44 CO 152/2021-255 — Krajský soud v Brně

1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně odškodnění ztížení společenského uplatnění v částce 928 106 Kč jako následku úrazu ze dne [datum] na zamrzlém a neošetřeném chodníku ve vlastnictví žalovaného. Výše odškodnění byla vyčíslena znaleckým posudkem znalce [příjmení] [příjmení] a žalobkyně dále požadovala náhradu nákladů za tento posudek ve výši 9 200 Kč, celkem tak požadovala částku 937 306 Kč. 2. Shora označeným rozsudkem soud žalobu zamítl, když dospěl k závěru o důvodně uplatněné námitce promlčení ze strany žalovaného, neboť dle znaleckého posudku MUDr. [příjmení] k ustálení zdravotního stavu žalobkyně došlo ke dni [datum], avšak žaloba byla podána až dne [datum], tj. po uplynutí dvouleté subjektivní i tříleté objektivní promlčecí lhůty dle ust. § 106 odst. 1, 2 zákona č. 40/1964 Sb. – občanský zákoník (dále jen obč. zák.). 3. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné a přípustné odvolání a namítala neúplné zjištění skutkového stavu věci, neboť soud neprovedl jí navržené důkazy, dále nesprávná skutková zjištění a nesprávné právní posouzení věci, dále namítala nepřezkoumatelnost rozsudku z důvodu, že jsou v něm uvedena protichůdná tvrzení soudu I. stupně, kterou však ničím konkrétním neodůvodnila. 4. Ohledně závěru soudu, že k ustálení jejího zdravotního stavu došlo ke dni [datum] s tím, že k tomuto dni věděla, že došlo ke škodě a kdo za ni odpovídá a byla schopna výši škody kvantifikovat (vyčíslit) namítala: 1) Datem ustálení jejího zdravotního stavu se zabýval znalecký posudek MUDr. [příjmení], který ho určil na den [datum] ze zdravotnické dokumentace žalobkyně, v rámci které byla stěžejní lékařská zpráva MUDr. [příjmení] ze dne [datum]. Tento postup a závěr znalce je dle žalobkyně zcela v pořádku a za situace, kdy i závěry znalce [příjmení] [příjmení] o okamžiku ustálení zdravotního stavu vycházejí z její zdravotnické dokumentace, nevidí důvod, proč by ke znaleckému posudku MUDr. [příjmení] nemělo být přihlíženo a mělo by být vycházeno ze znaleckého posudku MUDr. [příjmení], který neměl k dispozici kompletní zdravotnickou dokumentaci žalobkyně či posudek o její invaliditě. Má za to, že z důvodu rozdílných závěrů soudních znalců ohledně data ustálení jejího zdravotního stavu měl být vypracován revizní znalecký posudek, který soud neprovedl, stejně tak lékařskými zprávami, jimiž chtěla prokazovat tvrzení o následcích úrazu a jejich zhoršení a tím pádem o ustálení zdravotního stavu. Závěr znalce [příjmení] [příjmení] o ustálení zdravotního stavu k datu ukončení léčebné rehabilitace v Sirnatých lázních [právnická osoba] k [datum] nemá dle žalobkyně žádný podklad či odůvodnění v její zdravotnické dokumentaci a neodpovídá ani následným zdravotním obtížím, které žalobkyně měla v pozdějším období. Současně znalec v rozporu s tím zmiňuje datum ustálení zdravotního stavu ke dni [datum] (dva měsíce po operaci), přestože se zdravotní stav žalobkyně následně zhoršoval. Nesouhlasí se závěrem soudního znalce, že byla bez potíží do září 2014, neboť z lékařských zpráv vyplývá, že měla bolesti, to stejné platí pro následné období, a proto nesouhlasí, že další obtíže, které nastupují od podzimu 2014 až do současnosti, lze považovat již za trvalé následky. 2) Poukazuje na to, že znalecký posudek znalce [příjmení] [příjmení] opomíjí například zdravotní problémy s oběma rameny včetně operace pravého ramene, bolest pravého kolene, pravého kyčelního kloubu, zprávy z psychiatrie a neurologie. Znalec v rámci svého výslechu uvedl, že úraz znamená do budoucna další následky – rozvoj degenerativních změn a psychické obtíže, že do trvalých následků by měla být zahrnuta i operace ramene v roce 2019 atd., takže ze všech těchto okolností je třeba dovodit, že k ustálení jejího zdravotního stavu nedošlo k datu [datum]. Soud také nesprávně dovodil, že k tomuto dni žalobkyně nepochybně věděla, že došlo ke škodě, spočívající ve ztížení společenského uplatnění a byla schopna výši škody vyčíslit. Ze všech těchto důvodů se domnívá, že promlčecí doba ke dni podání žaloby nemohla uplynout a k promlčení tak nedošlo. 3) Dále poukazuje na nesprávné právní posouzení otázky ustálení zdravotního stavu a vědomosti poškozeného o této skutečnosti s odkazem na judikaturu Ústavního soudu, kdy základním smyslem ust. § 106 odst. 1 obč. zák. je ochrana poškozeného, nikoli škůdce, kdy vědomost poškozeného o vzniklé škodě nelze vykládat restriktivně a formalisticky. Za situace, kdy škodlivý následek se může projevit i s delším časovým odstupem, je třeba zkoumat, kdy si byl poškozený subjektivně vědom toho, že jeho zdravotní stav je ustálený a neměnný, aby bylo možno hovořit o vědomosti o škodě. Má za to, že judikatura citovaná v odvolání (IV. ÚS 774/18) přímo dopadá na její případ, neboť soudní znalci se nebyli schopni shodnout na datu ustálení zdravotního stavu, tudíž nelze po žalobkyni jako laikovi požadovat, aby jako poškozená mohla tuto otázku zodpovědět. Žalobkyně v dobré víře ohledně ustálení jejího zdravotního stavu vycházela ze zprávy MUDr. [příjmení], a to k datu [datum] a následně se obrátila na soudního znalce [příjmení] [příjmení] za účelem vyčíslení škody. 5. Žalobkyně dále nesouhlasí s právním posouzení nároku dle zákona č. 40/1964 Sb., jak učinil soud I. stupně, když má za to, že jsou dány mimořádné důvody hodné zvláštního zřetele k postupu podle ust. § 3079/2 zákona č. 89/2012 Sb., neboť došlo k závažnému zásahu do společenského uplatnění žalobkyně a vzniku nepřekonatelné překážky lepší budoucnosti. 6. Navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. 7. Odvolací soud poté, co přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení jeho vydání předcházející z pohledu uplatněných odvolacích důvodů a po doplnění dokazování některými listinami založenými ve spise, které soud I. stupně k důkazu buď neprovedl vůbec, nebo z nich nevyvodil žádné právní závěry, dospěl k tomu, že odvolání žalobkyně není důvodné. 8. Zamítavé rozhodnutí soudu I. stupně spočívá na akceptaci námitky promlčení, uplatněné ze strany žalovaného, tedy na závěru, že nárok žalobkyně na odškodnění ztížení společenského uplatnění v návaznosti na následky zranění ze dne [datum] je promlčen. 9. Soud I. stupně při hodnocení této námitky správně vycházel z ust. § 106 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen obč. zák.), a to v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 3377/2018, dle kterého došlo-li ke škodní události před [datum], posoudí se promlčení práva na náhradu újmy na zdraví, byť by tato vznikla i po tomto datu, podle dosavadních předpisů, tj. podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013. 10. K promlčení nároku na náhradu újmy na zdraví dle ust. § 106 odst. 1 obč. zák. dochází za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Pokud se týká nároku na odškodnění ztížení společenského uplatnění, judikatura dovodila, že poškozený se dozví o škodě tehdy, kdy po úrazu či jiném poškození zdraví a jeho případném léčení dojde k ustálení zdravotního stavu poškozeného natolik, že je zřejmé, zda a jaké nepříznivé důsledky pro životní úkony poškozeného má jeho zhoršený zdravotní stav, tedy v jakém rozsahu došlo ke ztížení společenského uplatnění a lze objektivně provést bodové ohodnocení předmětného nároku (viz např. 21 Cdo 752/2010, 25 Cdo 2682/2005, 25 Cdo 1593/2015). 11. Soud I. stupně při hodnocení otázky ustálení zdravotního stavu žalobkyně vycházel ze znaleckého posudku MUDr. [příjmení], kterému byla tato otázka uložena ke znaleckému zkoumání, na rozdíl od znaleckého posudku MUDr. [příjmení], předloženého žalobkyní, který se zabýval pouze ohodnocením ztížení společenského uplatnění a ohledně okamžiku ustálení zdravotního stavu žalobkyně vycházel z lékařské zprávy MUDr. [příjmení], ve které je tento údaj uveden shodně se dnem, kdy byla zpráva vystavena a tento údaj není ničím odůvodněn. Soud I. stupně učinil též závěr, že žalobkyni muselo být dne [datum] známo, že již nelze očekávat žádné zlepšení jejího zdravotního stavu, když nebyla plánovaná žádná další operace či další léčebný postup s výjimkou lázeňské léčby, jejímž cílem bylo udržovat dosažené úrovně, nikoli ji zlepšovat. 12. S těmito závěry soudu I. stupně se lze plně ztotožnit. Okamžik ustálení zdravotního stavu žalobkyně jednoznačně vyplývá ze závěru znaleckého posudku MUDr. [příjmení] a jeho znaleckého výslechu, když učiněné závěry v tomto směru se opírají jak o zdravotní dokumentaci, tak i vyšetření žalobkyně a korespondují s obsahem výše citované judikatury Nejvyššího soudu, dle kterých je zapotřebí vyčkat toho okamžiku, kdy po potřebné lékařské péči již nelze očekávat zlepšení zdravotního stavu poškozeného a případná další léčba či péče se týká jen udržování výsledného stavu. V případě žalobkyně po úraze došlo k několika operacím, poslední byla provedena dne [datum], dále probíhaly jen kontroly zdravotního stavu a rehabilitace, při posledním klinickém vyšetření dne [datum] byl stav kolenního kloubu