17 CO 102/2022-147 — Krajský soud v Brně

1. Okresní soud v Prostějově („ dále jen soud prvního stupně“) rozhodl rozsudkem ze dne 25. 3. 2022, č. j. 14 C 278/2021-83 (dále jen rozsudek soudu I. stupně) tak, že žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 330.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 330.000 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I). Žalovaným uložil soud prvního stupně povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobci na plné náhradě nákladů řízení částku 85.219 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce. 2. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná 1) odvolání, ve kterém namítla že soud prvního stupně se řádně nevypořádal s jejím tvrzením, že její podpis pod dohodou o uznání závazku není její projev vůle, že byla v advokátní kanceláři v [obec], [ulice a číslo] uvedena v omyl a že nevěděla, co podepisuje, že jí bylo pouze pracovnicí advokátní kanceláře sděleno, aby určitou listinu podepsala, aniž by jí bylo umožněno se s obsahem této listiny seznámit, přečíst si ji, a že tuto listinu podepsal i její syn s tím, že bylo žalovanou 1) advokátní kanceláří sděleno, že syn bude dluh splácet sám. Dále poukázala na to, že se dne [datum] dostavila do advokátní kanceláře [příjmení] – [příjmení] – [příjmení], kde sepsala zápis, kde uvedla, že nemá žádné příjmy a jediným jejím příjmem je invalidní důchod a sociální dávky, a že tedy nemá z čeho platit splátky dluhu. Je tedy nereálné a nesmyslné, že by se vědomě zavázala k úhradě splátek dluhu za syna ve výši 5.000 Kč měsíčně s ohledem na její finanční situaci. Namítla, že soud prvního stupně neprovedl výslech žalovaného 2) jako účastníka řízení a svědkyně - sekretářky [příjmení] [příjmení] – [příjmení] – Štos. Dohoda o uznání dluhu ze dne [datum] je dle jejího názoru neplatná a nulitní. Žalovaná 1) dále uvedla, že trvá na uplatněné námitce promlčení uplatněného nároku žalobce. K tomuto uvedla, že žalobce žalovanému 2) poskytl zápůjčku dne [datum] ve výši 32 000Kč, ona se zavázala tento dluh splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2.700 Kč. Dluh měl být uhrazen do [datum] a celá částka tak byla promlčena nejpozději [datum]. S ohledem na to, že dohoda o uznání dluhu je vůči ní neplatná, popřípadě nicotná. Dále namítla, že splátkový kalendář na prokázání nároku žalobce na zaplacení žalované částky nestačí a neprokazuje, že by žalobce částku 450.000 Kč žalobci 2) zapůjčil. Pokud ano, pak je zjevně tento nárok promlčený. Dále namítla, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalobce vůči žalovanému 2) vystupoval jako fyzická osoba, přičemž s touto otázkou se soud nevypořádal a namítla, že žalobce jako věřitel nedostál povinnosti dostatečně prověřit schopnost žalovaného 2) splácet úvěr. Nepostupoval tedy s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalovaného 2) splácet úvěr. Smlouva o zápůjčce ze dne [datum] a ze dne [datum] jsou tedy neplatné. Dále namítla, že soud se nevypořádal s datem, kdy měl být údajně dluh zesplatněn, pokud by byla dohoda o uznání dluhu platná, do zesplatnění byl dluh splatný pouze ve splátkách. Dle názoru žalované 1) žalobce uplatnil právo na vyrovnání celé splátky již předžalobní výzvou ze dne [datum] a tedy se stal dluh splatný až doručením této předžalobní výzvy žalované 1). Dle žalované 1) byl tedy soudem prvního stupně nesprávně přiznán úrok z prodlení od [datum] do zaplacení, kdy není brán zřetel na ujednání o splátkách. Pokud se týká nákladů řízení, žalovaná 1) namítla, že jednání dne [datum] nebylo zahájeno a bylo odročeno bez projednání věci a odměna zástupci žalobce by příslušela pouze dle § 14 odst. 2 vyhlášky č. 177 Sb. ve výši jedné poloviny a dále stejně tak mělo být postupováno v případě žalobní výzvy k plnění. Soud prvního stupně se měl také dle žalované 1) zabývat otázkou moderace dle ustanovení § 150 o.s.ř. a přihlédnout ke skutečnosti, že žalovaná byla osvobozena soudem prvního stupně od hrazení soudních poplatků a byl jí přidělen advokát. Žalovaná je nemajetná a jsou zde dány sociální důvody zvláštního zřetele hodné pro to, aby žalobci náhrada nákladů řízení nebyla přiznána. Žalovaná 1) navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. 3. Žalobce ve svém písemném vyjádření k odvolání žalované 1) uvedl, že žalovaná 1) není jakkoliv omezena ve své svéprávnosti, umí číst i psát, je způsobilá ke všem právním úkonům, a proto nelze namítat neplatnost dohody z důvodu, že nevěděla, co podepisuje. Skutečnosti uváděné žalovanou v jejím odvolání jsou zavádějící. Dle žalobce je dohoda platná s ohledem na zásadu pacta sunt servanda a pro žalovanou 1) i závazná. Žalobce připomenul, že sepis a podpis dohody o uznání dluhu a o splátkách je výsledkem dlouhodobého jednání, které s žalovanou 1) vedl, když žalovaný 2) byl v tu dobu po výkonu trestu propuštěn na svobodu, když on netušil, kde je, co dělá a jaké jsou jeho poměry. Pouze žalovaná 1) byla kontaktní. Žalobce podrobně popsal průběh jednání mezi žalovanou 1), jím, a manželem žalované 1). Výsledkem jednání bylo, že žalovaná 1) souhlasila s uzavřením dohody o uznání dluhu a o splátkách, které byly nastaveny tak, aby bylo v silách dlužníků při řádném splácení dluh zaplatit. Žalobce poukázal na skutečnost, že žalovaná dluh pravidelně splácela až do konce roku 2018, tedy k promlčení dluhu nemohlo dojít nejméně do konce roku 2021. Žalobu podal v říjnu 2021, tudíž jeho nárok nemohl být s ohledem na ustanovení § 2054 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku promlčen. V této souvislosti připomenul, že žalovaná svůj dluh vůči němu dne [datum] uznala, tudíž pro promlčení takového dluhu běží nová 10 ti letá promlčecí lhůta. Žalobce popřel, že by zápůjčka, kterou žalovanému 2) v minulosti poskytl, byla smlouvou spotřebitelskou, neboť charakterem spotřebitelské smlouvy je postavení smluvních stran, kde jedna vystupuje vůči druhé jako podnikatel a druhá nikoliv. [příjmení] vůči žalovanému 2) nikdy jako podnikatel nevystupoval. Dále se vyjádřil k otázce požadovaných úroků z prodlení a připomenul, že vyzval žalovanou k úhradě zbývající výše jeho pohledávky předžalobní výzvou ze dne [datum], nicméně žalovaná neuhradila žádnou splátku za celé období od prosince 2020 do doby zaslání předžalobní výzvy, tudíž ztráta výhody splátek byla z jeho strany učiněna oprávněně a v souladu s platnou právní úpravou, když tuto učinil do doby splatnosti nejblíže následující splátek po splátce ze dne [datum]. K namítanému neprovedení navržených důkazů žalobce uvedl, že žalovaná při jednání dne [datum] sama výslovně uvedla, že jí jeho právní zástupce dne [datum] přečetl obsah záznamu vyhotovený z jejich společné schůzky a žalovaná jej následně podepsala. Z tohoto pohledu se výslech sekretářky zástupce žalobce dle jeho názoru jeví jako nadbytečný. Žalobce označil rozhodnutí soudu prvního stupně za věcně správné a navrhl jeho potvrzení. 4. Odvolací soud posoudil odvolání žalované 1) jako včas podané, podané osobou oprávněnou k podání odvolání, přípustné a řádné (§ 204 odst. 1, § 201, § 202 odst. 2 a contrario, § 205 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu – dále již jen o.s.ř.). Ve svých důvodech je odvolání podřaditelné pod ustanovení § 205 odst. 2 písm. d), e) a g) o.s.ř., tedy, že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a že rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Skutečnosti zakládající odvolací důvod uvedený v ustanovení § 205 odst. 2 písm. a) o.s.ř., které zkoumá soud z úřední povinnosti, nebyly ze spisu zjištěny a v odvolání žalované 1) nebyly namítány. 5. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadený rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a poté dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné. 6. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobce se domáhal svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu prvního stupně dne [datum] uložení povinnosti žalovaným 1) a 2) zaplatit mu společně a nerozdílně částku 330.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení. Žalobce v žalobě poukazoval na skutečnost, že žalovanému 2) poskytl dne [datum] zápůjčku ve výši 32.000 Kč, přičemž žalovaný 2) tento závazek uznal co do důvodu a výše a počal ho splácet v měsíčních splátkách ve výši 2.700 Kč a zavázal se zaplatit i úroky z prodlení z nesplacených částek ve výši 2 %. Žalovaný však na tento dluh nic neuhradil. Žalobce dále poskytl žalovanému 2) dne [datum] zápůjčku ve výši 450.000 Kč, přičemž žalovaný k zajištění této pohledávky vystavil směnku vlastní a zavázal se tuto půjčku uhradit do [datum]. Na tuto půjčku opět nic neuhradil. K těmto dluhům dne [datum] přistoupila [jméno] [příjmení], která uzavřela se žalobcem dne [datum] dohodu o úhradě dluhu a zavázala se splácet tento dluh měsíční