá„ veškeré právní stíhání“. 8. S ohledem na obsah zmíněného vyjádření žalovaného lze usuzovat, že se jeho odvolání stalo zřejmě bezpředmětným, nicméně jím výslovně nedisponoval a jasně nevyjádřil, že na něm netrvá a bere je zpět. 9. Odvolací soud neměl jiné podklady, než ze kterých vycházel soud prvního stupně při stanovení výše měsíčních splátek částkou 2 000 Kč v každém z výroků č. I a č. III předmětného rozsudku ke splnění jimi uložených povinností žalovanému, neshledal dostatek důvodů pro stanovení jiné jejich výše. Přihlédl rovněž k vyjádření žalobkyně k odvolání žalovaného. 10. Rozsudek soudu prvního stupně v části týkající se výše splátek stanovených žalovanému ke splnění povinností uložených mu jeho výroky č. I a č. III proto odvolací soud jako věcně správný podle § 219 o.s.ř. potvrdil, aniž bybylo třeba nařizovat jedná (§ 214 odst. 2 písm. e/ o.s.ř.). 11. Odvolací soud dodává, že pokud žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni plně uhradil, jak to uvedl v podání ze dne 23. 8. 2022, stala by se problematika výše splátek stanovených mu ke splnění tohoto dluhu bezpředmětnou, s připomenutím toho, že splátky ve výši 2 000 Kč měsíčně byly žalovanému stanoveny i ke splnění povinnosti k náhradě nákladů řízení žalobkyni výrokem č. III předmětného rozsudku. 12. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení, v němž byl žalovaný neúspěšný, je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., podle něhož je jeho povinností nahradit úspěšné žalobkyni náklady odvolacího řízení spojené s jejím vyjádřením ze dne 19. 11. 2021 k odvolání žalovaného. Na této náhradě odvolací soud přisoudil žalobkyní – 1 878 Kč, z níž odměna advokáta za uvedený úkon právní služby činí 1 500 Kč odpovídající sazbě mimosmluvní odměny podle 7 bodu 4. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty stanovené s ohledem na předmět odvolacího řízení (odvolání proti rozhodnutí o lhůtě k plnění – plnění ve splátkách) podle § 9 odst. 1 advokátního tarifu výší 10 000 Kč, částka 300 Kč je paušální náhradou hotových výdajů (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu) a částka 378 Kč je náhradou daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), jejímž plátcem advokát žalobkyně je. Žalobkyni přisouzenou náhradu nákladů odvolacího řízení je žalovaný povinen zaplatit advokátu žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř.) v zákonné třídenní lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (§ 160 odst. 1 o.s.ř., část věty před středníkem, ve spojení s § 211 o.s.ř.). 13. Pro úplnost odvolací soud dodává, že pokud se žalovaný mimosoudně dohodl se žalobkyní na náhradě nákladů odvolacího řízení a žalovaný, případně tuto náhradu žalobkyni zaplatil, nemůže žalobkyně žádat její zaplacení znovu. Nárok na náhradu nákladů řízení je nárokem procesním založeným až soudním rozhodnutím.