14 CO 69/2022-72 — Krajský soud v Brně

1. Soud I. stupně rozsudkem zamítl žalobu žalobkyně, jíž se domáhala, aby byla žalovaná povinna zaplatit jí 200 000 Kč se 7,75% úrokem z prodlení o [datum] do zaplacení (výrok I), zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 35 403 Kč k rukám jejího zástupce (výrok II). 2. Proti rozsudku podala odvolání žalobkyně, která navrhla jeho zrušení a vrácení soudu I. stupně k dalšímu řízení, případně jeho změnu tak, že žalobě bude v plném rozsahu vyhověno. 3. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku soudu I. stupně jako věcně správného. 4. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné a včas podané osobou oprávněnou (§ 202, § 204 odst. 1 a § 201 občanského soudního řádu - dále „o. s. ř.“), přezkoumal napadený rozsudek soudu I. stupně i řízení předcházející (§ 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), doplnil dokazování v potřebném rozsahu (§ 213 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně důvodné není. 5. Soud I. stupně rozhodoval o žalobě na vrácení částky 200 000 Kč, kterou žalobkyně žalované zaplatila na základě„ rezervační smlouvy“ uzavřené účastnicemi [datum] jako„ blokační zálohu na provizi“, a to z důvodu, že sice uzavřela kupní smlouvu, k jejímuž uzavření rezervační smlouva účastnic směřovala, ale odstoupila od ní pro zásadní porušení (vady) povinností prodávající, čímž podle žalobkyně došlo ke zrušení smlouvy tak, jako by ani uzavřena nebyla a žalovaná je proto povinna ji„ blokovací depozitum“ 200 000 Kč jakožto bezdůvodné obohacení vrátit. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, neboť předmětem smlouvy z [datum], která je dle žalované platná, byl závazek k obstarání příležitosti k uzavření kupní smlouvy a na jejím základě žalobkyně uhradila žalované 200 000 Kč jakož blokační zálohu na provizi. Poté uzavřela [datum] s majitelkou nemovitostí [jméno] [příjmení] kupní smlouvu, čímž vznikl žalované nárok na provizi, na což by ani nemělo vliv následné odstoupení žalobkyně od kupní smlouvy, jehož platnost navíc žalovaná zpochybňuje. 6. Soud I. stupně provedl především dokazování smlouvou účastnic z [datum] označenou jako„ rezervační smlouva uzavřená ve smyslu § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.“, dále kupní smlouvou z [datum] mezi žalobkyní jako kupující a [jméno] [příjmení], narozenou [datum], jako prodávající a odstoupením žalobkyně [datum] od této kupní smlouvy pro závažné a podstatné vady na zakoupených nemovitostech hodnocených žalobkyní jako neodstranitelné a způsobující podstatné porušení uzavřené kupní smlouvy. 7. Odvolací soud z důvodu právní jistoty pro případně možné částečně odlišné právní posouzení účinků těchto právních jednání zopakoval dokazování soudu I. stupně těmito listinami a dospěl ke stejným závěrům jako soud I. stupně. 8. Smlouva z [datum] uzavřená mezi účastnicemi s názvem„ rezervační“ a odkazem na zákonné ustanovení o nepojmenovaných smlouvách, je podle svého obsahu jednak nepojmenovanou (inominátní) smlouvou, jíž se žalovaná zavazuje nejednat o obstarání příležitostí k nabytí uvedené nemovitosti s jinými v úvahu přicházejícími zájemci, a jednak i smlouvou zprostředkovatelskou ve smyslu § 2445 odst. 1 občanského zákoníku. Soud I. stupně sice tento závěr vyjádřil formulací, že inominátní smlouvu„ lze posoudit v návaznosti“ na toto zákonné ustanovení, což je obsahově tentýž závěr o povaze této smlouvy. Žalovaná se jí totiž jako zprostředkovatelka zavázala obstarat žalobkyni i příležitost k nabytí předmětu koupě označených nemovitostí, zajistit jí prohlídku předmětu koupě, právní servis spojený s projednáním podmínek a zpracováním návrhu kupní smlouvy, příp. smlouvy o budoucí kupní smlouvě, provedení vkladu vlastnického práva zájemce do katastru nemovitostí a provedení přepisu energií spojených s užíváním předmětu koupě. Tato skutečnost vyplývá z článku III odst. 1 a 2 předmětné smlouvy, přičemž z jejího článku I vyplývá skutečnost mezi účastnicemi nesporná, že předmětem zprostředkovaného prodeje nemovitých věcí byl rodinný dům v [adresa] se zastaveným pozemkem parc. č. st. 370 a dalšími souvisejícími pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v katastrálním území Kurdějov, a to za kupní cenu 4 990 000 Kč. Zaplacení částky 200 000 Kč je v článku II této smlouvy sjednáno jako povinnost žalobkyně zaplatit žalované„ blokační zálohu na provizi“ v této výši (odst. 3), přičemž provize je vymezena jako„ za obstarání příležitosti k nabytí předmětu koupě“ (odst. 1) a vznik nároku na ni je sjednán ke dni podpisu zprostředkovávané kupní smlouvy (odst. 2), k němuž se složená blokační záloha započítává (odst. 3). Dle dalšího ujednání smlouvy žalobkyně prohlásila, že je připravena a schopna uzavřít zprostředkovanou kupní smlouvu nejpozději do [datum]. V článku II odst. 4, 5 a 6 smlouvy je sjednáno, že v případě neuzavření zprostředkovávané kupní smlouvy z důvodů na straně žalobkyně se provize stává splatnou okamžikem odstoupení od úmyslu nabýt předmět koupě či posledním dnem lhůty, v níž bude žalobkyně k uzavření kupní smlouvy vyzvána, pouze pro případ neuzavření zprostředkovávané kupní smlouvy z důvodu na straně žalované nebo vlastníka předmětu koupě (třetí osoby, s níž má být smlouva uzavřena) je žalovaná poskytnutou blokační zálohu žalobkyni vrátit. 9. Z kupní smlouvy uzavřené [datum] mezi žalobkyní jako kupující a [jméno] [příjmení] jako prodávající zjistil odvolací soud tytéž skutečnosti jako soud I. stupně, že tato kupní smlouva byla toho dne uzavřena, jejím předmětem byl prodej shora uvedených nemovitostí v katastrálním území Kurdějov za dohodnutou kupní cenu 4 990 000 Kč, stejná zjištění jako soud I. stupně učinil odvolací soud i z odstoupení žalobkyně z [datum] od této kupní smlouvy, a to tak, že od ní odstoupila pro údajné vady zakoupených nemovitostí, které nejsou pro právní hodnocení zdejší věci významné. 10. Pokud žalobkyně v odvolání proti shora uvedeným závěrům soudu I. stupně namítá, že smlouva účastnic z [datum] je neplatná, neboť obsahuje neplatně sjednaný závazek uzavření budoucí smlouvy kupní, a tedy i neplatně sjednaný zajišťovací závazek k zaplacení smluvní pokuty, což je základem právní argumentace rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 3448/2012, na které žalobkyně v odvolání poukazuje, není ani podle odvolacího soudu tato námitka důvodná. Smlouvu účastnic z [datum] nelze hodnotit jako smlouvu o smlouvě budoucí s třetí osobou, kterou by bez účasti třetí osoby nebylo možné platně uzavřít, ale smlouvu zprostředkovatelskou a současně inominátní („ rezervační“), v níž sjednané zaplacení částky 200 000 Kč tak, jak je výše uvedeno, není sjednáním smluvní pokuty za nesplnění zajištěného závazku, ale tím, co je ve smlouvě uvedeno, tedy zálohou na smluvenou provizi za zprostředkování, která se stane splatnou v budoucnu a bude na ní tato záloha započtena. Pro tento závěr není významné, co bylo sjednáno pro případ neuzavření zprostředkované kupní smlouvy z důvodu na straně žalobkyně či na straně žalované či třetí osoby, ani to, že po uzavření zprostředkované kupní smlouvy žalobkyně od ní odstoupila, čímž jí vznikly nebo mohly vzniknout tomu odpovídající nároky proti třetí osobě, která se jako prodávající měla údajně dopustit porušení svých povinností v této kupní smlouvě sjednaných. Pro posouzení důvodnosti zde zkoumaného nároku žalované proti žalobkyni na zaplacení smluvené provize, respektive na vrácení blokační zálohy, která byla na splatnou provizi započtena, je významné pouze to, že došlo k uzavření kupní smlouvy, k jejímuž zprostředkování se žalovaná zavázala a za které byla smluvena provize ve výši 200 000 Kč. 11. Proto nárok žalované na zaplacení této smluvní provize vznikl a je důvodný, proto požadavek žalobkyně na vrácení správně započtené„ blokační“ zálohy na tuto provizi, důvodný není a zamítavé rozhodnutí soudu I. stupně je správné, a to včetně požadovaného úroku z prodlení, na který jako příslušenství neexistentní pohledávky samozřejmě nárok také dán není. 12. Proto odvolací soud rozsudek soudu I. stupně potvrdil v zamítavém výroku I o věci samé jako věcně správný (§ 219 o. s. ř.) a potvrdil jej ve výroku II o nákladech řízení, jejichž náhradu soud I. stupně správně přiznal úspěšné žalované proti neúspěšné žalobkyni, a to ve správné výši, s čímž odvolací soud pro stručnost odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku v příslušné části. 13. Výrok II tohoto rozsudku odvolacího soudu o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., pro odvolací řízení ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., a úspěchem žalované i v odvolacím řízení. V něm vznikly žalované náklady za právní zastoupení jejím advokátem, a to za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účasti u jednání odvolacího soudu), za něž za každý přísluší odměna 9 100 Kč s paušální částkou náhrad hotových výdajů 300 Kč (stejně jako v prvostupňovém řízení), celkem tedy 18 800 Kč T této celkové částky odměny a náhrad přísluší advokátu žalované náhrada daně z přidané hodnoty, jíž je plátcem (§ 137 odst. 3 písm. a/ o. s. ř.) v zákonné sazbě 21 %, tedy v částce 3 948 Kč, což celkem činí 22 748 Kč. Proto odvolací soud zavázal neús