44 CO 1/2022-460 — Krajský soud v Brně

1. Podanou žalobou domáhali se žalobci náhrady škody, jež jím měla být způsobena žalovanou při opravě tepelného čerpadla typu Dimplex LA 60TU dne 11. 10. 2014 a při opravě ve dnech 12. – 13. 2. 2015. K posouzení stavu tepelného čerpadla žalobci přizvali znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., z jehož posudku vyplynulo, že při provádění první opravy čerpadla nebyla dodržena minimální doba provozu topných pásků 12 hodin před spuštěním tepelného čerpadla a z toho důvodu došlo ke zpěnění oleje, zadření a mechanickému poškození motoru kompresoru, z důvodu nevhodného zakonzervování okruhu dne 13. 2. 2015 pak znalec dovodil nutnou výměnu i druhého kompresoru. [příjmení], kterou žalobci po žalované požadují, představuje cenu opravy dle nabídky [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] 2. Soud I. stupně žalobě vyhověl pouze částečně. Ve věci provedl rozsáhlé dokazování, obsahující jak znalecké posudky, tak výpovědi svědků a o věci rozhodl zejména v souladu se závěry znalců [příjmení] a [příjmení], kteří se shodli na tom, že při plnění chladiva nebyla dodržena minimální doba provozu topných pásků 12 hodin před spuštěním tepelného čerpadla, došlo ke zpěnění oleje, zadření a mechanickému poškození kompresoru. Znalec [příjmení] jako revizní znalec pak doplnil, že není možno s jistotou určit příčinu destrukce, za pravděpodobnou a primární příčinu destrukce kompresoru pokládá únavu materiálu, způsobenou provozem zařízení v období let 2011 – 2014 s podkritickým tlakem chladiva. Dle znalce, pokud by byla prováděna kontrola zařízení podle legislativních předpisů, tato by měla únik chladiva zjistit a nařídit opravná opatření. Pokud kontrola nebyla provedena, jedná se o závažné porušení zákona provozovatelem zařízení. Rovněž oprava v roce 2014 nebyla provedena přesně podle montážních pokynů výrobce kompresorů a následný provoz mohl dovršit destrukci již unaveného materiálu. 3. Soud I. stupně tak shledal na straně žalované porušení prevenční povinnosti dle ust. § 2900 o. z., ve spojení s ust. § 2912 odst. 2 o. z., shledal též spoluzavinění žalobců na vzniku škody dle ust. § 2918 o. z., kdy nedostáli své povinnosti pravidelné kontroly dle zákona č. 72/2012 Sb. a povinnost nahradit škodu opřel dále o ust. § 2910 o. z., co se týká výše škody postupoval dle ust. § 2969 o. z. a § 2951 odst. 1 o. z. S ohledem na spoluzavinění žalobců na vzniku škody v rozsahu 70 % pak uložil žalované povinnost k náhradě škody ve smyslu ust. § 2910 o. z. ve výši 30 % žalované částky ze strany každého z žalobců s ohledem na jejich spoluvlastnický podíl k poškozené věci. 4. Proti tomuto rozsudku podaly odvolání obě procesní strany. 5. Žalobci ve svém odvolání vytýkají soudu I. stupně, že pro zjištění míry zavinění na způsobené škodě vycházel ze znaleckého posudku Ing. [příjmení], ale dle žalobců znalec dospěl k některým závěrům, které nemají oporu v provedeném dokazování a vychází pouze z domněnek znalce. Přesto soud převzal nesprávné závěry znalce, přijaté na základě jeho domněnek. Mají za to, že na straně provozovatele tepelného čerpadla nejsou evidentní a průkazné žádné příčiny poškození, naopak na straně žalované je celá řada pochybení. Navrhli, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že žalobě vyhoví, případně věc vrátí soudu I. stupně k dalšímu řízení, aby mohl být proveden revizní znalecký posudek. 6. Odvolání žalované namítá nesprávné vyhodnocení provedených důkazů a nesprávný názor na předmět sporu. Žalovaná trvá na tom, že servisní zásah, který byl z její strany proveden, nemohl vést k destrukci tepelného čerpadla, žádný z úkonů při opravě nemohl způsobit takové poškození, jak jej popisují žalobci a určitě by se toto poškození neprojevilo destrukcí až po půl roce provozu. Rozložení poměru odpovědnosti za škodu mezi účastníky považují za nepřesvědčivé, zakládající se pouze na vyjádření znalce [příjmení]. Z těchto důvodů žalovaná odmítá převzít jakoukoli vinu na poškození tepelného čerpadla, dokud nebudou zodpovězeny všechny otázky a odstraněny rozpory v posudku Ing. [příjmení], které neodstranil ani revizní posudek Ing. [příjmení]. Navrhla změnu rozsudku soudu I. stupně v podobě zamítnutí žaloby v celém rozsahu. 7. Odvolací soud poté, co přezkoumal napadené rozhodnutí z pohledu uplatněných odvolacích důvodů a doplnil dokazování výslechem znalců, učinil následující závěry: 8. Žalobci se po žalované domáhají náhrady škody, která jim měla vzniknout na tepelném čerpadle v důsledku oprav, prováděných ze strany žalované. Vzhledem k tomu, že žalované vytýkali nesprávný postup při provádění opravy, jež měl vést ke vzniku škody a jednalo se přitom o záležitost technického typu, k prokázání svých tvrzení předložili znalecký posudek, vypracovaný Ing. [příjmení], který skutečně shledal v postupu žalované nedostatky, jež mohly vést k poškození kompresoru. V rámci svého výslechu u soudu I. stupně pak znalec uvedl, že s ohledem na podklady, které měl k dispozici, lze určit pouze pravděpodobnou příčinu vzniku poškození. 9. Otázku pravděpodobnosti pak rozvedl i znalec [příjmení] [příjmení], přibraný do řízení soudem I. stupně k podání revizního znaleckého posudku, který se sice ztotožnil se závěry znaleckého posudku Ing. [příjmení], ale jako pravděpodobnou primární příčinu destrukce kompresoru označil únavu materiálu, způsobenou provozem zařízení v období mezi léty 2011 – 2014 s podkritickým tlakem chladiva, kdy únik chladiva měl být kontrolou zjištěn a měla být nařízena opravná opatření. Pravidelné kontroly však žalobci neprováděli. Souhlasil však se závěry Ing. [příjmení] v tom směru, že oprava prováděná žalovanou v roce 2014 nebyla provedena přesně podle montážních pokynů výrobce kompresorů a následný provoz po opravě mohl dovršit destrukci již unaveného materiálu. O úniku chladiva pak svědčí skutečnost, že pod čerpadlem byla olejová skvrna. Jako příčinu destrukce čtyřcestného ventilu pak znalec [příjmení] [příjmení] označil více faktorů, vše se však dle jeho názoru pohybuje na bázi hypotéz. 10. Odvolací soud doplnil dokazování výslechem znalců (kdy bylo zjištěno, že znalec [příjmení] [příjmení] již znaleckou činnost nevykonává). Znalec [příjmení] [příjmení] při svém výslechu uvedl, že příčinu destrukce zjistit nelze, vše je na bázi domněnek nebo představ, protože žádné důkazy nejsou a mělo by se proto vycházet z toho, jaké jsou požadované postupy. V postupu žalované při opravě dne 11. 10. 2014, kdy bylo zejména doplňováno chladivo, shledává pochybení, kdy nebyl dodržen správný postup, daný předpisy, spočívající v ohřevu oleje a teprve následném spuštění čerpadla. K destrukci dle jeho názoru však došlo únavou materiálu, což však rovněž nemůže potvrdit na 100 %, chyba byla v tom, že čerpadlo nebylo pravidelně servisováno (každých 12 měsíců) a pokud bylo chladiva málo, tak mazání kompresoru nemuselo být úplné, materiál mohl být unavený a částečně narušený a potom došlo k destrukci. Dle znalce ani jedna ze stran náležitě nedodržela předpisy, týkající se provozu či údržby tepelných čerpadel a obě strany tak mají svůj podíl na destrukci. Z technického hlediska pak znalec odhadl míru zavinění obou stran na vzniku škody v poměru 70 % na 30 %, kterou soud I. stupně akceptoval ve svém rozhodnutí. 11. Odvolací soud se nakonec s těmito závěry soudu I. stupně ztotožnil, i když původně uvažoval o doplnění řízení o další znalecké zkoumání příčin destrukce kompresoru, ale s ohledem na stanoviska obou znalců, pohybujících se na bázi pravděpodobnosti, dospěl k závěru, že další znalecké zkoumání by do věci nebylo schopno vnést jednoznačné závěry o způsobu a důvodech vzniku škody a že je třeba akceptovat odborné závěry obou znalců vnesené do řízení a založené na odborných znalostech a zkušenostech obou z nich, byť by se účastníkům řízení jevily nepřesvědčivými. Účastníci řízení stejně tak jako soud, na věc mohou nahlížet pouze z laického pohledu, aniž by domysleli všechny relevantní odborné aspekty dané věci, pro které právě bylo shledáno potřebným znalecké posouzení. 12. Odvolací soud si je vědom, že znalecký posudek je pouze jedním z důkazů, kterým je objasňován skutkový stav, ale v případě, jaký je i tento, kdy je nutno v řízení řešit zcela odborné otázky, je důkazem stěžejním. Za situace, kdy se dva znalci (jak v písemném posudku, tak při jejich slyšení u soudu) ve svých závěrech v podstatě shodli, když příčinu poškození stanovili pouze s určitou mírou pravděpodobnosti, založenou na základě různých domněnek a hypotéz, je třeba racionálně jejich závěry akceptovat, neboť účastníci nenavrhli žádné jiné důkazy, které by míru pravděpodobnosti upřesnily či stanovily příčinu poškození jednoznačně. Další znalecký posudek s ohledem na dosavadní výsledky znaleckého zkoumání by takovým důkazem jistě být nemohl a jeho zadání by pouze přispělo k prodloužení řízení v rozporu s ust. § 6 o. s. ř. 13. Z těchto důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí jako věcně správné potvrdil dle ust. § 219 o. s. ř. 14. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř.