18 CO 72/2022-163 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem uložil soud prvního stupně žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 94 938,87 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 94 938,87 Kč od [datum] do zaplacení (výrok I) a zavázal jej k náhradě nákladů řízení (výrok II). 2. Soud vyšel z toho, že žalovaný nesplnil svou povinnost ze smlouvy o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, kterou uzavřel se žalobkyní dne [datum] (dále jen„ smlouva“), čímž žalobkyni způsobil škodu ve výši žalované částky. 3. Rozsudek napadl odvoláním žalovaný, který navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že se žaloba zamítá. Namítal, že žádným způsobem neporušil smlouvu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, kterou uzavřel dne [datum] se žalobkyní, zejména pak neporušil ujednání jejího článku III odst. 3.6. Článkem III odst. 3.6 smlouvy žalovaný toliko uděluje souhlas se zrušením dotčeného stavebního spoření a odesláním naspořených finančních prostředků na účet žalobkyně, nezavazuje se jím ke splnění žádné povinnosti. Ostatně ani další dotčená smluvní ujednání neukládají žalovanému jakoukoliv povinnost. Jestliže smlouva žalovanému ve vztahu k žalobkyni ničeho neukládala, nemohla žalobkyni vzniknout škoda, k jejíž náhradě by byl žalovaný povinen. Vznik odpovědnosti za škodu totiž předpokládá porušení právní povinnosti či jiné protiprávní jednání a o takový případ se v dané věci nejedná. 4. Žalovaný v odvolání vznesl rovněž námitku promlčení s tím, že manželství žalobkyně a žalovaného bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci ke dni [datum]. Promlčecí lhůta k vypořádání vzájemných nároků bývalých manželů tedy začala běžet od [datum]. Dne [datum] pak žalobkyně se žalovaným uzavřeli dotčenou smlouvu. Předmětná žaloba byla doručena soudu dne [datum]. Pokud se žalobkyně domáhala vrácení finančních prostředků, které zasílala na účet stavebního spoření, vedený na jméno žalovaného, mohl jí vzniknout nárok na vydání bezdůvodného obohacení, který však byl ke dni podání předmětné žaloby již promlčen. 5. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil. Podle žalobkyně soud prvního stupně učinil z provedených důkazů odpovídající skutková zjištění, na něž aplikoval správný právní předpis. Žalovaný smlouvou ze dne [datum] uznal nárok žalobkyně na vyplacení naspořených finančních prostředků ze stavebního spoření a udělil souhlas s jeho zrušením. Do podání žaloby, resp. do vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně, však finanční prostředky žalobkyni nevyplatil a stavební spoření nezrušil. 6. Žalobkyně podáním ze dne [datum], doplněným podáním ze dne [datum], vzala žalobu částečně zpět co do požadavku na zaplacení celé jistiny, tedy částky 94 938,87 Kč, a části úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 94 938,87 Kč kapitalizovaného ve výši 2 061,57 Kč s odůvodněním, že žalovaný dne [datum] poukázal na bankovní účet žalobkyně částku 97 000,44 Kč. 7. Žalovaný s částečným zpětvzetím žaloby výslovně souhlasil, a proto odvolací soud podle ustanovení § 222a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), zastavil řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby a současně v této části zrušil rozsudek soudu prvního stupně. 8. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno v zákonné odvolací lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), a že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), při jednání přezkoumal napadený rozsudek, jakož i řízení předcházející jeho vydání. 9. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně se žalovaným uzavřeli dne [datum] smlouvu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů (dále opět jen„ smlouva“) za účelem úpravy vzájemných majetkových vztahů vzniklých za trvání jejich manželství, které bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], přičemž společné jmění manželů nebylo v průběhu tří let od právní moci rozsudku o rozvodu žádným způsobem vypořádáno. Účastníci v této smlouvě (mimo jiné) konstatují, že žalobkyně po rozvodu manželství spořila finanční prostředky na účtu stavebního spoření [číslo] vedeného u stavební spořitelny [obec] [anonymizováno] na jméno žalovaného. V článku II odst. 2.5 smlouvy žalovaný výslovně uznal nárok žalobkyně na vyplacení naspořených finančních prostředků v celkové výši 94 938,87 Kč. V článku III odst. 3.6 pak žalovaný udělil souhlas se zrušením stavebního spoření a zasláním naspořených finančních prostředků na účet žalobkyně. Jelikož k převodu naspořených finančních prostředků na účet žalobkyně nedošlo, vyzvala žalobkyně přípisem ze dne [datum] žalovaného k zaplacení 94 938,87 Kč ve lhůtě do [datum]. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaný způsobil žalobkyni škodu ve výši žalované částky, když stavební spoření nezrušil a žalobkyni naspořené finanční prostředky nevyplatil. Žalovaný se dostal do prodlení marným uplynutím lhůty k plnění, která mu byla stanovena ve výzvě ze dne [datum]. 10. Odvolací soud při jednání provedl v souladu s ustanovením § 213 odst. 4 ve spojení s ustanovením § 205a písm. f/ o. s. ř. dokazování listinou – výpisem z účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalobkyně za měsíc prosinec 2021. 11. Z výpisu zjistil, že dne [datum] byla účet žalobkyně z účtu žalovaného č. [bankovní účet] převedena částka 97 000,44 Kč s označením [příjmení] [jméno] pro ruseni uctu 0 [bankovní účet]. 12. Podle ustanovením § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 13. Podle ustanovení § 2054 odst. 2 o. z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, je-li pohledávka věřitele již promlčena (odstavec 3). 14. Podle § 639 o. z. uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby. 15. Odvolací soud se nejprve, vycházeje přitom z důkazů provedených soudem prvního stupně, s přihlédnutím ke všemu, co vyšlo v průběhu řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), zabýval námitkou promlčení, kterou vznesl žalovaný v odvolání. 16. Odvolací soud shledal správným a odpovídajícím provedenému dokazování dílčí závěr soudu prvního stupně, že žalovaný předmětnou smlouvou ze dne [datum] uznal svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 94 938,87 Kč. Od uzavření smlouvy, kterou žalovaný uznal svůj dluh, tedy začala běžet desetiletá promlčecí lhůta k uplatnění práva podle tohoto uznání. Žalobkyně přípisem ze dne [datum] vyzvala žalovaného ke splnění dluhu a následně dne [datum] podala žalobu, čímž své právo uplatnila před uplynutím promlčecí lhůty. 17. Co se týče důvodnosti nároku na zaplacení úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 21 374,02 Kč, který po částečném zastavení řízení (a zrušení rozsudku soudu prvního stupně) zůstal předmětem odvolacího řízení, dospěl odvolací soud po doplnění dokazování k závěru, že je namístě přisvědčit vyhovujícímu rozsudku soudu prvního stupně, avšak z jiných důvodů, než na kterých rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá. 18. Částečně plnění má za důsledek uznání zbytku dluhu, pokud dlužník plní na svůj dluh (případně i prostřednictvím třetí osoby) a výslovně nedá najevo, že ve zbývajícím rozsahu pohledávku žalobce zpochybňuje. (srov. LASÁK, Jan. § 2054 (Placení úroků). In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054) . 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1304, marg. č. 8, obdobně též odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2014, sp. zn. 23 Cdo 405/2013, dostupného na www.nsoud.cz). 19. Žalovaný platbou připsanou na účet žalobkyně dne [datum] uhradil nejen jistinu dluhu, ale plnil zčásti i na úroky z prodlení. Lze mít za to, že částečným plněním na úroky uznal i zbytek svého dluhu, neboť platba byla označena způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, že žalovaný plní na dluh vzniklý v souvislosti s předmětným účtem stavebního spoření. Jelikož žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni uznal, je požadavek žalobkyně na doplacení zbytku dluhu tvořeného nesplacenými úroky z prodlení za dobu do [datum] opodstatněný. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně v části, která nebyla zrušena, podle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil. 20. Ostatně na správnosti rozsudku prvního stupně by se ničeho nezměnilo, ani kdyby žalovaný po jeho vyhlášení částečným plněním neuznal svůj dluh vůči žalobkyni vzniklý nezaplacením úroků z prodlení. V řízení před soudem prvního stu