60 CO 134/2022-457 — Krajský soud v Brně

1. Rozsudkem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 27. dubna 2022, č. j. 4 C 5/2018-408, bylo rozhodnuto, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti za období od [datum] do [datum] částku 40.953,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 21.181,60 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), v té části žaloby, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení a) bolestného v částce 250 Kč, b) ztížení společenského uplatnění v částce 200.000 Kč, c) náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti do [datum] v částce 135.760,20 Kč, d) náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti od [datum] do [datum] v částce 363.740 Kč, vše se zákonným úrokem z prodlení, se žaloba zamítá (výrok II.), žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.), České republice – Okresnímu soudu v Uherském Hradišti se náhrada nákladů řízení nepřiznává (výrok IV.), žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Uherském Hradišti soudní poplatek v částce 2.045 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok V.). 2. Své rozhodnutí odůvodnil soud I. stupně v podstatných částech tím, že žalobkyně jako zaměstnankyně žalovaného [příjmení] obchodního družstva Poolšaví v souvislosti s výkonem práce utrpěla dne [datum] úraz s poraněním kolenního kloubu pravé končetiny, k němuž došlo při plnění pracovních úkolů. Tento úraz je pracovním úrazem. V důsledku utrpěného úrazu byla žalobkyně v pracovní neschopnosti do [datum]. V důsledku tohoto pracovního úrazu vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody. Žalovaný uhradil prostřednictvím vedlejšího účastníka žalobkyni částku 20.531 Kč, jakožto náhradu na ušlém výdělku do [datum] včetně. Dále žalovaný uhradil prostřednictvím vedlejšího účastníka žalobkyni částku 25.000 Kč, jakožto bolestné představující 100 bodů po 250 Kč. Dále žalovaný uhradil prostřednictvím vedlejšího účastníka žalobkyni částku 200.000 Kč, jakožto ztížení společenského uplatnění představující 800 bodů po 250 Kč. Žalobkyně podanou žalobou, poté co soud I. stupně připustil změny návrhu usneseními ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a po částečném zpětvzetí návrhu žalobkyní, o kterém rozhodl soud I. stupně usnesením z [datum], požadovala po žalovaném tyto nároky. Nárok na náhradu za ztrátu na výdělku za období od [datum] do [datum] v částce 176.714 Kč. Nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti od [datum] do [datum] v částce 363.740 Kč. Nárok na bolestné ve výši 250 Kč. Pokud jde o nárok na bolestné, tak žalobkyně konkrétně požadovala doplatek 250 Kč za 1 bod bolestného, neboť jí byla uhrazena částka bolestného za 100 bodů, přičemž žalobkyně tvrdila, že má nárok na náhradu bolestného za 101 bodů, a to s odkazem na lékařskou zprávu MUDr. [jméno] [příjmení], praktické lékařky, která ohodnotila bolestné na celkem 101 bodů. Dále žalobkyně požadovala po žalovaném nárok v podobě náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 200.000 Kč. Tento svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že s ohledem na bodové ohodnocení Kroměřížské nemocnice – ortopedického oddělení ze dne [datum] ji náleží náhrada za ztížení společenského uplatnění v rozsahu [číslo] bodů po 250 Kč, tj. 400.000 Kč, přičemž však jí byla uhrazena za ztížení společenského uplatnění pouze částka 200.000 Kč, proto požadovala na ztížení společenského uplatnění ještě další částku 200.000 Kč. Žalobkyně původně podala žalobu také proti druhému žalovanému [právnická osoba], přičemž vůči druhému žalovanému vzala žalobkyně svůj návrh zpět a soud I. stupně řízení vůči druhému žalovanému zastavil usnesením ze dne [datum]. Soud I. stupně s ohledem na rozdílná bodová ohodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění, které předložila žalobkyně a ze kterých vycházel vedlejší účastník, vyžádal znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], CSc., který stanovil bodové ohodnocení bolestného v rozsahu 100 bodů a ztížení společenského uplatnění v rozsahu 600 bodů, přičemž znalec nepostupoval podle nařízení vlády č. 276/2016 Sb., ale podle vyhlášky č. 440/2021 Sb. Jelikož znalec přestal vykonávat ze zdravotních důvodů činnost znalce, nebylo možno znalecký posudek upřesnit a doplnit a soud I. stupně z něj nevycházel. Soud I. stupně vyžádal znalecký posudek znalkyně MUDr. [jméno] [příjmení], znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví pracovní lékařství a nemoci z povolání. Bolestné znalkyně v posudku hodnotila 93 body. Znalkyně dospěla k závěru, že žádné ztížení společenského uplatnění žalované v souvislosti s pracovním úrazem nevzniklo. Na těchto závěrech setrvala znalkyně i v dodatku znaleckého posudku a při výslechu. Soud I. stupně dospěl k závěru, že znalecký posudek znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] je přesvědčivý a závěry posudku vycházely ze závěrů lékařských vyšetření žalobkyně. Vzhledem k závěrům znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud I. stupně nevyhověl nároku žalobkyně na doplacení bolestného a ztížení společenského uplatnění. Pokud jde o nárok na ztrátu na výdělku, žalovaný vyplatil prostřednictvím vedlejšího účastníka žalobkyni náhradu za ztrátu na výdělku do [datum]. Soud I. stupně na podkladě znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] uzavřel, že pracovní neschopnost žalobkyně v souvislosti s pracovním úrazem trvala až do [datum]. Proto soud I. stupně přiznal žalobkyni náhradu za ztrátu na výdělku za období od [datum] do [datum], přičemž vycházel z průměrného měsíčního výdělku 19.976 Kč a průměrného denního výdělku 604,40 Kč. S přihlédnutím k průměrnému výdělku a vyplaceným nemocenským dávkám přiznal soud I. stupně nárok na ztrátě na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši 40.9354,80 Kč, včetně zákonného úroku z prodlení z této částky. Nárok na ztrátu na výdělku po dobu do skončení pracovní neschopnosti do [datum] v další částce 135.760,20 Kč nebyl přiznán, neboť soud I. stupně dospěl k závěru, že pracovní neschopnost trvala do [datum]. Nárok na ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti od [datum] do [datum] nebyl žalobkyni přiznán, neboť pracovní schopnost žalobkyně nezanikla a žalobkyně nemá přiznán ani částečný invalidní důchodu a pracovní poměr ukončila dohodou k [datum] O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně podle § 150 o. s. ř., přičemž zohlednil okolnosti, za kterých byla podána žaloba na náhradu škody v souvislosti s pracovním úrazem, okolnosti, že žalobkyně měla k dispozici posudky o výši bodového ohodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění a s ohledem na subjektivní zdravotní potíže, které vnímala jako důsledek pracovního úrazu. Dále zohlednil, že žalobkyně dlouhodobě nepracuje, nepobírá důchod a uložení povinnosti k náhradě nákladů řízení by mohlo vést k majetkovým problémům žalobkyně. Náklady řízení státu by měla nést žalovaná, která je však osvobozena od soudních poplatků. Proto bylo rozhodnuto, že se ČR náhrada nákladů řízení nepřiznává. Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit soudní poplatek podle položky 1 odst. 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků ve výši 2.045 Kč. 3. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalovaný. Toto odvolání směřuje proti výroku III. a V. V podstatných částech svého odvolání uvedl, že žalovaný důvodně bránil svá práva a úspěch žalovaného činil více než 95 %. Žalovaný nesl ze svého náklady právního zastoupení, zálohy a je povinen hradit soudní poplatek. Žalobkyně obdržela již [datum] bolestné a [datum] doplatek náhrady za bolest a náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši 200.000 Kč. Žalobu přitom žalobkyně podala v lednu 2018. Žalobkyně většinu nároků uplatnila nedůvodně. Žaloba a její rozšiřování byly snahou získat obohacení bez právního důvodu. Soudní znalkyně [příjmení] [příjmení] jednoznačně konstatovala, že zdravotní potíže žalobkyně nejsou důsledkem jejího pracovního úrazu. Od zpracování znaleckého posudku a jeho doplňku MUDr. [příjmení] do vydání napadaného rozsudku uplynula delší doba, přičemž žalobkyně měla možnost posoudit svou situaci a zvážit procesní postup ve věci, místo toho žalobu opakovaně rozšiřovala o nedůvodné nároky. Soud prvního stupně v řízení nenaznačil, že by moderaci podle ustanovení § 150 o. s. ř. zvažoval, přičemž žalované nedal prostor pro vznášení případných tvrzení a důkazních návrhů, které by mohly aplikaci tohoto ustanovení ovlivnit. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek ve výrocích III. a V. tak, že uloží žalobkyni povinnost nahradit žalovanému náklady řízení před soudem prvního stupně a přizná žalovanému i náhradu nákladů odvolacího řízení. 4. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalobkyně. Toto odvolání směřuje proti výroku II. napadeného rozsudku. V podstatných částech svého odvolání uvedla, že soud I. stupně zadal dva znalecké posudky. První posudek vypracoval soudní znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], který má odbornost v ortopedii a traumatologii. Žalobkyně poukázala na závěry tohoto znaleckého posudku. Následně soud I. stupně ne