38 CO 2/2022-161 — Krajský soud v Brně

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně výrokem I. rozhodl, že se určuje, že žalobce [osobní údaje žalobce], je vlastníkem podílu o velikosti ½ pozemku [parcelní číslo] o výměře 21 m2, pozemku [parcelní číslo] o výměře 57 m2 (zapsáno na listu vlastnictví [číslo]), podílu o velikosti 2/3 pozemku p. [číslo] o výměře 105 m2, pozemku p. [číslo] o výměře 8766 m2, pozemku p. [číslo] o výměře 57 m2 (zapsáno na listu vlastnictví [číslo]), pozemku [parcelní číslo] o výměře 84 m2, pozemku [parcelní číslo] o výměře 889 m2, pozemku [parcelní číslo] o výměře 652 m2, pozemku [parcelní číslo] o výměře 1036 m2, jehož součástí je stavba [adresa], pozemku p. [číslo] o výměře 1704 m2, pozemku p. [číslo] o výměře 746 m2, pozemku p. [číslo] o výměře 950 m2, pozemku p. [číslo] o výměře 18 m2, pozemku p. [číslo] o výměře 9 m2, pozemku p. [číslo] o výměře 84 m2, pozemku p. [číslo] o výměře 39 m2, pozemku p. [číslo] o výměře 2865 m2, pozemku p. [číslo] o výměře 1376 m2 (zapsáno na listu vlastnictví [číslo]), zapsaných u [stát. instituce], [stát. instituce], pro obec a k. ú. [obec]. Výrokem II. rozhodl, že žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku 63.868 Kč k rukám právního zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci rozsudku. 2. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný v zákonné lhůtě odvolání a navrhl jeho změnu tak, že žaloba bude jako nedůvodná zamítnuta. Uvedl, že považuje za nesprávný závěr soudu, že v daném případě jsou splněny podmínky pro odstoupení od darovací smlouvy pro nevděk žalovaného. Ztotožňuje se se závěry soudu I. stupně ohledně platnosti darovací smlouvy, a s tím, že nedošlo ke zneužití důvěry žalobce, ani k jeho uvedení v omyl, a tedy důvod uvedený pod písmenem a) k odstoupení od darovací smlouvy není dán. Soud hodnotil pouze důkazy svědčící ve prospěch žalobce a nevypořádal se s důkazy, které svědčí v jeho neprospěch. Uvedl, že žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně dohody, že darování je podmíněno dalším bydlením [jméno] [příjmení] v domě. Toto skutkové zjištění je založeno pouze na výpovědi žalobce. Soud pak opomenul vyhodnotit lékařskou zprávu, dle které léčba [jméno] [příjmení] probíhá pouze ambulantně, zákrok byl proveden před více jak dvěma lety, a jednání žalovaného vždy předcházela provokace ze strany [jméno] [příjmení], která ho a jeho matku opakovaně slovně napadala, na což reagoval tak, že podal návrh na zrušení adresy jejího trvalého pobytu v domě. [příjmení] [jméno] [příjmení] zjistila, že došlo k darování nemovitostí, opětovně žalovaného a jeho matku slovně napadala a podnítila žalobce k podání bezdůvodného trestního oznámení na žalovaného. Nebyl proveden žádný důkaz ohledně střídavého pobytu [jméno] [příjmení] v Itálii a v ČR, kdy závěr soudu je spekulativní, a je třeba zohlednit, že [jméno] [příjmení] od roku 1989 bydlí v Itálii trvale, žije se svým přítelem, a do ČR jezdí minimálně. Nepotřebuje, aby jí rodiče vytvářeli v ČR zázemí, a psychickou podporu lze poskytnout i jinak, než bydlením s rodiči. Nelze také dospět k závěru, že je vážně nemocná, kdy léčba probíhá ambulantně, a [jméno] [příjmení] absolvuje dlouhé cesty z Itálie do ČR a zpět a sportuje. V posuzování, zda došlo k naplnění podmínek pro odvolání daru, vstupuje i subjektivní kritérium ublížení dárci, přičemž je třeba zabývat se tím, zda obdarovaný vůči dárci se dopustil jednání zjevně porušujícího dobré mravy, kdy rozhodující má být především objektivní hledisko, pouhé subjektivní přesvědčí dárce o tom, že se obdarovaný vůči němu zachoval nevděčně, samo o sobě nepostačuje k revokaci. Nedošlo tak v daném případě ke zjevnému porušení dobrých mravů vůči [příjmení] [příjmení] a jednání žalovaného nelze považovat za nevděk vůči žalobci. 3. Žalobce v písemném vyjádření k odvolání navrhl potvrzení napadeného rozsudku soudu I. stupně jako věcně správného a poukázal na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, kdy žalovaný i nadále nechce, aby [jméno] [příjmení] v domě bydlela, měla tam možnost žít či přespávat podle potřeby. Žalobce takové tvrzení vnímá špatně, protože není pravdou, že jeho dcera [jméno] není nemocná, ačkoliv se léčí ambulantně, kdy mnoho stejných pacientů se taktéž léčí ambulantně a dojíždí do nemocnice. Jako otec má o ni velkou obavu, neboť dcera [jméno] se intenzivně léčí s onkologickým onemocněním, a bagatelizování tohoto onemocnění se žalobce velmi dotýká. Pokud by měla dcera [jméno] ve [obec] klidné a jisté zázemí, podstoupila by operaci, kterou se neodvážila podstoupit, neboť by byla neustále ve stresu a neměla žádné stabilní a klidné zázemí v důsledku chování žalovaného a jeho matky. Jednání žalovaného způsobilo závažné narušení rodinných vztahů mezi žalobcem a jeho manželkou i jeho vnukem, tj. žalovaným, kdy se sice baví, ale již jen o nutných věcech. Přes odpor žalobce nadále žalovaný dělal veškeré kroky k vyštvání své tety [jméno] [příjmení] z domu, a to k za jejími zády. Žalobce je pod neustálým psychickým tlakem, kdy konflikty v rodině se doposud nenapravily a on to nese těžce. Je tedy zřejmé, že žalobce subjektivně velmi špatně nesl a vnímal nemravné jednání žalovaného, které považoval za neakceptovatelné vůči své dceři [obec], které chtěl vždy zajistit místo u něj doma pro bydlení. To, co žalovaný učinil, by žalobce nikdy nedopustil, a o tom, že žalovaný něco takového činí, vůbec nevěděl. 4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení jeho vydání předcházející (§ 212 písm. a), § 212a odst. 1, 5, o. s. ř.), a aniž opakoval či doplňoval dokazování, dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné. 5. Z odůvodnění rozsudku soudu I. stupně vyplývá, že tento dospěl k závěru, že jsou splněny předpoklady pro vznik práva žalobce požadovat po žalovaném vrácení daru, neboť žalobce doložil, že žalovaný vůči němu projevil nevděk, a to skrz jednání vůči osobě žalobci blízké. Tento nevděk žalobce žalovanému neprominul, a vzniklo mu tedy právo dar odvolat a vyzvat žalovaného k vrácení (vydání) celého daru. V důsledku toho došlo k obnovení původních právních poměrů a obnovilo se (spolu) vlastnictví dárce k darovaným nemovitostem s účinky ex nunc, a žalovaný se účinkem revokace stal nepoctivým držitelem ve smyslu § 2073 občanského zákoníku. 6. Soud I. stupně provedl ve věci rozsáhlé dokazování, správně zjistil skutkový stav, z nějž vychází i odvolací soud, kdy ze správně zjištěného skutkového stavu vyvodil soud I. stupně též zcela správný a právu odpovídající závěr. Na požadovaném určení je naléhavý právní zájem (§ 80 písm. c) o. s. ř.), kdy žalobce se domáhá určení, že je vlastníkem, případně spoluvlastníkem nemovitých věcí, které od něj získal žalovaný na základě darovací smlouvy ze dne 21. 7. 2017, kdy soud I. stupně se správně zabýval otázkou platnosti darovací smlouvy, neboť dle žalobcova tvrzení je tato neplatná v důsledku jeho omylu a časové tísně před jejím podpisem. Dle názoru odvolacího soudu bylo úmyslem žalobce darovat žalovanému jak polnosti, tak i rodinný dům, aby s tímto neměl„ žádné starosti“, ovšem předpokládal, že i nadále bude jeho dcera [jméno] rodinný dům užívat při svých pobytech v České republice. Došlo však k tomu, že žalovaný bez vědomí žalobce a jeho dcery (tety žalovaného) [jméno] [příjmení], dal podnět ke zrušení jejího trvalého pobytu v předmětném rodinném domě a následně v měsíci listopadu 2018 a dubnu 2019 ji vyzval k jeho vyklizení. Za situace, kdy [jméno] [příjmení] od roku 2015 podstupovala onkologickou léčbu v [obec] a za tím účelem přijížděla do rodinného domu častěji, případně na delší pobyty, má odvolací soud za to, že žalovaný (byť zrušení trvalého pobytu je úkonem administrativním) se dopustil jednání, jež lze s přihlédnutím ke všem okolnostem považovat za jednání ve zjevném rozporu s dobrými mravy, neboť žalovaný vůči žalobci, který předpokládal, že v domě bude zachován dosavadní stav (týkající se pobytů [jméno] [příjmení]) projevil nevděk, a jednání žalovaného tak naplňuje zákonné podmínky pro nevděk (§ 2072 odst. 2 obč. zák.) spočívající v chování obdarovaného vůči osobě blízké žalobci, tj. [příjmení] [příjmení], kdy její újmu dárce důvodně pociťuje jako újmu vlastní. Žalobci tedy vzniklo právo dar odvolat a vyzvat žalovaného k vrácení (vydání) daru, došlo tudíž k obnovení původních právních poměrů a žalovaný se účinkem revokace stal nepoctivým držitelem dle § 2073 občanského zákoníku. 7. Soud I. stupně tedy rozhodl věcně správně, když žalobě vyhověl, takže odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výroku I. ve věci samé jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.). 8. Ve výroku o nákladech řízení účastníků došlo ke změně (§ 220 o. s. ř.), neboť k jinak správně určené výši nákladů řízení, jež byly v plném rozsahu přiznány úspěšnému žalobci, byla nesprávně přičtena částka 5.000 Kč jako soudní poplatek za podané odvolání. O tuto částku bylo proto nutno celkovou částku nákladů řízení snížit, a to na 58.868 Kč. 9. Výrok o nákladech odvolacího řízení vychází z ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobci, který měl v odvolacím řízení plný úspěch, je žalovaný