28 CO 206/2021-74 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 200 000 Kč (I. výrok). Rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení částku, která bude určena v samostatném usnesení o určení odměny ustanoveného opatrovníka do tří dnů od právní moci předmětného rozhodnutí (II. výrok). 2. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně odvolání. Nesouhlasila se závěrem soudu prvního stupně, že jí se nepodařilo prokázat uzavření kupní smlouvy, co bylo předmětem této smlouvy, dodání zboží žalované, kupní cenu, její určení a splatnost. Vyjádřila přesvědčení, že fakturace obsahovala konkrétní položky za dodávku, která byla uzavřena na základě ústní, e-mailové a telefonické komunikace v rámci dotačních titulů třetí osoby a z výpisu z účtu jednoznačně vyplývá, že žalovaná provedla na tuto fakturu částečnou platbu. Žalobkyně nesouhlasila proto ani s názorem soudu, který z částečné úhrady faktury nedovodil uznání dluhu ve smyslu § 2054 odst. 2 občanského zákoníku v platném znění (dále jen „o. z.“). Pokud by žalované nebylo ze strany žalobkyně plněno, žalovaná by pochopitelně fakturu jako nedůvodnou vrátila. Poukázala na to, že opatrovník žalované se k otázce částečné úhrady faktury nevyjádřil, přičemž dle názoru žalobkyně, u částečné platby přesahující 50 % by mělo platit, že důkazní břemeno, proč nebyla uhrazena také zbývající část, by mělo být na straně žalované. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobkyni bude přiznán nárok na zaplacení částky 200 000 Kč včetně nákladů řízení. 3. Žalovaná ve svém vyjádření k odvolání považovala napadený rozsudek za věcně správný s tím, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ani břemeno tvrzení, že byla uzavřena kupní či jiná smlouva, jaké zboží mělo být na základě této smlouvy dodáno, jaký byl dohodnut způsob úhrady za dodané zboží. Jde-li o uznání dluhu, z provedené platby není zřejmé, na co bylo ze strany žalované hrazeno. Argumentace žalobkyně, že touto částečnou platbou došlo k uznání dluhu, je nedůvodná. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. 4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení mu předcházející v rozsahu napadeném odvoláním i nad rámec odvolacích námitek, a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobkyně se žalobou, která byla soudu doručena dne [datum], domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 200 000 Kč s odůvodněním, že žalovaná částka představuje částečně neuhrazenou fakturu za dodávku zboží. Z fakturované částky 434 022 Kč bylo uhrazeno 234 022 Kč. V průběhu řízení žalobkyně doplnila, že obchodní případ se týkal pobočky žalobkyně ve [obec], objednávka jednotlivých komponentů mezi touto pobočkou a žalovanou byla učiněna formou e-mailové zprávy, s největší pravděpodobností v listopadu 2016. [příjmení] zboží měla být pro [právnická osoba] [obec], jak je uvedeno na faktuře i dodacím listu. Nicméně faktura i dodací list byly převzaty žalovanou, k dodávce zboží došlo dne [datum], dne [datum] byla faktura částečně uhrazena, jak dokládá bankovní výpis. Z této částečné úhrady faktury žalobkyně dovozovala uznání dluhu podle § 2054 odst. 2 o. z. Žalovaná, jež je v tomto řízení zastoupena opatrovníkem ustanoveným podle § 29 odst. 2 o. s. ř. usnesením soudu ze dne 23. 6. 2020, č. j. 213 C 1/2020-29, ve svém vyjádření k žalobě rozporovala uzavření smlouvy, dodání a také převzetí zboží. Uvedla, že z podané žaloby není zřejmé, kdy a jakým způsobem měla být uzavřena kupní smlouva a co bylo jejím předmětem. Z dodacího listu není rovněž zřejmé, kdo měl zboží převzít, neboť na dodacích listech a faktuře je jako osoba příjemce uvedena [právnická osoba], tedy osoba od žalované odlišná. Je tedy důvodné se domnívat, že žalovaná zboží vůbec nepřevzala; u podpisu přebírající osoby není uvedena žádná společnost. Nebyla rovněž doložena žádná objednávka zboží ze strany žalované. Z procesní opatrnosti žalobkyně také vznesla námitku promlčení. 6. Soud prvního stupně rozhodl ve věci napadeným rozsudkem, v jehož odůvodnění se nejprve vypořádal s námitkou promlčení, kterou neshledal důvodnou. Dále uvedl, že žalobkyni se nepodařilo prokázat uzavření kupní smlouvy, co bylo jejím předmětem, dodání zboží žalované, kupní cenu, její určení a splatnost. Z předložených dokladů neplyne závazek žalobkyně, že žalované odevzdá zboží a umožní jí nabýt vlastnické právo ke zboží, a už vůbec ne závazek žalované, že zboží převezme a zaplatí žalobkyni kupní cenu. Není zřejmé, komu žalobkyně zboží odevzdala, neboť dodací listy o převzetí zboží žalovanou nesvědčí. Žalobkyně rovněž neunesla důkazní břemeno k místu plnění, tedy k dohodě o tom, že předmětné zboží mělo být dodáno a převzato na pobočce ve [obec], nepředložila ani žádný důkaz ke svému tvrzení, že zboží mělo být žalovanou objednáno elektronicky na pobočce žalobkyně ve [obec]. Žalobkyně též pouze tvrdila, avšak neprokázala, že faktura a dodací listy byly převzaty žalovanou, že došlo k dodávce dne [datum] a že byla dohodnutá splatnost ceny za zboží ke dni [datum], a pasivní zůstala i co do tvrzení, že smluvní strany měly vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny. Z předloženého výpisu z bankovního účtu soud nemohl uzavřít, a to kvůli chybějící identifikaci platby, že žalovaná částečně plnila na předmětnou fakturu. Faktura není zavazovacím důvodem, z tohoto daňového dokladu není zřejmé žádné smluvní ujednání. Soud prvního stupně dále konstatoval, že platbu, kterou žalobkyně prokazovala výpisem z účtu, nelze podřadit pod ustanovení § 2054 odst. 2 o. z.; dluh žalované prokázán nebyl a v kontextu předložených důkazů nelze vyvozovat, že žalovaná plnila částečně na fakturu [číslo] tímto částečným plněním uznala i zbytek dluhu. Soud rovněž zdůraznil, že žalobkyně nedoplnila rozhodující skutečnosti, přestože byla k doplnění tvrzení a označení důkazů vyzývána usnesením ze dne [datum], č., j. 213 C 1/2020-13, nedostavila se ani na jednání soudu a nemohl tak být poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů. Výrok o náhradě nákladů řízení soud odůvodnil ustanovením § 148 o. s. ř. s tím, že po vyúčtování odměny opatrovníka a pravomocném rozhodnutí o ní bude přiznaná odměna opatrovníku vyplacena a až tehdy vzniknou státu náklady řízení, k jejichž úhradě byla již nyní obecně zavázána neúspěšná žalobkyně. 7. Odvolací soud, aniž by doplňoval či opakoval dokazování, vycházel při posouzení věci ze skutkového stavu tak, jak jej zjistil soud prvního stupně. Se zjištěným skutkovým stavem se odvolací soud ztotožnil a pro stručnost odkazuje na odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně. Stejně tak pokládá odvolací soud za správné i právní závěry soudu prvního stupně. 8. Podle § 2054 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o. z.), plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. 9. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že poskytnutí finančního plnění, které žalobkyně dokládala výpisem z účtu, nemohlo mít za následek vznik vyvratitelné právní domněnky existence zbytku dluhu v době jeho uznání ve smyslu § 2054 odst. 2 o. z. Z výpisu z účtu je zřejmé, že dne [datum] byla odepsána z účtu žalované ve prospěch účtu žalobkyně částka 234 022 Kč, ovšem bez bližší identifikace platby, a nelze tak nade vší pochybnost určit, že uvedená platba byla hrazena na předmětnou fakturu [číslo]. Toto číslo je na předloženém výpisu z účtu zaznamenáno pouze jako rukou psaná poznámka, přičemž není zřejmé, kdo tak učinil, resp. nelze s určitostí konstatovat, že by takovou identifikaci platby učinila strana žalovaná a tím označila svůj dluh, na jehož úhradu poskytuje finanční plnění. V situaci, kdy žalobkyně neprokázala vznik smluvního vztahu mezi účastníky a z něj vyplvající pohledávky vůči žalované, jak bude dále vysvětleno, není pak důvodná ani odvolací námitka žalobkyně, že bylo na žalované straně, aby vysvětlila či prokázala, proč neuhradila zbytek dluhu. 10. Podle § 2079 odst. 1 o. z se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 11. Podle § 2087 o. z., prodávající kupujícímu odevzdá věc, jakož i doklady, které se k věci vztahují, a umožní kupujícímu nabýt vlastnického práva k věci v souladu se smlouvou. Podle § 2118 o. z., kupující zaplatí kupní cenu a věc převezme. 12. Správný je i závěr soudu