15 CO 143/2022-216 — Krajský soud v Brně

1. V řízení zahájeném podáním žaloby dne [datum] se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 840 625 Kč se zákonným úrokem z prodlení od doby podání žaloby do zaplacení, a to z titulu náhrady škody na bolestném a ztížení společenského uplatnění. Žalobu odůvodnil tím, že na základě pracovní smlouvy byl u žalované v období od [datum] do [datum] zaměstnán jako zedník. Dne [datum] utrpěl pracovní úraz při kácení stromu v areálu firmy. K okolnostem úrazu tvrdil, že postupoval podle dohodnutého pracovního postupu tak, že nejprve provedl částečné ořezání větví abnormálně nakloněného stromu tak, aby bylo možné přivázat jistící lano v koruně stromu s tím, že dále se měl strom uříznout u země. Při naříznutí stromu se však strom rozkmital, přičemž žalobce ztratil stabilitu, spadl na zem a utrpěl těžké zranění. Uvedl dále, že nařízená práce pro něho byla neobvyklá, že žalovaná nevyhodnotila dobře riziko a nestanovila dostatečné bezpečnostní opatření. Předmětem řízení učinil nárok na náhradu bolestného a ztížení společenského uplatnění s tím, že žalovaná mu doposud zaplatila jen 50 % příslušných náhrad. K výpočtu bolestného tvrdil, že podle hodnocení lékaře z [datum] bylo bolestné stanoveno počtem 1 756 bodů, což představuje částku ve výši 381 250 Kč (1 bod po 250 Kč). Z této částky mu žalovaná doposud zaplatila 190 625 Kč (jednu polovinu), nevyplacena zůstala druhá polovina ve výši 190 625 Kč (jednu polovinu). K výpočtu ztížení společenského uplatnění uvedl, že podle hodnocení revizního lékaře z [datum] bylo toto stanoveno ve výši 5 200 bodů s tím, že tento počet bodů byl revizním lékařem dále ponížen na 4 000 bodů, což představuje náhradu ve výši 1 000 000 Kč (1 bod po 250 Kč). K tomu dále tvrdil, že za ztížení společenského uplatnění mu žalovaná doposud vyplatila částku 500 000 Kč a že mu nebylo vyplaceno 650 000 Kč. 2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhovala, aby byla v celém rozsahu zamítnuta. Poukazovala na to, že žalobce při práci nepoužil prostředky osobního zajištění (jistící pásy), ač je měl k dispozici a byl na to ústně (6 dní před plánovanou činností) upozorněn a byl na to i v dřívější době proškolen. Měla tedy za to, že žalobce nedodržel postup stanovený zaměstnavatelem pro danou práci. Poukazovala rovněž na to, že uložila žalobci jen upevnit lano ke stromu ze žebříku a že následně měl strom řezat od země, nikoliv ze žebříku. Za těchto okolností tedy měla za to, že se zprostila odpovědnosti ve smyslu § 270 odst. 1, 2 zákoníku práce. Proto nejdříve rozhodla o odškodnění žalobce v rozsahu 20 %; později po zvážení sociálních aspektů rozhodla o odškodnění nároku žalobce v rozsahu 50 %. Namítla také promlčení uplatněných nároků. 3. Na návrh žalované do řízení vstoupila [právnická osoba] jakožto vedlejší účastník na straně žalované. Zaujala stejné procesní stanovisko jako žalovaná, když poukazovala na stejné důvody svědčící pro to, aby žaloba byla zamítnuta. Rovněž poukazovala na to, že při hodnocení trvalých následků (ztížení společenského uplatnění) nemělo být vycházeno z 5 200 bodů, ale jen ze 4 000 bodů. 4. Podáním doručeným soudu I. stupně [datum] se žalobce vyjádřil k procesním stanoviskům žalované a vedlejšího účastníka a současně navrhl„ změnu (rozšíření) žaloby“, kterou opravil původně žalovanou částku 840 625 Kč na částku 990 625 Kč. Změnu žalované částky odůvodňoval tím, že náhrada škody za ztížení společenského uplatnění nepředstavuje částku 650 000 Kč (jak uváděl v původní žalobě), ale částku 800 000 Kč. K tomu uvedl, že vychází z bodového hodnocení 5 200 bodů po 250 Kč, tj. z částky 1 300 000 Kč ponížené o dosud vyplacenou náhradu ve výši 500 000 Kč. S připočtením uplatněného nároku na bolestné ve výši 190 625 Kč tak celková náhrada představuje částku 990 625 Kč. 5. Soud I. stupně po provedeném dokazování ve věci rozhodl rozsudkem z 21. 7. 2022, č. j. 8 C 28/2019-162 ve znění opravného usnesení z 22. 8. 2022, č. j. 8 C 28/2019-161, kterým žalované uložil povinnost zaplatit žalobci 1 317 375 Kč sestávající se z bolestného ve výši 317 375 Kč a náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 1 000 000 Kč, spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částku 1 317 375 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), dále žalované uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 196 471,58 Kč (výrok II.), rozhodl o povinnosti žalované zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáře nad Sázavou soudní poplatek ve výši 13 174 Kč (výrok III.) a o povinnosti žalované nahradit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáře nad Sázavou náklady státu ve výši 16 744 Kč (výrok IV.). Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že soud vzal za prokázané, že žalobce dne [datum] utrpěl zranění s trvalými následky při plnění úkolů uložených mu jeho zaměstnavatelem (žalovanou). Dospěl dále k závěru, že žalobce při uložené práci (kácení stromu) nepoužil ochranné prostředky, nicméně nebyl k takové práci proškolen, neboť žalobcem dříve absolvovaná školení o bezpečnosti práce se kácení stromů netýkala. Zohlednil, že kácení abnormálně nakloněného stromu ani nebylo náplní sjednané práce, když žalobce pracoval u žalované jako zedník a stavební údržbář. Při výpočtu náhrady bolestného vycházel ze znaleckého posudku znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], která základní bolestné žalobce hodnotila 1 355 body s tím, že s ohledem na náročný způsob léčby a vzniklé škody na zdraví tento počet bodů navýšila o 50 %, tedy na konečných 2 032 bodů. Nárok na bolestné tedy vypočetl v částce 508 000 Kč (2 032 bodů x 250 Kč). Při výpočtu náhrady za ztížení společenského uplatnění vycházel soud rovněž ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení], která v případě žalobce dospěla k bodovému ohodnocení 4 000 bodů. Při výpočtu bodového ohodnocení bolestného i ztížení společenského uplatnění vycházel z vyhlášky č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění. K výpočtu náhrady za ztížení společenského uplatnění soud I. stupně dodal, že shledal důvodným návrh žalobce na navýšení bodového hodnocení o 50 %, tj. z bodového ohodnocení 4 000 bodů na 6 000 bodů, a to z důvodu zhoršujícího se zdravotního stavu žalobce, jak fyzického, tak duševního, když jeho stav vyžaduje celodenní péči a není již schopen sám o sebe se postarat. Proto dospěl k závěru, že náhrada za ztížení společenského uplatnění představuje částku 1 500 000 Kč (6 000 bodů po 250 Kč). Z vypočtené náhrady za bolestné ve výši 508 000 Kč odečetl již vyplacenou částku 190 625 Kč a tím dospěl k výpočtu náhrady na bolestné ve výši 317 375 Kč. Z vypočteného nároku za ztížení společenského uplatnění ve výši 1 500 000 Kč odečetl již vyplacenou částku 500 000 Kč a tím dospěl k výpočtu zbývající náhrady ve výši 1 000 000 Kč. Součet těchto částek dosáhl částky 1 317 375 Kč. Z takto přiznané celkové náhrady soud I. stupně přiznal žalobci i zákonné úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení. V odůvodnění dále dodal, že nerozhodoval o podání žalobce z [datum], kterým navrhl změnu žaloby spočívající v 50 % navýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění (ze 4 000 bodů na 6 000 bodů) s tím, že k tomuto kroku (navýšení) soud může přistoupit i bez návrhu, když v tomto směru není vázán žalobním návrhem (odkázal na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1796/16). Jelikož současně dospěl k závěru, že spoluzavinění ze strany žalobce nebylo prokázáno, byla žalobci přiznána požadovaná náhrada v plné výši. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř.; při výpočtu odměny za 11 vykonaných úkonů právní služby vycházel z tarifní hodnoty 1 317 375 Kč (což představovalo odměnu v částce 13 580 Kč za 1 úkon). O povinnosti žalované zaplatit státu soudní poplatek rozhodl podle § 9 odst. 3 zákona o soudních poplatcích a o povinnosti žalované nahradit státu náklady řízení rozhodl podle § 148 odst. 1 o.s.ř. 6. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalovaná i vedlejší účastník na její straně. Obě odvolání byla v zásadě totožná, když žalovaná strana (včetně vedlejšího účastníka) po hmotněprávní stránce argumentovala tím, že má nadále za to, že všechny nároky uplatněné žalobou jsou promlčené s ohledem na skutečnost, že úraz se žalobci stal již v roce 2015. Dále trvala na tom, že předmětný úraz byl spoluzaviněn i samotným žalobcem, který porušil bezpečnostní předpisy a rovněž při kácení stromu postupoval v rozporu s dohodnutým postupem. Po procesní stránce žalovaná namítala, že soud I. stupně přiznal nad rámec žaloby žalobci i úroky z prodlení, byť je žalobce v tomto řízení vůbec nepožadoval. Namítala také, že rozsudek je nepřezkoumatelný pro chybné označení. K tomu poukazovala na to, že soud I. stupně dne [datum] vyhlásil rozsudek ve znění výroku III. tak, že žalovaná je povinna zaplatit státu soudní poplatek ve výši 65 869 Kč. Poté, co si soud uvědomil chybu, vydal dne [datum] opravné usnesení, č. j. 8 C 28/2019-161, kterým byl opraven výrok III. tak, že správná výše poplatku není 65 869 Kč, ale 13 174 Kč. Současně s tímt