60 CO 47/2022-121 — Krajský soud v Brně

1. Rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne 24. 1. 2022, č. j. 5 C 217/2021-94, bylo rozhodnuto, tak, že žaloba, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení 200.003,17 Kč, se zamítá (výrok I.), žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). 2. Své rozhodnutí odůvodnil soud I. stupně v podstatných částech tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena darovací smlouva podle § 628 odst. 1 obč. zák. Žalobkyně přenechala žalovanému v průběhu let 2002 až 2013 částku 665.000 Kč, kterou vložila na vkladní knížku na jméno žalovaného. Žalovaný peněžní prostředky přijal, přičemž měl právo si finanční prostředky z vkladní knížky vybrat. Žalovaný zřídil ve prospěch žalobkyně dispoziční oprávnění k vkladní knížce, přičemž také žalobkyně byla oprávněna peněžní prostředky vybrat pro svou potřebu. Tím, že žalobkyně darovala žalovanému finanční prostředky, současně věděla, že žalovaný s nimi může podle své vůle disponovat. Bylo věcí žalobkyně, že přestala spořit na svou vkladní knížku, což činila do roku 2002 a peníze vložila na vkladní knížku na jméno žalovaného a dále na ni spořila, čímž darovala finanční prostředky žalovanému. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný porušil dobré mravy tím, že zrušil žalobkyni dispoziční oprávnění k vkladní knížce a nechal ji bydlet v nevyhovujících podmínkách, přičemž z tohoto důvodu žalobkyně dopisem z [datum] odvolala dar. Soud I. stupně zjistil, že žalovaný zrušil dispoziční oprávnění žalobkyně k vkladní knížce z důvodu, že žalobkyně z vkladní knížky žalovaného vybrala 450.000 Kč a vkladní knížku mu nevrátila, kdy takto vybrané peněžní prostředky použila v rozporu s jejich ústní dohodou na opravy svého domu, ale předala je synovi [jméno] [příjmení], kdy větší část z uvedené částky byla použita na zakoupení automobilu zn. Audi A8 a jeho opravy. Proto ve zrušení dispozičního oprávnění žalobkyně nelze spatřovat jednání v rozporu s dobrými mravy. Dům žalobkyně je ve špatném stavu dlouhou dobu. S ohledem na chování žalobkyně, která vybrala z vkladní knížky žalovaného částku 450.000 Kč za účelem oprav svého domu, nepoužila je však na opravy domu (ani na své nutné potřeby), nýbrž je přenechala synovi [jméno], nelze považovat za hrubě v rozporu s dobrými mravy, pokud žalovaný odmítal následně žalobkyni obnovit dispoziční oprávnění, nebo zaplatit částku 200.003,17 Kč. Byla to žalobkyně, kdo změnil své chování vůči žalovanému. Žalobkyně se postupně přestala stýkat se žalovaným a celou jeho rodinou. Následně požadovala po žalovaném vkladní knížku s odůvodněním, že si vybere peníze na opravy domu, přičemž s vybranou částkou naložila úplně jinak, a vkladní knížku žalobci ani nevrátila. V roce 2020 navíc podala na žalovaného trestní oznámení, čímž došlo zcela jistě ke zhoršení vztahů mezi žalobkyní a žalovaným. Pokud tedy v těchto souvislostech žalovaný odmítl poskytnout žalobkyni finanční prostředky, nelze v takovém jednání žalovaného spatřovat hrubé porušení dobrých mravů ve smyslu § 630 obč. zák. To, že žalovaný nezaslal žalobkyni požadovanou částku či neobnovil dispoziční oprávnění, nelze považovat za neposkytnutí potřebné pomoci. Žalovaný jako majitel vkladní knížky byl oprávněn zrušit dispoziční oprávnění žalobkyně, navíc v situaci, kdy žalobkyně vybrané peněžní prostředky použila ve prospěch syna [jméno] [příjmení]. Žalovaný náhradu nákladů řízení nepožadoval. 3. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalobkyně. V podstatných částech svého odvolání uvedla, že napadá výrok I. rozsudku soudu. Soud I. stupně neprovedl navrhovaný výslech žalovaného. Neztotožňuje se s tím, že jde o nadbytečný důkaz. Nelze hodnotit důkaz, který soud neprovedl. Z dopisu žalobkyně z č. l. 6 vyplývá, že žalobkyně si peníze šetřila na vkladní knížku s tím, že si je vybere, až je bude potřebovat. Svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] nejsou v souladu s listinnými důkazy. Odkazuje na písemné vyjádření žalovaného, na svědeckou výpověď [jméno] [příjmení] a poukazuje, že žalobkyně byla oprávněna si peníze pro sebe vybrat. Žalovaný o nutnosti oprav domu žalobkyně věděl. Přestože žalobkyně šla na operaci očí, žalovaný jí nepomohl. Svědek [jméno] [příjmení] nevypověděl o žádné nabídce pomoci ze strany žalovaného žalobkyni, jak o tom vypovídala svědkyně [jméno] [příjmení]. Odvolatelka má za nepodložený závěr soudu I. stupně, že žalobkyně nechtěla peníze pro sebe, ale pro syna [jméno] [příjmení] a že žalovaný žalobkyni nabídl pomoc, aby zaplatil opravy domu či její zdravotní výdaje. Žalovaný porušil dohodu, když odmítl vydání peněžních prostředků. Z vybraných peněžních prostředků pořídila žalobkyně prostřednictvím syna [jméno] [příjmení] osobní automobil. Není pravdou, že automobil žalobkyně nepotřebuje. Nákup automobilu byl v souladu s dohodou mezi ní a žalovaným. Ke zhoršení vztahů žalobkyně s rodinou žalovaného došlo až poté, co žalobkyně podala na žalovaného trestní oznámení v říjnu 2020. Poukazuje na svědeckou výpověď [jméno] [příjmení], že pak přerušili vztahy s žalobkyní. Písemné vyjádření žalovaného a svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jsou podle názoru odvolatelky zpochybněny svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení]. Odvolatelka poukazuje na svědeckou výpověď svědka [jméno] [příjmení], že se matka snaží žalovanému telefonovat, nebo psát SMS zprávy, na což žalovaný nereaguje. Žalobkyně opakovaně žádala žalovaného o pomoc, žalovaný s ní nekomunikuje. To je v rozporu s dobrými mravy. Poukazuje na nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 249/97, na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2003, sp. zn. 30 Cdo 664/2002, na rozsudek Nejvyššího soudu z 23. 1. 2001, sp. zn. 29 Cdo 228/2000, usnesení Nejvyššího soudu z 29. 7. 2009, sp. zn. 33 Cdo 1406/2007, ze kterých cituje. Žalobkyně se domnívá, že chování žalovaného vůči její osobě je hrubé porušování dobrých mravů. Žalobkyně žádala žalovaného o pomoc a žalovaný ji pomoc odmítl poskytnout. Navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu I. stupně a rozhodl tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 200.003,17 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. 4. K podanému odvolání se písemně vyjádřil žalovaný. Souhlasí se závěry soudu I. stupně. V řízení byl zjištěn skutečný stav věci a soud není povinen provádět všechny důkazy. Žalovaný uvedl vše podstatné ve svém písemném vyjádření. Žalobkyně si do května 2002 šetřila na svou vlastní vkladní knížku. V květnu 2002 své prostředky vložila na vkladní knížku na jméno žalovaného, s čímž žalovaný souhlasil. Jednalo se o dar. Takto jednala svobodně a dobrovolně. Není pravdou, že si žalobkyně šetřila na vkladní knížku na jméno žalovaného. Již v září 2018 jej žalobkyně požádala o předání vkladní knížky k vybrání peněz za účelem oprav domu a na zdravotní výdaje. V tom ji žalovaný vyhověl. Žalobkyně si vybrala 450.000 Kč Tyto peníze nepoužila na opravy domu ani na zdravotní výdaje, ale v převážné většině na nákup a opravy vozu zn. Audi A8 a zbytek peněz byl utracen na běžné výdaje. Přitom žalobkyně nevlastní řidičské oprávnění, jezdí na kole a chodí pěšky, k praktickému lékaři může jít pěšky. V místě bydliště má i základní obchody. Za tímto účelem osobní vozidlo nepotřebovala. Peníze chtěla vybrat pro svého mladšího syna [jméno] [příjmení]. Ke zhoršení vztahů mezi žalobkyní a žalovaným došlo až poté, co na žalovaného podala trestní oznámení a pak se vztahy mezi nimi přerušily. Žalobkyně například nereagovala na narození druhého pravnuka, kterého ani neviděla a nenavštívila ani svou vnučku [jméno] [příjmení]. Odkazuje na svědeckou výpověď [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]. Pokud jde o SMS zprávy, na tyto se nedalo slušně odpovědět, neboť nebyly psány žalobkyní. Tyto zprávy jsou součástí spisu. Dopisy žalovaný přebíral. Peníze, které po něm žalobkyně požaduje, chce pro [jméno] [příjmení], který je nevlastním bratrem žalovaného a k sobě mají špatné vztahy, přičemž jmenovaný [obec] [anonymizováno] nepracuje a nechává se živit žalobkyní, navíc je osobou s trestní minulostí. Navrhl, aby odvolací soud potvrdil rozsudek soudu I. stupně. 5. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a to podle ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř., a dospěl k následujícím závěrům. 6. Ze skutkových zjištění soudu I. stupně vyplynulo následující: 1) Žalobkyně je matkou žalovaného. 2) Žalobkyně od roku 2002 do konce roku 2013 postupně vložila na vkladní knížku na jméno žalovaného, číslo vkladového účtu [číslo] vedeného u [právnická osoba], peněžní prostředky v celkové částce 665.000 Kč, přičemž ke dni [datum] byla na vkladovém účtu na jméno žalovaného naspořena částka 665.021,10 Kč. Takto jednala s vědomím a se souhlasem žalovaného. 3) Podle dohody žalobkyně s žalovaným byla žalobkyně oprávněna vybrat finanční prostředky z vkladového účtu pro svoji potřebu. 4) Žalovaný v roce 2002 zřídil dispoziční oprávnění k vkladovému účtu ve prospěch žalobkyně. 5) V první polovině roku 2018 žalobkyně přerušila s žalovaným a rodinou