14 CO 226/2021-211 — Krajský soud v Brně

1. Soud I. stupně rozsudkem určil, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí spoluvlastnického podílu ve výši ideální jedné poloviny (1/2) pozemku parc. č. st. 67 o výměře 237 m2 - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] - rodinný dům, pozemku parc. č. st. 619 o výměře 199 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] - rodinný dům, to vše v obci [obec], katastrální území Zaječí, zapsáno v katastru nemovitostí pro katastrální území Zaječí, vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav, na listu vlastnictví [číslo] (výrok I) a zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 9 000 Kč (výrok II). 2. Proti rozsudku podal odvolání žalovaný, který navrhuje jeho změnu tak, že žaloba žalobkyně na určení jeho spoluvlastnického práva k předmětným nemovitostem bude zamítnuta. 3. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné a včas podané osobou oprávněnou (§ 202, § 204 odst. 1 a § 201 občanského soudního řádu - dále „o. s. ř.“), přezkoumal napadený rozsudek soudu I. stupně i řízení předcházející (§ 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), doplnil dokazování v potřebném rozsahu (§ 213 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného důvodné není. 4. Soud I stupně rozhodl o žalobě žalobkyně na určení spoluvlastnického práva k předmětným nemovitostem, respektive jejího vlastnického práva ke spoluvlastnickým podílům ve výši ideální jedné poloviny na předmětných nemovitostech, odůvodněné tím, že byly předmětem darovací smlouvy mezi účastníky z [datum], jíž je žalobkyně jako dárkyně převedla na žalovaného jako obdarovaného, avšak pro jednání žalovaného odvolala [datum] žalobkyně svůj dar pro nevděk dle § 2072 odst. 1 občanského zákoníku (dále „o. z.“), v důsledku čehož došlo ke zpětnému převodu vlastnického práva na žalobkyni, jehož určení se domáhá. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení spatřuje žalobkyně v tom, že žalovaný je zapsán jako výlučný vlastník předmětných nemovitostí, tedy i spoluvlastnických podílů převedených na něj žalobkyní, a odmítl součinnost žalobkyni k zápisu do katastru nemovitostí, aby byl faktický a právní stav uveden v soulad. Jednání žalovaného, v němž žalobkyně spatřuje nevděk v uvedeném zákonném smyslu, spočívá v tom, že žalovaný v rámci řízení o úpravu poměrů k nezletilým dětem účastníků [jméno] [příjmení] narozenému [datum], a [jméno] [příjmení], narozenému [datum],„ zajistil soudního znalce“, kterému sdělil, že jsou oba nezletilí fyzicky týráni žalobkyní jako jejich matkou, otcem žalobkyně jako jejich dědečkem, a kamarádem matky [jméno] [příjmení], na základě čehož otec podal trestní oznámení proti těmto osobám, jehož předmětem bylo prověřování o údajném týrání svěřené osoby, které tak směřovalo nejen proti žalobkyni ale i proti jí blízkým osobám, které jí byly oporou při rozpadu soužití účastníků a jejich sporu o péči o nezletilé děti. Žalobkyně se žádného fyzického týrání nezletilých dětí nedopustila, nedopustili se ho ani otec žalobkyně a její kamarád, což bylo potvrzeno šetřením slušného policejního orgánu, který trestní oznámení otce odložil, a znaleckým posudkem PhDr. [příjmení] vyhotoveným poté v řízení o péči o nezletilé děti účastníků. Toto úmyslné chování žalovaného žalobkyni podle ní výrazně ublížilo a poškozuje ji v oblastech pro ni nejdůležitějších a nejcitlivějších, a to vzájemných vztazích matky a dětí v jejich rodinném životě. Žalovaný takto vystoupil proti žalobkyni a způsobil jí újmu, neboť soud na návrh žalovaného nařídil předběžné opatření, jímž prozatímně svěřil oba nezletilé syny účastníků do zatímní péče žalovaného. Jednání žalovaného je podle žalobkyně zavrženíhodné, neboť jeho pohnutkou bylo obvinění žalobkyně a osob jí blízkých a bylo vedeno jeho mstou vůči žalobkyni ze zavrženíhodných pohnutek za to, že si žalobkyně dovolila jej opustit a podat návrh na rozvod, což žalovaný neunesl, stejně jako to, že otec žalobkyně jí byl v tomto oporou. 5. Soud I. stupně zjistil především z dokazování provedeného darovací smlouvou uzavřenou mezi účastníky [datum] a odvoláním daru žalobkyně z [datum], včetně dokladem o jeho doručení žalovanému, skutečnosti mezi účastníky nesporné, že předmětem uvedené darovací smlouvy byly spoluvlastnické podíly k předmětným nemovitostem, jak jsou výše uvedeny, že žalobkyně jako dárkyně je převedla na žalovaného jako obdarovaného, aniž bylo v darovací smlouvě ujednáno cokoliv jiného kromě administrativní záležitosti návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí. Z listiny nazvané„ Odvolání daru pro nevděk a výzva k uzavření souhlasného prohlášení“ z [datum] pak soud I. stupně zjistil, že žalobkyně toho dne odvolala svůj dar (specifikovaný označením uvedené darovací smlouvy a vymezením darovaných nemovitostí) pro nevděk, že odstoupila od darovací smlouvy a sdělila žalovanému, že shora uvedené jednání, kterého se dopustil a kterým ji úmyslně velmi poškodil, žalovanému neodpouští a požaduje vrácení svého daru. Z tohoto důkazu zjistil soud I. stupně, že žalobkyně vymezila jednání žalovaného, v němž spatřuje zákonný důvod pro odvolání daru, tak, jak je to uvedeno v osmém odstavci odůvodnění napadeného rozsudku. Dále soud I. stupně zjistil i tu skutečnost mezi účastníky nespornou, že žalovaným s odvoláním daru nesouhlasí a neposkytl žalobkyni součinnost ke zpětnému zapsání jejího práva do katastru movitostí, v němž je na listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území Zaječí dosud zapsán žalovaný jako výlučný vlastník obou předmětných nemovitostí. 6. Nejprve je nutno uvést, že primární podmínkou určovací žaloby je podle § 80 o. s. ř. existence naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení. Ten tvrdí žalobkyně odkazem na zápis práva v katastru nemovitostí, což z provedeného dokazování jednoznačně vyplývá, a což tvoří naléhavý právní zájem žalobkyně na určení jejího nezapsaného spoluvlastnického práva (pro případ, že je žaloba důvodná a odvoláním daru došlo k obnovení tohoto jejího práva). Zákonné účinky zápisu práv v katastru nemovitostí jako veřejném seznamu dle § 980 a následujících o. z. (tzv. princip„ materiální publicity“) obecně vytváří naléhavý právní zájem na soudní určení práva takto zapisovaného ve prospěch toho, kdo je tvrdí a není jako jeho držitel takto zapsán. Proto tato podmínka určovací žaloby podle § 80 o. s. ř. je v tomto případě splněna a soud I. stupně se správně zabýval tím, zda tvrzené spoluvlastnické právo k předmětným nemovitostem žalobkyni skutečně svědčí či nikoli. 7. K tomu provedl soud I. stupně rozsáhlé dokazování o okolnostech, jimiž žalobkyně odvolání daru odůvodnila. Po provedení dokazování protokoly o jednání a soudů obou stupňů a jejich rozhodnutími, včetně Ústavního soudu ČR, v řízení péče o nezletilé [jméno] a [jméno] [příjmení] vedeného pod sp. zn. 12 Nc 26029/2016, dále spisem Policie ČR, Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, Územního odboru [obec], oddělení kriminality č. j. KRPB-76198/TČ-2017-060671, a to především trestním oznámením žalovaného na Okresní státní zastupitelství Hodonín podaném jeho zástupkyni Mgr. [jméno] [příjmení] dne [datum], podnětem k prošetření Městského úřadu Hodonín, odboru sociálních věcí a školství ze dne [datum], záznamy o podaných vysvětleních všech osob tímto policejním orgánem vyslechnutých a usnesením ze [datum] o odložení trestní věci, dále znaleckým posudkem PhDr. [jméno] [příjmení] z [datum], podnětem k prošetření od Městského úřadu Hodonín, odboru sociálních věcí a školství z [datum], učinil soud I. stupně závěr, že žalovaný svým jednáním z těchto důkazů vyplývajícím ublížil úmyslně žalobkyni tak, že zjevně porušil dobré mravy, což soud I. stupně spatřuje nikoliv v samotném aktu podání trestního oznámení, ale ve způsobu, jak to žalovaný učinil. Z toho je dle soudu I. stupně zjevné, že smyslem podání trestního oznámení a podnětu na oddělení sociálně-právní ochrany dětí nebyla ochrana dětí před údajným týráním, ale snaha o diskreditaci žalobkyně a zároveň o diskreditaci osob, které byly pro žalobkyni v období řešení konfliktu souvisejícího s opuštěním společné domácnosti a rozvodem manželství oporou. Pokud je v posudku PhDr. et PaedDr. [jméno] [příjmení], jímž mělo být toto jednání žalovaného odůvodněno, uvedeno i to, že„ psycholog otce vyzval, aby domácí násilí oznámil na OSPOD (orgán sociálně-právní ochrany dětí) a aby s dědou [jméno] [příjmení] promluvil a eventuálně mu pohrozil, že pokud se to bude opakovat, ohlásí to policii“, vyplývá z provedeného dokazování, že žalovaný tak učinil až bezprostředně před nařízeným odvolacím„ řízením“ (zjevně myšleno jednání odvolacího soudu) v březnu 2017, ač v zájmu nezletilých dětí by žalovaný musel tak učinit ihned poté, co to zjistil, respektive poté, co mu to znalec doporučil [datum]. 8. Odvolací soud nejprve pro stručnost odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku ohledně provedeného dokazování a ohledně zjištění, která z provedených důkazů učinil, neboť důkazy provedl i zhodnotil správně a odvolací soud se se zjištěními soudu I. stupně