17 CO 94/2022 — Krajský soud v Brně

1. Krajský soud v Brně vydal dne 14. 12. 2022 pod č. j. 17 Co 94/2022-372 rozsudek, kterým rozhodl tak, že změnil rozsudek soudu prvního stupně vydaný v této věci dne 25. 11. 2021 pod č. j. 5 C 198/2012-294 a žalovaného zavázal k povinnosti zaplatit žalobci částku 305.593 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 7,75 % ročně z částky 305.593 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobu, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci 7,75 % úrok z prodlení ročně z částky 305.593 Kč za dobu od [datum] do [datum] odvolací soud zamítl (výrok I) a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 133.405,38 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec], [ulice a číslo]. 2. Žalobce byl usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne 1. 10. 2012 pod č. j. 5 C 198/2012-18 osvobozen od soudních poplatků v plném rozsahu, tudíž jej nestíhala poplatková povinnost z podané žaloby (návrh na vydání platebního rozkazu) ani z podaného odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne 25. 11. 2021, č. j. 5 C 198/2012-294. Vzhledem k tomu, že žalobce byl v řízení úspěšný, neboť jeho návrhu bylo (kromě nepatrné části týkající se úroku z prodlení) vyhověno, přechází poplatková povinnost na žalovaného (§ 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb.). Podle tohoto ustanovení je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. 3. Jak vyplývá z obsahu spisu, žalovaný byl v řízení usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne 7. 3. 2019, č. j. 5 C 198/2012-184 osvobozen od soudních poplatků v rozsahu 80 %. Poplatková povinnost tedy z žalobce na žalovaného přešla v rozsahu 20 % Soudní poplatek z žaloby i z odvolání činil v každém případě 15.280 Kč, přičemž 20 % z této částky činí 3.056 Kč. V této výši 3.056 Kč jak za podání žaloby ve věci, tak i za podání odvolání přešla poplatková povinnost na žalovaného. Protože odvolací soud opomenul o této poplatkové povinnosti žalovaného rozhodnout ve výše citovaném rozsudku, doplnil tímto usnesením vydaný rozsudek o výrok III tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. Vydání doplňujícího usnesení se opírá o ustanovení § 166 odst. 1, 2 o.s.ř. 4. Stejně tak, jak je tomu v případě přechodu poplatkové povinnosti na žalovaného, odvolací soud opomenul rozhodnout ve výše citovaném rozsudku o náhradě nákladů řízení státu, které mu vznikly v souvislosti s proplacením svědečného svědkyni [příjmení] [jméno] [příjmení] ve výši 1.560 Kč. Podle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaný byl v řízení neúspěšný, tudíž je povinen nahradit státu náklady řízení, které mu vznikly. Protože žalovaný byl z 80 % osvobozen od soudních poplatků, stíhá jej povinnost nahradit státu náklady řízení pouze v rozsahu 20 % z výše uvedené částky 1.560 Kč, tedy částku 312 Kč. Odvolací soud tedy poukazem na ustanovení § 166 odst. 1 a 2 doplnil svůj rozsudek ze dne 14. 12. 2022, č. j. 17 Co 94/2022-372 o výrok IV, kterým uložil žalovanému povinnost nahradit státu náklady řízení ve výši 312 Kč.