59 CO 87/2022-150 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví citovaným rozsudkem Okresní soud ve [obec] (soud I. stupně) rozhodl tak, že řízení se zastavuje v části, v níž se žalobkyně na žalovaném domáhala vyklizení části pozemků p. [číslo] p. č. St. [číslo], p. č. St. [číslo], [parcelní číslo] a [parcelní číslo] v katastrálním území Zlín, která je zakreslena rukou v geometrickém plánu Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] přičemž toto zakreslení tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku (I.), zamítl žalobu, kterou se žalobkyně na žalovaném domáhala a) určení, že žalobkyně je vlastnicí části pozemků p. [číslo] p. č. St. [číslo], p. č. St. [číslo], [parcelní číslo] a [parcelní číslo] v katastrálním území Zlín, která je zakreslena rukou v geometrickém plánu Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] přičemž toto zakreslení tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku, b) přesného zaměření hranice mezi pozemky p. č. St. 720 a [parcelní číslo] na straně jedné a pozemky p. [číslo] p. č. St. [číslo], p. č. St. [číslo], [parcelní číslo] a [parcelní číslo] na straně druhé nacházejícími se v katastrálním území Zlín (II.) a zavázal žalobkyni nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 14.668 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného (III.). 2. V podstatných důvodech svého rozhodnutí uvedl, že žalobkyně se v tomto řízení domáhala určení svého vlastnického práva ke konkrétně určené části pozemků evidovaných v katastru nemovitostí coby pozemků žalovaného. Tuto část také pro potřeby zahájení a vedení tohoto řízení dostatečně určitě vymezila, když ji rukou zakreslila do geometrického plánu Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] (viz citovaný plán). Žalobkyně tak tvrdila, že skutečnou hranici mezi jejími pozemky a pozemky žalovaného lze objektivně zjistit. Nešlo tedy o případ žaloby podle § 1028 o. z., kdy by skutečný průběh hranice mezi pozemky účastníků nebyl zjistitelný. Soud se proto zabýval otázkou, zda jsou tvrzení žalobkyně o„ skutečném“ průběhu vlastnické hranici mezi pozemky účastníků pravdivá či nikoliv. 3. Podle geometrického (polohopisného) plánu ze dne [datum] na rozdělení pozemků p. [číslo] byla z pozemku [parcelní číslo] oddělena část„ a“ o výměře 163 m2 a tato byla sloučena do pozemku p. [číslo] zatímco z pozemku [parcelní číslo] byla oddělena část„ b“ o výměře 117 m2 a tato byla sloučena do pozemku [parcelní číslo]. Nově tak měl mít pozemek [parcelní číslo] výměru 514 m2 a pozemek [parcelní číslo] měl mít výměru 226 m2, přičemž nové hranice byly v přírodě omezníkovány kameny. Uvedená změna pak byla zachycena i v pozemkové knize zápisem z [datum] pod číslem deníku [číslo] (stejné číslo deníku je uvedeno i na citovaném geometrickém plánu). Již na geometrickém plánu z roku 1931 je přitom patrné, že nově určená hranice mezi pozemkem p. [číslo] (nyní pozemky žalovaného) svým zakresleným průběhem neodpovídá průběhu tvrzenému a kreslenému žalobkyní (viz zakreslení průběhu této hranice žalobkyní v geometrickém plánu Ing. [jméno] [příjmení] [číslo]). Zejména se linie této hranice na uvedeném geometrickém plánu směrem k severovýchodu neláme ve vzdálenosti 9,2 m na jihovýchod. Současně je z tohoto geometrického plánu patrné, že šíře pozemku [parcelní číslo] na jeho jihozápadní straně (u ulice [příjmení]) měla být 8,5 m a ve vzdálenosti 25 m od severovýchodní hranice pozemku p. č. St. 720 měl být pozemek [parcelní číslo] široký 6,8 m. 4. Jak bylo soudem zjištěno na podkladě trhové smlouvy ze dne [datum], prodali touto smlouvou manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] paní [jméno] [příjmení] dům [adresa] postavený na pozemku p. č. St. 720 a pozemek [parcelní číslo] za cenu 60.000 Kč. Z uvedeného je patrné, že uvedenou smlouvou byl právním předchůdcům žalobkyně prodán pozemek [parcelní číslo] geometricky (polohově) určený shora citovaným geometrickým plánem z roku 1931. 5. Na podkladě znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] vypracovaného v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 35 C 307/2018 dospěl soud k závěru, že skutečný průběh vlastnické hranice mezi pozemky žalobkyně a žalovaného odpovídá stávající evidenci v katastru nemovitostí a odpovídá (s přípustnou odchylkou) hranici těchto pozemků určené geometrickým plánem již z roku 1931. Znalec v posudku konstatoval, že snímek katastrální mapy určuje hranici mezi pozemky p. č. St. 720, [číslo] a [číslo], St. [číslo], [číslo] a [číslo], přičemž hranice prochází ve směru z ulice [příjmení] směrem k ulici [ulice] po souřadnicových bodech, z nichž některé měly kód kvality 3, což znamenalo, že poloha takového bodu byla určena geodetickými metodami a má základní střední souřadnicovou chybu mxy 0,14 m (chyba vůči nejbližším bodům polohového pole) a mezní polohovou chybu 0,28 m. Některé souřadnice polohy podrobných bodů v místě sporu měly kód kvality 6, což znamená, že poloha takového bodu nebyla určena geodetickými metodami, ale byla odvozena digitalizací z analogové mapy a má základní střední souřadnicovou chybu mxy 0,21 m a mezní polohovou chybu 0,42 m. Znalec provedl zaměření vlastnické hranice, kdy jednotlivé pro zaměření použité body měřické sítě byly nalezeny a ověřeny metodou GNSS, přičemž podrobné body byly zaměřeny polární metodou. Zaměřeny byly i kontrolní a ověřovací body pro kontrolu homogenity s katastrální mapou. Při kontrolním měření pak bylo zjištěno, že ani jednou nebyla překročena mezní polohová chyba 0,28 m a body zaměřené na hranici splňují kritéria přesnosti měření a tvoří vlastnickou hranici mezi uvedenými pozemky. V grafické příloze uvedeného znaleckého posudku je mimo jiné světle modrou barvou rekonstruována poloha zaměřených hranic podle geometrického plánu z roku 1931. V závorce je uvedena hodnota z geometrického plánu a nad kótou hodnota, která je z platné katastrální mapy. Rozdíly jsou 6,80 – 6,60 = 0,20 m a 8,50 – 8,36 = 0,14 m. Tyto rozdíly jsou opět v tolerancích pro měření v katastru a mohly být podle znalce způsobeny například měřením jiného okraje kamenného mezníku, přiložením pásma na jinou spáru v hranici mezi pozemky p. č. St. 720 a p. č. St. 719 apod. Postup měření na uvedeném geometrickém plánu zachycoval jen oměrné míry, ale nebyla zajištěna úhlová přesnost, protože u měření nebyl teodolit, maximálně měřický dvojitý pentagon, kterým bylo možno řešit„ jen“ pravé úhly. Ve výsledku tak podle znalce odpovídá i současná katastrální mapa rozměrům zachyceným v geometrickém plánu kolem roku 1931. Obdobně znalec vypovídal k průběhu vlastnické hranice mezi předmětnými pozemky již v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 35 C 94/2006 (viz protokol o jednání ze dne [datum]). 6. Soud nemá důvodu pochybovat o správnosti závěrů jmenovaného znalce, který uzavřel, že současná katastrální mapa správně určuje vlastnickou hranici mezi předmětnými pozemky účastníků a tvrzení žalobkyně o jiném průběhu vlastnické hranice tak neodpovídají skutečnosti. Snad nejvýmluvněji správnost závěrů znalce potvrzuje obsah geometrického plánu z roku 1931, jehož se žalobkyně v řízení vedeném pod sp. zn. 35 C 94/2006 sama dovolávala coby stěžejního podkladu pro určení průběhu vlastnické hranice (viz například protokol o jednání ze dne [datum]). Tento geometrický plán zjevně průběhem hranice koresponduje se stávající katastrální mapou, jak ostatně potvrdil sám znalec. Naopak je to sama žalobkyně, kdo se již v předchozích řízeních dovolávala, a v tomto řízení se dovolává opětovně zcela jiného průběhu vlastnické hranice, který je na první pohled odlišný od geometrického plánu z roku 1931. Zejména se linie této hranice na uvedeném geometrickém plánu směrem k severovýchodu neláme ve vzdálenosti 9,2 m na jihovýchod. Současně je z tohoto geometrického plánu patrné, že šíře pozemku [parcelní číslo] na jeho jihozápadní straně (u ulice [příjmení]) měla být 8,5 m a ve vzdálenosti 25 m od severovýchodní hranice pozemku p. č. St. 720 měl být pozemek [parcelní číslo] široký 6,8 m, což podle závěrů znalce s přípustnou odchylkou odpovídá stávajícímu stavu katastrální mapy, která tak zachycuje správný průběh vlastnické hranice mezi pozemky účastníků, jak k tomu ostatně dospěly soudy v obou předchozích řízeních. 7. Vzhledem k tomu, že shora citovaný znalecký posudek byl opatřen ve sporu vedeném mezi týmiž účastníky, přičemž jeho závěry jsou úplné a přesvědčivé, nepovažoval soud za nutné k těmto závěrům znalce opětovně vyslýchat. To i z toho důvodu, že již sám znalecký posudek dává přesvědčivé odpovědi na všechny námitky, které k jeho správnosti žalobkyně vznesla. Při své výpovědi dne [datum], které byla žalobkyně přítomna, znalec rovněž přesvědčivě vysvětlil, že odchylka výměry pozemků v geometrickém plánu z roku 1931 (380 m2) a výměry těch samých pozemků v novoměřickém náčrtu z roku 1935 (343 m2), tj. odchylka 37 m2, možná je. To proto, že se při novém zaměření výměra přepočítává, přičemž dřív bylo měřeno v měřítku 1: [číslo], avšak při novoměřickém mapování již bylo použito měřítko 1: [číslo]. Díky této vyšší přesnosti tak mohlo dojít k uvedené odchylce. Námitky žalobkyně ve vztahu k odchylce evidované výměry pozemků k jejich výměře uváděn