37 CO 121/2021-200 — Krajský soud v Brně

1. Citovaným rozsudkem Městský soudu v Brně ze dne 18. 12. 2020 bylo rozhodnuto výrokem I., že se určuje, že vlastníkem id. ½ k pozemku parc. [číslo] o výměře 223 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – objekt bydlení (rodinný dům) [adresa], pozemku parc. [číslo] o výměře 214 m2 – zahrada, vše zapsáno na [list vlastnictví], pro k.ú. [část obce], [územní celek], okres [okres], u [stát. instituce], [stát. instituce], byla ke dni [datum] [jméno] [příjmení], [datum narození]. Výrokem II. bylo rozhodnuto, že žalovaní 1), 2) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice, na účet Městského soudu v Brně náhradu nákladů řízení ve výši 24.000 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Výrokem III. byli žalovaní 1), 2) zavázáni společně a nerozdílně zaplatit České republice, na účet Městského soudu v Brně náhradu nákladů řízení v plné výši, která bude určena samostatným usnesením, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem IV. potom byli žalovaní 1), 2) zavázáni společně a nerozdílně nahradit žalobci náklady řízení ve výši 20.427,50 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Proti tomuto rozsudku podali žalovaní v zákonné lhůtě dle § 204 odst. 1 o. s. ř. odvolání, které následně odůvodnili tak, že nesouhlasí se závěry soudu I. stupně stran nezpůsobilosti zemřelé [jméno] [příjmení] uzavřít ke dni [datum] s 1) žalovanou darovací smlouvu ohledně výše popsaných nemovitostí. Žalovaní nesouhlasí se závěry znaleckého posudku MUDr. [příjmení] ohledně zdravotního stavu [jméno] [příjmení] v době darování nemovitosti. Domnívají se rovněž, že soud I. stupně nevzal dostatečně v úvahu, že žalobce a MUDr. [příjmení] v minulosti pracovali na jednom pracovišti ve Vazební věznici Brně [obec]. Navrhli proto, aby odvolací soud buď rozhodnutí soudu I. stupně změnil a žalobu zamítl, nebo toto rozhodnutí zrušil a vrátil zpět k dalšímu řízení. 3. K odvolání žalovaných se písemně vyjádřil žalobce, že závěry znaleckého posudku MUDr. [příjmení] jsou ve shodě s ostatními provedenými posudky s výjimkou posudku MUDr. [příjmení], který byl vypracován na žádost žalovaných. Žalobce navrhl, aby odvolací soud rozhodnutí soudu I. stupně jako věcně správné potvrdil. 4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v celém rozsahu a z dokazování provedeného soudem I. stupně zjistil, že paní [jméno] [příjmení] zemřelá dne [datum] byla babičkou žalobce a 1) žalované a matkou 2) žalovaného. Na základě darovací smlouvy ze dne [datum] převedla na 1) žalovanou ideální ½ shora označených nemovitostí. Pokud jde o legitimaci v tomto řízení na straně žalované možno pro stručnost odkázat na usnesení Nejvyššího soudu ČR č.j. 30 Cdo 1584/2017-156 ze dne 14.9.2017. Jelikož žalovaní jsou, stejně jako žalobce, známí dědici po zemřelé [jméno] [příjmení], potažmo po jejím později zemřelém manželu [jméno] [příjmení], má žalobce ve smyslu § 80 písm. c) o. s. ř. naléhavý právní zájem na projednávané určovací žalobě. 5. Kardinální otázkou v této věci bylo posouzení zdravotního stavu dárkyně [jméno] [příjmení] ke dni [datum], kdy uzavřela s 1) žalovanou darovací smlouvu ohledně označených nemovitostí. K této otázce byl na základě usnesení soudu vypracován dne [datum] znalecký posudek znalce z oboru psychiatrie MUDr. [jméno] [příjmení]. Ze závěrů písemně podaného znaleckého posudku vyplývá, že dle předložené a prozkoumané zdravotní dokumentace posuzovaná [jméno] [příjmení] trpěla ke dni [datum] rozvinutým pokročilým psychickým onemocněním, které se u ní nejspíše od roku 2000 projevovalo dementním syndromem, zprvu středního a později až těžkého stupně. V důsledku toho si jmenovaná ke dni 30. 6. 2004 nedokázala plně uvědomit a posoudit následky svého jednání, nebo své jednání v požadovaném rozsahu ovládnout. Tyto své závěry potom znalec stvrdil ústně do protokolu při jednání soudu I. stupně dne 15. 12. 2020. Na tomto místě nutno zdůraznit, že závěry znaleckého posudku MUDr. [příjmení] jsou nerozporné a prakticky shodné se závěry znalkyně z oboru psychiatrie MUDr. [jméno] [příjmení], která podala znalecký posudek dne 18. 1. 2014 na základě ustanovení soudu ve věci vedené u Městského soudu v Brně pod [anonymizováno] [spisová značka]. Ze závěru tohoto písemně podaného posudku se podává, že posuzovaná [jméno] [příjmení] trpěla v období kolem provedení předmětného právního úkonu (30. 6. 2004) již pokročilou demencí, jednalo se o smíšenou formu demence. Ke dni podpisu darovací smlouvy nebyla schopna rozpoznat význam tohoto právního aktu a nebyla schopna zvážit všechny okolnosti a zhodnotit důsledky svého jednání. 6. Odvolací soud tak neměl důvodu se jakkoliv odchýlit od závěru soudu I. stupně, který v odůvodnění svého rozhodnutí uvádí, že darovací smlouvu považuje za absolutně neplatnou ve smyslu § 38 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. 7. Pokud jde o námitky žalovaných stran objektivity znalce [příjmení] [příjmení], odkazuje odvolací soud na závěry soudu I. stupně obsažené v odstavci 4 písemného odůvodnění a dále dodává, že žalovaní pouze obecně poukazovali na to, že žalobce a znalec v minulosti pracovali u jednoho zaměstnavatele, z čehož dovozovali, že se mohli setkat nebo znát, avšak nic bližšího k jejich vztahu netvrdili. Znalec i žalobce k tomu výslovně uvedli, že se neznali a neznají, a v minulosti mohlo dojít k jejich, pouze, náhodnému setkání. 8. Pokud jde o znalecký posudek docenta [příjmení], tak nutno především zdůraznit, že se jedná o posudek, který byl vypracován na objednávku strany žalované, nikoliv na základě zadání soudu. Z tohoto pohledu je potřeba hodnotit také jeho závěr, že stav posuzované [jméno] [příjmení] v červnu 2004 nebyl takový, aby nadevší pochybnost z psychiatrického hlediska, znemožnil posoudit posuzované následky jejího chování a jednání. 9. Veden těmito úvahami odvolací soud potom rozhodnutí soudu I. stupně ve věci samé, jako věcně správné, podle § 219 o. s. ř. potvrdil. Potvrzení týká se souvisejícího a rovněž správného výroku nákladového označeného jako IV., kde prvý soud správně vycházel z výsledků řízení a v něm zcela úspěšnému žalobci přiznal plnou náhradu jemu vzniklých nákladů, které také správně vyčíslil. Zde je možno odkázat na odstavec 28 odůvodnění prvostupňového rozhodnutí. 10. Pokud jde o náklady státu v tomto řízení, provedl odvolací soud za použití § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. korekci prvostupňového rozsudku ve výrocích II. a III., a to pouze v tom směru, že k nákladům přiznaným za písemně podaný znalecký posudek ve výši 24.000 Kč (výrok II.) připočetl ještě částku 1.050 Kč odměny znalce za účast u jednání soudu I. stupně dne 15. 12. 2020 dle usnesení Městského soudu v Brně č.j. 116 C 4/2017-169 pravomocného 8. 1. 2021 Celkem tak byly v řízení neúspěšní žalovaní zavázáni zaplatit, ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř., na nákladech státu částku 25.050 Kč. 11. V odvolacím řízení zcela úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů spočívající v odměně zástupkyně za dva úkony právní pomoci (písemné vyjádření k odvolání + účast zástupce žalobce u jednání odvolacího soudu) po 2.500 Kč + 2x 300 Kč náhrady hotových výdajů, celkem 5.600 Kč, z čehož 21 % DPH činí 1.176 Kč, takže přiznané náklady činí ve výroku III. uvedených 6.776 Kč (§ 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř.)