38 CO 84/2022-76 — Krajský soud v Brně

1. Shora označeným rozsudkem pro uznání soud I. stupně výrokem I. rozhodl, že spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k jednotce [číslo] nacházející se v budově [adresa] – bytový dům, stojící na pozemku parc. č. st. [číslo] zapsané na LV [číslo] podílu na společných částech budovy [adresa] - bytový dům ve výši id. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] a podílu na společných částech pozemku parc. č. st. [číslo] ve výši [číslo], zapsaného na [list vlastnictví], vše v k. ú. [obec] - [anonymizováno] a obci [obec], se zrušuje. Výrokem II. rozhodl, že jednotka [číslo] nacházející se v budově [adresa] – bytový dům stojící na pozemku parc. č. st. [číslo], zapsané na LV [číslo] podílu na společných částech budovy [adresa] - bytový dům ve výši id. [číslo], zapsaného na [list vlastnictví] a podílu na společných částech pozemku parc. č. st. [číslo] ve výši id. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví], vše v k. ú. [obec] - [anonymizováno], [územní celek], se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně. Výrokem III. rozhodl, že na úplné vypořádání zrušení podílového spoluvlastnictví k jednotce [číslo] nacházející se v budově [adresa], [číslo], [číslo] – bytový dům stojící na pozemku parc. č. st. [číslo], zapsané na LV [číslo] podílu na společných částech budovy [adresa] – bytový dům ve výši id. [číslo], zapsaného na LV [číslo] podílu na společných částech pozemku parc. č. st. [číslo] ve výši [číslo], zapsaného na [list vlastnictví], vše v k. ú. [obec] - [anonymizováno] a obci [obec], je žalobkyně povinna zaplatit žalované vypořádací podíl ve výši 800.000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. Výrokem IV. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 2. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná v zákonné lhůtě odvolání a navrhla jeho změnu tak, že rozsudek pro uznání se nevydává. Uvedla, že žalobkyně ve sdělení k výzvě soudu ze dne 20. 12. 2021 výslovně uvedla, že nesouhlasí, aby bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud I. stupně tedy pochybil, když jednání ve věci nenařídil. Jak vyplývá z judikatury Ústavního soudu, stanovisko účastníků k zamýšlenému postupu soudu je obligatorní, přičemž pokud se účastník řízení práva účasti na projednání věci nevzdal, či s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nesouhlasí, nelze ve věci bez nařízení ústního jednání rozhodnout. Žalovaná, resp. její právní zástupce, který neměl k dispozici tzv. kvalifikovanou výzvu, jež byla doručena žalované neznalé práva, avšak měl k dispozici žalobu a sdělení žalobkyně k výzvě soudu, měl důvodně za to, že soud I. stupně bude postupovat podle § 115a, a v souladu s požadavkem žalobkyně ve věci nařídí jednání. Dále uvedl, že žalovaná má pochybnosti o ceně předmětné bytové jednotky. 3. Žalobkyně v písemném vyjádření k odvolání navrhla potvrzení napadeného rozsudku pro uznání soudu I. stupně s tím, že skutečnost, že žalovaná nepředala svému právnímu zástupci kvalifikovanou výzvu, která jí byla dne 3. 2. 2022 do vlastních rukou doručena, je pouze chybou žalované a jejího právního zástupce. Žalované byla soudem doručena výzva dle ust. § 114a o. s. ř. dne 10. 1. 2022, kterou byla vyzvána, aby se k připojené žalobě písemně vyjádřila ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení výzvy a žaloby, která k ní byla připojena. Tato lhůta žalované marně uplynula dne 20. 1. 2022. Z důvodu, že žalovaná se nikterak k doručené žalobě nevyjádřila, zaslal jí soud kvalifikovanou výzvu ve smyslu § 114b o. s. ř., a tato byla žalované doručena dne 3. 2. 2022. Třicetidenní lhůta k vyjádření žalované marně uplynula a žalovaná se vyjádřila až 9. 3. 2022 prostřednictvím svého právního zástupce. Byly tedy splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání ve smyslu ust. § 114b odst. 5 o. s. ř. 4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek pro uznání soudu I. stupně z pohledu existence podmínek pro jeho vydání dle ust. § 205b o. s. ř., jakož i řízení vydání tohoto rozsudku předcházející, a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné. 5. Z odůvodnění rozsudku pro uznání soudu I. stupně vyplývá, že s odkazem na ust. § 114b o. s. ř. se má za to, že žalovaná uznala nárok, který je žalobou uplatňován, a proto bylo rozhodnuto rozsudkem pro uznání dle ust. § 153a odst. 1 o. s. ř., neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír ve smyslu ust. § 99 odst. 1 o. s. ř., a nárok uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. 6. Podle ust. § 205b o. s. ř., u odvolání proti rozsudku pro uznání nebo proti rozsudku pro zmeškání jsou odvolacím důvodem jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jejich vydání (§ 153a, 153b). 7. Dle § 153a odst. 3 o. s. ř., rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). 8. Z obsahu spisového materiálu vyplývá, že žalovaná byla usnesením soudu I. stupně ze dne 31. 1. 2022, č. j. 20 C 274/2021 – 33 vyzvána k vyjádření, zda žalobou uplatněný nárok uznává, přičemž bylo uvedeno, jakým způsobem se má žalovaná vyjádřit, pokud nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná. Současně byla poučena, že pokud se ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto usnesení písemně nevyjádří nebo ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává, a v takovém případě bude rozhodnuto ve věci samé rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 3 o. s. ř.). Toto usnesení soudu I. stupně bylo žalované doručeno, jak z doručenky vyplývá, dne 3. 2. 2022. Třicetidenní lhůta tedy skončila dne 7. 3. 2022 a v této lhůtě se žalovaná písemně nevyjádřila. Její písemné vyjádření bylo soudu I. stupně doručeno až dne 9. 3. 2022, tedy po uplynutí stanovené třicetidenní lhůty. 9. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že v daném případě byly splněny zákonné podmínky pro vydání rozsudku pro uznání dle ust. § 114b odst. 5 o. s. ř., neboť žalovaná se ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřila ani nesdělila, jaký vážný důvod jí v tom brání. Nastoupila tedy zákonná fikce uznání žalobou uplatňovaného nároku a soud I. stupně rozhodl věcně správně, když ve věci vydal rozsudek pro uznání. Namítá-li žalovaná v odvolání, že ve věci mělo být nařízeno jednání, kdy žalobkyně soudu I. stupně sdělila, že nesouhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, je třeba uvést, že je nutno rozlišovat mezi vydáním rozsudku pro uznání ve smyslu ust. § 153a o. s. ř. a rozsudkem, který je vydán bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. V této věci nebylo rozhodováno postupem dle § 115a o. s. ř., nýbrž postupem dle § 114b odst. 5 o. s. ř., tedy rozsudkem pro uznání, pro jehož vydání byly splněny veškeré zákonné podmínky. Poukazuje-li žalovaná v odvolání na judikaturu Ústavního soudu, je tento poukaz nepřípadný, neboť jak výše uvedeno, je třeba rozlišovat mezi rozsudkem pro uznání ve smyslu ust. § 153a o. s. ř. a rozsudkem, který je vydán bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. 10. Napadený rozsudek pro uznání byl proto odvolacím soudem potvrzen v celém rozsahu jako věcně správný (§ 219 o. s. ř.). 11. Výrok o nákladech odvolacího řízení vychází z ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla v odvolacím řízení plný úspěch, žalovaná je proto povinna nahradit jí náklady odvolacího řízení spočívající v odměně za právní zastoupení. V odvolacím řízení učinil právní zástupce žalobkyně celkem 2 úkony právní služby (písemné vyjádření k odvolání a účast při jednání odvolacího soudu (§ 11 odst. 1 písm. k), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění), kdy odměna za 1 úkon právní služby činí 3.100 Kč (§ 7, § 9 odst. 4 písm. b) téže vyhlášky). Dále náklady odvolacího řízení sestávají z náhrady hotových výdajů 2 x 300 Kč režijní paušál (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky), z náhrady za ztrátu času 6 půlhodin ve výši 600 Kč (§ 14 odst. 3 téže vyhlášky) a z cestovného osobním vozidlem z místa sídla právního zástupce žalobkyně k jednání odvolacího soudu a zpět – vozidlo Volvo reg. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo] – 142 km, průměrná spotřeba 7 l / 100 km, cena pohonných hmot 44,50 Kč l, základní náhrada 4,70 Kč 1 km – 1.155 Kč (vyhláška č. 116/2022 Sb.); úhrnem činí náklady odvolacího řízení žalobkyně částku 8.555 Kč. Je třeba uvést, že účtoval-li právní zástupce žalobkyně náhradu za úkon spočívající v nahlížení do soudního spisu dne 31. 3. 2022, nejedná se o úkon právní služby vzniklý v odvolacím řízení, neboť toto bylo zahájeno dne 24. 5. 2022.