58 CO 280/2020-519 — Krajský soud v Brně

1. Okresní soud v Uherském Hradišti (soud I. stupně) rozsudkem ze dne 10. 7. 2020, č. j. 12 C 152/2014-383, zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala určení, že vlastníkem pozemku parcela č. [rok] o výměře [anonymizováno] metrů čtverečních, ostatní plocha, manipulační plocha, parcela č. [rok] o výměře [anonymizováno] metrů čtverečních, zastavěna plocha a nádvoří, to vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Uherské Hradiště na [list vlastnictví] pro obec Hluk, katastrální území Hluk, je Česká republika, a příslušným hospodařit s těmito pozemky České republiky je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (výrok I.); žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení částku ve výši 72.000 Kč k rukám zástupce žalovaných, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II.) a povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Uherském Hradišti částku ve výši 8.151 Kč představující náhradu nákladů řízení, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III.). 2. Takto rozhodl soud I. stupně v řízení o žalobě žalobkyně na určení, že vlastníkem pozemků p. č. [rok], p. č. [rok] a p. č. [rok] v k. ú. [obec], dále jen jako pozemek p. č. [rok], pozemek p. č. [rok] a pozemek p. č. [rok], je Česká republika a příslušným hospodařit s tímto majetkem státu je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových poté, co byla tato žaloba ve vztahu k pozemku p. č. [rok] rozsudkem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 20. 7. 2018, č. j. 12 C 152/2014-207, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v [obec], pobočky ve [obec], ze dne 17. 10. 2019, č. j. 58 Co 442/2018-317, který nabyl právní moci dne [datum], zamítnuta. Soud I. stupně nyní napadeným rozsudkem správně rozhodl pouze o části žaloby týkající se pozemků p. č. [rok] a p. č [rok], neboť v tomto rozsahu byl jeho rozsudek ze dne 20. 7. 2018, č. j. 12 C 152/2014-207, ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 8. 7. 2019, č. j. 12 C 152/2014-233, k odvolání žalobkyně rozsudkem Krajského soudu v [obec], pobočky ve [obec], ze dne 17. 10. 2019, č. j. 58 Co 442/2018-317, včetně nákladových výroků zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. 3. Krajský soud v [obec], pobočka ve [obec], ve věci odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 10. 7. 2020, č. j. 12 C 152/2014-383, vedené pod sp. zn. 58 Co 280/2020 rozhodl rozsudkem vyhlášeným dne [datum] (dále i jako doplňovaný rozsudek) takto: I. Rozsudek soudu I. stupně se mění takto: Určuje se, že vlastníkem pozemků parcelní číslo [rok] o výměře 301 m2 a parcelní číslo [rok] o výměře 1 m2 v katastrálním území Hluk vymezených geometrickým plánem vyhotoveným Ing. [jméno] [příjmení] číslo plánu [číslo], který je součástí tohoto rozsudku a tvoří jeho přílohu, je Česká republika a příslušným hospodařit s majetkem státu je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo]. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala určení, že vlastníkem pozemku parcelní číslo [rok] o výměře 77 m2 v katastrálním území Hluk vymezeného geometrickým plánem vyhotoveným Ing. [jméno] [příjmení] číslo plánu [číslo], je Česká republika a příslušným hospodařit s majetkem státu je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], se zamítá.; II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů., III. Žalobkyně je povinna zaplatit státu na náhradě nákladů řízení částku 8.268 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Uherském Hradišti.; IV. Každý z žalovaných je povinen zaplatit státu na náhradě nákladů řízení částku 4.134 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Uherském Hradišti.; V. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit soudní poplatek 10.000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Uherském Hradišti. 4. Odvolací soud takto rozhodl poté, co byl geometrickým plánem vyhotoveným Ing. [jméno] [příjmení] číslo plánu [číslo], pozemek p. č. [rok] rozdělen na pozemek p. č. [rok] o výměře 301 m2, pozemek p. č. [rok] o výměře 1 m2 a pozemek p. č. [rok] o výměře 77 m2. Z uvedeného je zřejmé, že odvolací soud doplňovaným rozsudkem opomněl rozhodnout o části předmětu řízení, a to o pozemku p. č [rok]. <i>5. Podle § 166 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jako o. s. ř., nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může účastník do patnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu. Podle odstavce 2 téhož zákonného ustanovení doplnění o část předmětu řízení učiní soud rozsudkem, pro nějž platí obdobně ustanovení o rozsudku; jinak o doplnění rozhodne usnesením. Nevyhoví-li soud návrhu účastníka na doplnění rozsudku, usnesením návrh zamítne.</i> 6. Odvolací soud proto dle § 166 odst. 1, 2 o. s. ř. svůj rozsudek ze dne 3. 3. 2022 ve věci sp. zn. 58 Co 280/2020 doplnil tímto doplňujícím rozsudkem, jímž o pozemku p. č. [rok] rozhodl. 7. Krajský soud v [obec], pobočka ve [obec], jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) ve vztahu k pozemku p. č. [rok] po zjištění, že odvolání bylo podáno včas ([ustanovení pr. předpisu] k tomu legitimovaným subjektem (§ 201 o. s. ř.), kdy jde o rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201 a § 202 o. s. ř. a contrario), přezkoumal v rozsahu napadení (§ 212 o. s. ř.) rozhodnutí soudu I. stupně a řízení jeho vydání předcházející (§ 212a odst. 1, 5 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že jsou v této části dány důvody pro změnu rozsudku. 8. Ohledně podstatné části odůvodnění skutkových a právních závěrů napadeného rozsudku, obsahu odvolání a vyjádření k němu, jakož i skutkového závěru a jeho odůvodnění odvolací soud pro stručnost odkazuje na doplňovaný rozsudek, jež uvedené části i ve vztahu k pozemku p. č. [rok] obsahuje (odstavce 2. až 5., 8. až 24. doplňovaného rozsudku) a bylo by proto nadbytečné je opětovně uvádět i v rozsudku doplňujícím. 9. Odvolací soud, stejně jako soud I. stupně, dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem na žalobkyní požadovaném určení je dán, neboť osoba duplicitně zapsaná jako vlastník určité nemovité věci má vždy naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k ní, neboť při významu zápisů do katastru nemovitostí je třeba nepatřičnost dvojího či vícerého zápisu vlastnictví k téže věci (mimo režim spoluvlastnictví) odstranit; pozitivní určení vlastnického práva pak má přednost před negativním určením, protože z negativního určení nevyplývá jistě, kdo je skutečným vlastníkem nemovité věci (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 22 Cdo 1875/2002). 10. S ohledem na znění § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., posuzoval odvolací soud nabytí vlastnického práva k pozemku p. č. [rok] dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 1991, a to s ohledem na datum sepisu Smlouvy o převodu nemovitostí ze dne [datum] a Kupní smlouvy ze dne [datum]. 11. [jméno] [příjmení] v dědickém řízení po svém zemřelém manželovi [jméno] [příjmení] potvrzením státního notářství ke dni [datum] (§ 481 a § 460 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění do [datum]) nabyla vlastnické právo k parcele PK [číslo]. Díl parcely PK [číslo] o velikosti 387 m2 dle geometrického plánu č. [tel. číslo] poté Smlouvou o převodu nemovitostí ze dne [datum] převedla na Československý stát, který vlastnické právo k němu koupí nabyl. Jak správně uvedl již soud I. stupně, na jehož správné odůvodnění v těchto částech odvolací soud pro stručnost zcela odkazuje, nebylo k nabytí vlastnictví státu nutné, aby smlouva o převodu nemovitosti do socialistického vlastnictví byla registrována státním notářstvím dle § 134 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění do [datum]; Smlouva o převodu nemovitostí ze dne [datum] není neplatná (§ 39 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 1991) proto, že úplatný převod věci od občanů do státního socialistického vlastnictví nebyl schválen nadřízeným orgánem (§ 30 odst. 1 a 2, vyhlášky ministerstva financí č. 104/1966 Sb., o správě národního majetku; opatření rady krajského národního výboru [číslo]); k nabytí vlastnického práva k nemovitosti nebyl vyžadován zápis do katastru nemovitostí (§ 1, § 2 a § 3 zákona č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí ve znění do [datum]; usnesení Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 28 Cdo 2836/2008). Žalovanými dále s odkazem na § 12 odst. 2 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, namítaná nutnost zohlednění pořadí zápisů do katastru nemovitostí se posuzované věci netýká, neboť citované ustanovení stanoví pravidla pro určení pořadí zápisů do katastru (a to dle data doručení návrhu na zápis katastrálnímu úřadu) a nikoliv pro určení vlastnického práva; z tohoto pohledu by nadto bylo nutno zdůraznit, že návrh na záznam změny vlastn