15 CO 167/2022-100 — Krajský soud v Brně

1. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 5. 10. 2022, č. j. 20 C 69/2020-92, byl zamítnut návrh na opravu výroku rozsudku Městského soudu v Brně, č. j. 20 C 69/2020-84, ze dne 30. 11. 2021 (výrok I.) a bylo opraveno odůvodnění tohoto rozsudku (výrok II.). 2. Proti výroku I. tohoto rozhodnutí podává odvolání žalovaná, která namítá, že postup soudu, kdy návrhu na opravné usnesení nevyhověl, není správný, neboť žalovaná navrhovala opravit chybu v počítání, která mohla mít vliv na výrok rozhodnutí. Soud pochybil při výpočtu vypořádacího podílu ve společném jmění manželů, kdy dospěl k nesprávnému rozdílu mezi aktivy a pasivy účastníků. Veškerá aktiva měla být od aktiv odečtena, tudíž výsledná výše vypořádacího podílu měla být jiná (nižší). 3. Žalobce se k odvolání nevyjádřil. 4. Poté, co odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno osobou oprávněnou (ust. § 201 o.s.ř.), ve lhůtě (ust. § 204 o.s.ř.) a proti rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (ust. § 201 o.s.ř., ust. § 202 o.s.ř. a contrario), přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 5. Podle § 164 o.s.ř. předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci. 6. Z obsahu spisu vyplývá, že soud I. stupně rozhodoval o vypořádání společného jmění manželů. Všechna aktiva byla přikázána do vlastnictví žalované s tím, že je povinna uhradit závazky plynoucí ze smluv, které byly předmětem vypořádání. O uplatněných vnosech nerozhodoval, neboť měl za to, že jsou přibližně ve stejné výši. Současně byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci na vypořádání částku 2 360 373 Kč. Soud v odůvodnění rozhodnutí vysvětlil, jak dospěl k výši této částky. Aktiva společného jmění činí 8 090 000 Kč, podíl každého z manželů je ve výši jedné poloviny z této částky. Od aktiv byla odečtena polovina ze zůstatku dluhu ze smlouvy o úvěru, a následně připočtena polovina zůstatku dalších společných dluhů (kreditní karta a kontokorentní úvěr). Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Návrh na vydání opravného usnesení žalovaná podala po právní moci rozhodnutí, dne [datum]. 7. Opravným usnesením je možno napravit vadu, která je chybou v psaní nebo počítání, nebo jinou zjevnou nesprávnost. Chybou v počítání jsou míněny omyly v součtech, rozdílech, součinech, podílech omyly vzniklé v důsledku toho, že v jednotlivých číselných položkách jsou písařské chyby, a tudíž došlo k chybnému výsledku matematické operace. Zřejmá nesprávnost je pochybením podobného původu jako chyby v psaní a počtech, jedná se o pochybení snadno rozpoznatelné pro každého, zejména z porovnání výroku rozsudku a jeho odůvodnění. Je nepřípustné, aby se postupem podle § 164 o.s.ř. měnil obsah výroku rozhodnutí, jak vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 4943/2015. Z odvolání žalované vyplývá, že se domáhá toho, aby byla určena jiná částka, kterou je povinna žalobci na vypořádání ze společného jmění zaplatit, a to tak, že zůstatky dluhů, které byly přičítány k aktivům společného jmění, mají být odečteny. Při porovnání výroku rozhodnutí a odůvodnění je zřejmé, že odůvodnění rozhodnutí souhlasí s výrokem soudu, a to i po vydání opravného usnesení, kterým byly opraveny zřejmé nesprávnosti, vzniklé chybami v psaní, kdy byly nesprávně uvedeny haléřové položky jednotlivých zůstatků pasiv, avšak po zaokrouhlení na celé koruny zůstává částka, kterou má žalovaná zaplatit, stejná. Z návrhu žalované na„ opravu výroku“ vyplývá, že se nedomáhá opravy v psaní, počtech či jiné zjevné nesprávnosti (jak předpokládá ust. § 164 o.s.ř.), nýbrž nesouhlasí s výší vypořádacího podílu, neboť soud I. stupně podle žalované nesprávně zohlednil výši aktiv a pasiv přikazovaných žalované. Za této situace je zřejmé, že žalovaná se nedomáhá opravy v psaní či počtech, ale namítá nesprávnost posouzení věci soudem I. stupně a jeho nesprávný postup při určení výše vypořádacího podílu, který není však možné napravovat vydáním opravného usnesení. Tuto vadu bylo možno zhojit jen v odvolacím řízení, odvolání proti rozsudku nebylo podáno. 8. Usnesení soudu I. stupně bylo podle § 219 o.s.ř. v napadeném výroku I. jako věcně správné potvrzeno. 9. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o.s.ř., žalovaná nebyla v odvolacím řízení úspěšná, žalobci náklady nevznikly.