15 CO 100/2022-167 — Krajský soud v Brně

1. V řízení zahájeném podáním žaloby [datum] se žalobce domáhal vydání rozsudku, kterým by byla určena neplatnost veřejné dražby konané dne [datum] v podobě e-aukce, vyhlášené žalovanou 1) a organizovanou žalovanou 2). Určení této neplatnosti se domáhal podle § 48 odst. 3, 4 a 5 zákona č. 26/2000 Sb. v platném znění (zákon o veřejných dražbách). Uvedl, že předmětem této dražby bylo devět v žalobě specifikovaných střelných zbraní (dále jen předmětné zbraně). Dražba byla vyhlášena v souvislosti s probíhajícím konkursem na žalobce, který byl prohlášen usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci z 18. 5. 2012, č. j. KSLB 76 Ins 22654/2011-A-29 s tím, že insolvenčním správcem byla ustanovena žalovaná 1). Neplatnost dražby odůvodňoval především skutečností, že žalovaná 1) sepsala předmětné zbraně do majetkové podstaty neoprávněně, neboť tyto zbraně tvoří nevypořádané společné jmění manželů úpadce (žalobce) a jeho manželky [jméno] [příjmení], narozené [datum]. Měl tedy za to, že konání dražby bylo v rozporu se zákonem, neboť nebylo osvědčeno, že předmětem dražby byly věci ve vlastnictví dlužníka (žalobce, úpadce). Poukázal rovněž na to, že jeho manželka v probíhajícím insolvenčním řízení zahrnula předmětné zbraně do seznamu majetku v jejím výlučném vlastnictví. Za dané situace tak žalovaná 1) neměla dispoziční oprávnění předmětné zbraně zpeněžit. Dále poukazoval na to, že v probíhajícím insolvenčním řízení mu ohledně celého procesu dražby nebylo řádně doručováno. 2. Žalovaná 1) navrhovala zamítnutí žaloby. V řízení potvrdila, že do majetkové podstaty úpadce (žalobce) bylo zapsáno předmětných devět střelných zbraní, které Policie České republiky zajistila u žalobce. Potvrdila, že bylo zahájeno zpeněžení těchto věcí. Poukazovala na to, že manželka žalobce podala vylučovací žalobu k předmětným zbraním, která byla pravomocně zamítnuta. Uváděla dále, že nejprve se souhlasem věřitelů uzavřela smlouvu o provedení dražby veřejné dobrovolné se [právnická osoba] a.s., na základě které proběhly dvě dražby ([datum] a [datum]), které však nebyly úspěšné. Proto se rozhodla - se souhlasem věřitelů - předmětné zbraně zpeněžit mimo dražbu, a to jejich prodejem jednotlivě, nikoli jako celého souboru zbraní. Předmětné zbraně byly následně prodány za nejvyšší nabídnutou cenu prostřednictvím e-aukce, kterou organizovala žalovaná 2). Na základě této aukce bylo následně uzavřeno celkem 9 kupních smluv, kterými došlo k prodeji předmětných zbraní; kupní smlouvy jsou součástí insolvenčního spisu. Žalovaná 1) tedy měla za to, že žádná veřejná dražba dobrovolná ani nedobrovolná nebyla podle zákona o veřejných dražbách provedena a že z tohoto důvodu žalobce není legitimován k podání této žaloby. 3. Žalovaná 2) rovněž navrhovala, aby žaloba byla zamítnuta; v zásadě poukazovala na stejné argumenty jako žalovaná 1). 4. Soud I. stupně dokazování provedl rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci ze dne 24. 2. 2017, č. j. 76 ICm 4070/2016-45, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze z 16. 11. 2017, č. j. 101 VSPH 309/2017-223, ze kterých zjistil, že těmito rozsudky byla zamítnuta žaloba manželky žalobce na vyloučení předmětných střelných zbraní z majetkové podstaty úpadce (žalobce). Dále dokazování provedl usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] [číslo], ze kterého zjistil, že úpadek žalobce byl zjištěn [datum], že na majetek žalobce byl prohlášen konkurs (který je řešen jako nepatrný) a že insolvenční soud udělil žalované 1) jako insolvenčnímu správci souhlas s prodejem předmětných zbraní mimo dražbu, když k prodeji zbraní byl dán souhlas zástupce věřitelů. Dále dokazování provedl 9 kupními smlouvami, ze kterých vzal za prokázané, že na základě elektronické aukce konané [datum] (vyhlášené žalovanou 1) a prováděnou žalovanou 2)) byly předmětné zbraně prodány za nejvyšší dosaženou nabídku. Po takto provedeném dokazování soud I. stupně rozsudkem z 29. 3. 2022, č. j. 53 C 165/2019-112 žalobu zamítl (výrok I.), žalobci uložil povinnost nahradit žalované 1) náklady řízení ve výši 600 Kč a žalované 2) ve výši 600 Kč (výrok II.) a České republice – Městskému soudu v Brně nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že zamítnutí žaloby je postaveno na tom, že dne [datum] neprobíhala žádná dražba, proto se žalobce nemohl domáhat určení neplatnosti dražby podle zákona o veřejných dražbách. Soud I. stupně poukázal na to, že [datum] se konala pouze elektronická aukce za účelem zjištění nejvyšší nabídky, na základě které došlo k prodeji předmětných zbraní mimo dražbu. Dodal také, že soud neměl oprávnění posuzovat, zda insolvenční správce (žalovaná 1)) měla nebo neměla oprávnění předmětné zbraně prodat, když v tomto směru tento soud nemohl nahrazovat insolvenční soud. 5. Proti tomuto rozsudku žalobce podal odvolání, které spočívalo zejména na následujících námitkách. Namítal nepřezkoumatelnost rozsudku spočívající v jeho nedostatečném odůvodnění. Namítal dále, že soud se nijak nevypořádal s tím, že insolvenční soud doručil žalobci rozhodnutí o prodeji předmětných zbraní mimo dražbu až v době, kdy prodej již byl vykonán, tedy po zpeněžení zbraní; žalobce tak neměl možnost se k tomuto rozhodnutí vyjádřit a tím byl porušen na svých procesních právech (byla porušena rovnost účastníků, tedy jedno ze základních práv dle Ústavy a Listiny základních práv a svobod). Namítal dále, že soud se nijak nevypořádal s tím, že žalovaná 1) nebyla oprávněna předmětné zbraně zpeněžit, neboť tyto zbraně tvoří součást společného jmění žalobce (úpadce) a jeho manželky [jméno] [příjmení], proto měl insolvenční soud postupovat tak, že bylo potřeba nejdříve společné jmění manželů vypořádat. Poukázal na to, že za situace, kdy společné jmění manželů nebylo vypořádané, nemělo vůbec význam, že byla pravomocně zamítnuta žaloba jeho manželky na vyloučení předmětných zbraní z majetkové podstaty; touto skutečností se tedy soud vůbec neměl zabývat, a pokud to udělal, zabýval se věcí, která s tímto sporem nesouvisela. Poukazoval konečně i na to, že soud nijak nerespektoval usnesení Vrchního soudu v Praze z 11. 5. 2021, č. j. 76 ICm 780/2021, 103 VSPH 366/2021-27, kterým bylo zrušeno usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 6. 4. 2021, č. j. 76 ICm 780/2021-18, kterým byla odmítnuta jeho žaloba pro zmatečnost (žalobou pro zmatečnost se domáhá zrušení usnesení insolvenčního soudu, kterým byl udělen souhlas žalované 1) k prodeji majetku sepsaného v soupisu majetkové podstaty dlužníka mimo dražbu, tedy předmětných zbraní). Žalobce navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo odvolacím soudem zrušeno. 6. Žalovaná 1) i žalovaná 2) navrhovaly potvrzení napadeného rozsudku, který považovaly za správný. 7. Žalobce v odvolacím řízení žádné nové důkazy nenavrhoval. 8. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o.s.ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou (§ 201 o.s.ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 a contrario o.s.ř.) a že bylo podáno včas (§ 204 o.s.ř.), v souladu s § 212 a § 212a o.s.ř. přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně i řízení, které mu předcházelo, a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné. 9. Odvolací soud v prvé řadě nepovažoval za důvodnou námitku nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku. Soud I. stupně v odůvodnění svého rozhodnutí vysvětlil, které skutečnosti má z provedených důkazů za prokázané, které důkazy a z jakých důvodů neprovedl, k jakým skutkovým závěrům dospěl, i jak zjištěné skutkové závěry po právní stránce posoudil. Odůvodnění je logické a srozumitelné a obstojí požadavkům uvedeným v § 157 odst. 2 o.s.ř. 10. Odvolací soud dále považuje za správný závěr soudu I. stupně o tom, že soud v tomto řízení neměl oprávnění posuzovat správnost postupu insolvenčního soudu v řízení, které probíhá v důsledku úpadku žalobce. Neměl tedy oprávnění posuzovat otázku, zda žalovaná 1) jako insolvenční správce měla oprávnění zpeněžit předmětné střelné zbraně, jakož i správnost doručování písemností žalobci v insolvenčním řízení. Tyto námitky může žalobce uplatnit výhradně v rámci probíhajícího insolvenčního řízení. 11. Je třeba zdůraznit, že žaloba stála na tvrzení, že„ veřejná nedobrovolná dražba vyhlášená žalovanou 1) a organizovaná žalovanou 2) dne [datum] je neplatná“. V řízení však bylo prokázané, že žádná veřejná dražba (ať už nedobrovolná nebo dobrovolná) se toho dne nekonala, když se konala pouze e-aukce, na základě které byly následně uzavírány jednotlivé kupní smlouvy za účelem zpeněžení majetku žalobce (předmětných zbraní) mimo dražbu. Už samotná tato (žalobcem tvrzená) skutečnost stačila k zamítnutí žaloby. 12. I kdyby však (hypoteticky) neprobíhalo žádné insolvenční řízení, v rámci kterého žalobce může uplatnit své námitky proti postupu insolvenčního soudu při zpeněžování jeho majetku, pak by tato žaloba stejně nemohla obstát. Je totiž třeba vycházet z toho