70 CO 152/2022-163 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně rozvedl manželství účastníků a rozhodl, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dospěl k závěru, že manželství je rozvráceno, příčina rozvratu je na obou stranách, spočívá v rozdílnosti povah účastníků, hádali se již v době, kdy byla dcera malá. Další příčinou rozvratu je společné požívání alkoholu, kdy po jeho požití se hádali, usínali na různých místech v domě. Poslední příčinou je rozdílný názor na bydlení přítele dcery v rodinném domě, kdy jim bylo doporučeno, aby v domě žila dcera s otcem a matka na určitou dobu odešla. [obec] rozvratu nespočívala výlučně v chování jednoho nebo druhého z manželů, manžel na manželku křičel a používal vulgárních výrazů, manželka však manžela dle nahrávky ze dne 16. 11. 2019 evidentně popichovala, provokovala a křičela na něj. Rozvod není v rozporu se zájmem manželky na stabilitě rodinných poměrů a zaopatření s tím, že jí způsobí zvlášť závažnou újmu spočívající ve ztrátě bydlení a zhoršení bytové situace. Požadovala poskytnutí přiměřené lhůty, aby se připravila na rozvod a zajistila si bydlení, k tomu jí byl dán prostor, neboť řízení trvalo dva roky. Když byla dotazována, zda učinila něco pro zachování manželství, pak uvedla, že se snažila o uzavření dohody o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a ohledně bydlení, toto není jednáním směřujícím k zachování manželského vztahu. Po celou dobu řízení nedala nájemci svého bytu výpověď. 2. Proti rozsudku se odvolala manželka. Uvedla, že soud nezohlednil vulgární a násilné jednání manžela, které vyvrcholilo v roce 2019, kdy došlo k rozvratu manželství, nebylo jeho výlučnou, ale dominantní příčinou. Z výpisu ze zdravotní dokumentace a rozhodnutí o pracovní neschopnosti ze dne 21. 11. 2019 vyplývá, že byla pod vlivem nátlaku manžela na opuštění rodinné domácnosti nucena vyhledat lékařskou pomoc, dne 7. 11. 2019 jí lékařka diagnostikovala akutní depresivní reakci, její zdravotní stav vyžadoval pracovní neschopnost a psychoterapii (docházela do [anonymizováno]). Soud vyslechl dceru, která je závislá co do výživy a bydlení na manželovi, matka manžela je na něm rovněž existenčně co do bydlení i péče závislá. Soud zamítl návrh na výslech sestry manželky [příjmení] [jméno] [příjmení]. Porušil rovnost stran, když vyslechl jen svědky, kteří byli navrženi manželem. Dne 11. 1. 2022 bylo vydáno rozhodnutí přestupkové komise [obec] [část obce], manžel byl shledán vinným z přestupků – ublížení na zdraví (odhození do rohu místnosti) a jiné hrubé jednání (slovní napadení, dva údery pěstí). Převážnou příčinou rozvratu bylo chování manžela vůči manželce, manželka se na rozvratu manželství nepodílela převážnou příčinou. Soud nesprávně posoudil existenci zvlášť závažné újmy. Rozvodem přijde o možnost v domě bydlet a nebyla jí ze strany manžela učiněna žádná nabídka na vypořádání, která by jí umožnila zajistit slušné bydlení bezprostředně po rozvodu, veškeré úspory investovala do rodinného domu, který byl pořízen před uzavřením manželství na jméno manžela. Soud nesplnil poučovací povinnost dle § 118a odst. 3 o.s.ř. 3. Manžel k odvolání uvedl, že jde o obstrukční jednání, neboť manželce status Quo vyhovuje. Manželka opakovaně potvrdila, že manželství je rozvráceno, je nefunkční, jak vyplynulo z výslechu svědkyň, je tomu z viny na obou stranách. Manželka akcentovala lásku k domu manžela s tím, že rozvodem by se z domu musela odstěhovat. Manželka vlastní byt v [obec], který dlouhodobě pronajímá. Pokud manželka tvrdí, že manžel je násilník, pak správně právní obvinění byla vyvrácena, když manžel byl všech skutků zproštěn, či v jednom případě došlo k prekluzi. 4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o.s.ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněnými subjekty (§ 201 o.s.ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o.s.ř.), bylo podáno včas (§ 204 o.s.ř.), v souladu s ustanovením § 212a odst. 1 o.s.ř. přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu napadeném odvoláním i nad rámec odvolacích námitek, a poté dospěl k závěru, že odvolání je důvodné jen do nákladových výroků. 5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že návrhem doručeným soudu dne 20. 12. 2019 se manžel domáhal rozvodu manželství s tím, že příčinou rozvratu je skutečnost, že manželka si začala žít vlastním životem, s manželem komunikuje jen v hádkách, nepřispívá do rodinného rozpočtu, na provoz domácnosti, stravu a výživu dcery [jméno]. Vše vyvrcholilo scénou z listopadu 2019, která skončila jeho odchodem z domu a zhroucením [jméno]. 6. Manželka s rozvodem nesouhlasila s poukazem na § 755 odst. 2 písm. b) o.z., neboť by došlo na její straně ke ztrátě bydlení a zhoršení její bytové situace. Příčinou rozvratu je nevhodné chování manžela vůči ní. V domě žije 15 let, byl pořízen v době, kdy již byli partneři, ale nikoliv manželé (partneři byli 25 let). Nemá žádné úspory. Rozvrat nastal v září 2019, manžel po ní žádal, aby se odstěhovala, přestal jí zasílat peníze na chod domácnosti. Manželé spolu do září 2019 žili a vedli rodinnou domácnost. Nyní spolu nežijí půl roku (podání ze dne 16. 4. 2020 na č. l. 19), potřebuje čas pro překlenutí krize a pro vyrovnání se, ať již psychicky, tak i ekonomicky, se současnou situací (č. l. 30). 7. Odvolací soud konstatuje, že soud prvního stupně založil své rozhodnutí na dostatečně zjištěném skutkovém stavu, na jehož základě učinil přiléhavé právní závěry, a současně ani řízení nezatížil procesními vadami, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Pro stručnost a výstižnost lze na skutkové závěry soudu prvního stupně a jeho posouzení věci po právní stránce plně odkázat. V této souvislosti je vhodné doplnit, že Ústavní soud i Evropský soud pro lidská práva zastávají shodně stanovisko, že soudům adresovaný závazek plynoucí z čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, promítnutý do podmínek kladených na odůvodnění rozhodnutí, "nemůže být chápán tak, že vyžaduje podrobnou odpověď na každý argument" a že odvolací soud "se při zamítnutí odvolání v principu může omezit na převzetí odůvodnění nižšího soudu" (z mnoha srov. kupř. usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 31/12 ze dne [datum] s poukazem na rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ze dne 21. 1. 1999 ve věci [příjmení] [příjmení] proti [země]). 8. Odvolací soud doplnil dokazování o rozhodnutí Komise pro projednávání přestupků městské části [obec] – [část obce] ze dne 2. 12. 2021, č. j. 22-00684/VV (č. l. 109-116), z něhož zjistil, že manžel byl uznán vinným přestupkem proti občanskému soužití, kterého se měl dopustit tím, že 5. 11. 2019 úmyslně fyzicky napadl manželku tak, že ji odhodil do rohu místnosti a dále 16. 11. 2019 slovně poté fyzicky napadl manželku tak, že jídlo, které ohřívala v mikrovlnce, vyhodil a řekl jí, že je„ blbá kráva a má vypadnout“, přitom ji měl uhodit dvěma údery pěstí do tváře. 9. Dále doplnil dokazování o usnesení Komise pro projednávání přestupků městské části [obec] – [část obce] ze dne [datum] (č. l. 152-153), kterým bylo zastaveno řízení o přestupku vedené proti manželovi pro podezření z pokračujícího přestupku proti občanskému soužití, kterého se měl dopustit tím, že od září 2019 do 18. 11. 2019 měl opakovaně hrubě slovně a fyzicky napadat manželku a v části pro podezření z pokračujícího přestupku proti občanskému soužití, kterého se měl dopustit tím, že od září 2019 nejméně do 18. 11. 2019 měl opakovaně činit naschvály své manželce, spočívající v tom, že jí měl brát ovladač na TV, vypínat TV apod. a slovně ji vyhazovat z domu, neboť odpovědnost za skutek zanikla. Dle odůvodnění rozhodnutí bylo rozhodnutí citované pod bodem 8. odůvodnění tohoto rozsudku napadeno odvoláním, pokud jde o výrok I. v rámci odvolacího řízení, bylo rozhodnutí zrušeno a řízení zastaveno. Výrok II. nebyl odvoláním napaden, nastala však stejná vada, tedy rozhodnutí bylo vydáno v době po zániku odpovědnosti za přestupek, Odbor vnitřních věcí Magistrátu města Brna rozhodl v této části z úřední povinnosti rozhodnutím ve zkráceném přezkumném řízení dne 12. 5. 2022 a pravomocný výrok II. rozhodnutí specifikovaného v bodě 8. odůvodnění tohoto rozsudku zrušil. Uložil orgánu I. stupně, aby v této věci bylo následně řízení zastaveno, což se stalo právě uvedeným rozhodnutím. 10. Odvolací soud sdílí závěr soudu prvního stupně, že účastníci žijí neutěšeně, když si nerozumí, manželka manžela provokuje k násilnému jednání (viz nahrávka). Neutěšenost soužití popsala zejména dcera účastníků. V podstatě ji tvrdí oba účastníci. Manželé spolu 3 roky nežijí, nevedou společnou domácnost (sama manželka v rámci vyjádření k návrhu uvedla, že spolu manželé žili do září 2019). Manželka vlastní bytovou jednotku [číslo] v domě na ulici [ulice] v [obec], zapsaném na [list vlastnictví] (společné části domu na [list vlastnictví]) v KN [část obce]. Bytovou jednotku manželka pronajímá. 11. Manželka vytýkala soudu prvního stupně, že nevyslechl její sestru, coby svědkyni. Její sestra však