37 CO 149/2021-285 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví citovaným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal vyslovení neplatnosti všech usnesení valné hromady žalovaného konané dne 9. 12. 2016 v 18.00 hodin v restauraci U [anonymizováno] v [obec] (výrok I.) a žalobce zavázal k povinnosti zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 41.131 Kč k rukám jeho zástupce (výrok II.). 2. Proti uvedenému rozsudku podal odvolání žalobce, který namítal, že soud I. stupně dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Z výpovědí svědků [příjmení] [příjmení], [příjmení], [anonymizováno] a [anonymizováno] nelze dospět k závěrům, že obsah i svolání valné hromady bylo v souladu se zákonem, zejména pro absenci naplnění kvora 10 % žádajících členů žalovaného z celkového počtu členů. Dle názoru žalobce totiž chybí souhlas zastupitelstva obce Kotvrdovice s pověřením zástupce obce jednat na valné hromadě společnosti, v níž má obec majetkovou účast, a chybí i souhlas zastupitelstva s poskytnutím daru (nepřiměřeně nízkého sjednaného nájemného), přičemž ani záměr obce pronajmout pozemky žalovanému nebyl v orgánech obce projednán. Součástí pozvánky pak nebyly ani návrhy na rozhodnutí, o nichž mělo být na valné hromadě jednáno. Valná hromada nebyla svolána v souladu se stanovami (do 30ti dnů od doručení žádosti) a pozvánka nebyla řádně doručena všem členům žalovaného, jak ukládají stanovy, ale veřejnou vyhláškou, místním rozhlasem a zvacími dopisy. Na valné hromadě navíc hlasovaly osoby, které se nestaly členy žalovaného, neboť způsob přijímání nových členů„ dle prezenčních listin“ za účelem ovládnutí žalovaného je nepřijatelný. Žalobci se dále dosud nedostalo zápisu z valné hromady, lhůta pro uplatnění nároku na vyslovení neplatnosti valné hromady mu proto ani nemohla začít běžet. Z uvedených důvodů navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Po následném doplnění odvolání písemnými podáními žalobce, v nichž žalobce podrobně rekapituloval svoji argumentaci již uplatněnou v řízení před soudem I. stupně, žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě vyhoví. 3. Žalovaný se k odvolání žalobce písemně nevyjádřil. Při jednání před odvolacím soudem pak navrhl, aby byl napadený rozsudek jako věcně správný potvrzen. 4. Odvolací soud po zjištění, že objektivně i subjektivně přípustné odvolání (§ 201 a § 202 a contrario o. s. ř.) bylo žalobcem podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které mu předcházelo (§ 212, § 212a o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné. 5. Poté, co žalobce i žalovaný shodně neuvedli žádné nové rozhodné skutečnosti nastalé po vyhlášení rozsudku soudu I. stupně, odvolací soud vyšel ze správných skutkových zjištění soudu I. stupně, jak jsou uvedeny v odůvodnění napadeného rozsudku, na něž pro stručnost odkazuje, když soud I. stupně své skutkové závěry přesvědčivě a logicky odůvodnil. Žalobce přitom kromě obecného zpochybnění správnosti skutkových zjištění neuplatnil žádné konkrétní námitky vůči jednotlivým skutkovým zjištěním soudu I. stupně, ale až k jejich právnímu posouzení. 6. Odvolací soud považuje za podstatné zdůraznit, že pro posouzení důvodnosti žaloby je podstatný závěr o tom, zda žalobce u soudu I. stupně uplatnil žalobu na neplatnost rozhodnutí valné hromady při zachování subjektivní lhůty v délce 15 dnů ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl, neboť jinak jeho právo zaniká (§ 22 odst. 8 zákona č. 44/2001 Sb., o myslivosti). 7. V projednávané věci soud I. stupně na základě skutkových zjištění zcela správně uzavřel, že valná hromada byla na den 9. 12. 2016 svolána v souladu se zákonem a stanovami žalovaného. Žádost o svolání valné hromady ze dne 30. 11. 2015 jakož i včasná pozvánka na valnou hromadu konanou dne 9. 12. 2016 byly žalobci řádně doručeny dne 24. 10. 2016 (formou doporučených zásilek prostřednictvím České pošty, s. p.). Stejně tak byl žalobci jako doporučená zásilka doručen i výpis z usnesení z této valné hromady. Dne se žalobce 19. 12. 2016 seznámil s obsahem usnesení schváleného valnou hromadou žalovaného. Subjektivní 15denní zákonná lhůta k uplatnění nároku na vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady žalobci začala běžet následujícího dne 20. 12. 2016 a marně uplynula dnem 3. 1. 2017 Odvolací soud má shodně se závěry vyslovenými soudem I. stupně za to, že zásadní předpoklad svolání valné hromady, totiž zaslání pozvánky na valnou hromadu obsahující náležitosti dle § 22 odst. 2 zákona o myslivosti byl naplněn. Ostatně žalobce nijak nezpochybnil, že jemu osobně byla pozvánka na valnou hromadu konanou dne 9. 12. 2016 doručena dne 24. 10. 2016. Stejně tak žalobce nezpochybnil, že mu následně dne 19. 12. 2016 doručen výpis z usnesení valné hromady. Žalobu na určení neplatnosti rozhodnutí valné hromady žalobce uplatnil u soudu I. stupně až dne 8. 3. 2017, tedy hrubě po uplynutí prekluzivní lhůty k uplatnění nároku. Postup, jímž členové žalovaného valnou hromadu svolali, přitom nelze považovat za„ natolik neregulérní“, aby mohl mít za následek skutečnost, že by žalobci subjektivní prekluzívní 15denní lhůta k podání žaloby u soudu ve smyslu § 22 odst. 8 zákona o myslivosti ani nezačala běžet. Soud I. stupně proto žalobu zcela správně zamítl. 8. Žalobce v odvolání namítal, že valná hromada nebyla svolána řádně v souladu se stanovami a pozvánka nebyla řádně doručena všem členům žalovaného, jak ukládají stanovy, ale veřejnou vyhláškou, místním rozhlasem a zvacími dopisy. S touto a obdobnou argumentací se již podrobně vypořádal soud I. stupně v odůvodnění napadeného rozsudku (odst. 24 a 25 odůvodnění) a odvolací soud se s příslušnou argumentací soudu I. stupně zcela ztotožňuje. 9. Žalobce v odvolání dále namítal, že na valné hromadě navíc hlasovaly osoby, které k tomu nebyly oprávněny, se chybí souhlas zastupitelstva obce Kotvrdovice s pověřením zástupce obce jednat na valné hromadě společnosti, v níž má obec majetkovou účast, a chybí i souhlas zastupitelstva obce Kotvrdovice s poskytnutím daru (nepřiměřeně nízkého sjednaného nájemného), přičemž ani záměr obce pronajmout pozemky nebyl v orgánech obce projednán. Je třeba v této souvislosti zmínit, že vady svolání valné hromady, jsou-li zjištěny, vedou již k případnému k závěru o neplatnosti úkonů na takové valné hromadě učiněných formou hlasování. Přezkum takových námitek však není na místě s ohledem na výše uvedený závěr, kdy žalobci zaniklo právo domáhat se vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady pro matné uplynutí lhůty dle § 22 odst. 8 zákona o myslivosti. 10. Veden těmito úvahami odvolací soud za užití § 219 o. s. ř. rozsudek soudu I. stupně ve výroku I. jako věcně správný potvrdil. Správným byl shledán i výrok II. o náhradě nákladů řízení mezi účastníky, které soud I. stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal v řízení úspěšnému žalovanému, a jejich výši i správně vyčíslil. 11. Výrokem o náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobce byl zavázán k povinnosti zaplatit v odvolacím řízení zcela úspěšnému žalovanému na náhradě účelně vynaložených nákladů částku 2.800 Kč k rukám jeho advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o. s. ř). Uvedená částka sestává z odměny advokáta žalobce za jeden úkon právní služby, a to za účast při jednání před odvolacím soudem (§ 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, dále jen„ vyhláška“) ve výši 2.500 Kč za jeden úkon právní služby (§ 7 bod 5, § 9 odst. 3 písm. a/ vyhlášky) a částky paušálních náhrad hotových výdajů advokáta za jeden úkon po 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhlášky).