37 CO 160/2022-271 — Krajský soud v Brně

1. Rozsudkem soudu I. stupně bylo částečně vyhověno žalobě, kterou se žalobci domáhali nahrazení projevu vůle ohledně bezúplatného převodu specifikovaných nemovitostí na žalobce dle zákona o půdě, částečně bylo řízení ve věci zastaveno a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. 2. Včasným odvoláním byl rozsudek napaden všemi účastníky řízení. 3. Žalovaná strana rozsudek napadla ve všech výrocích krom výroku o zastavení řízení. Podrobně argumentovala jednak ohledně nedůvodnosti žaloby jako takové s tím, že postup žalované nebyl ve vztahu k uspokojení restitučního nároku liknavý, dále pak, že není pravdou, že by byla shoda v ocenění předmětných pozemků a v tom, zda žalobci navržené a soudem odsouhlasené rozdělení pozemků je vhodné či dokonce v konkrétních případech možné. Tyto námitky velmi podrobně vysvětlila a navrhla, aby byl rozsudek zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení. 4. Žalobci ve vyjádření navrhli potvrzení rozsudku v rozsahu jeho napadení žalovanou a k námitkám odvolatelky se podrobněji vyjádřili, v podstatě však souhlasili s odůvodněním napadeného rozsudku. [jméno] žalobci pak podali odvolání vůči výroku o náhradě nákladů, když dle nich nejsou dány důvody pro nepřiznání části náhrady nákladů, jak to učinil soud I. stupně a navrhli, aby byl v tomto směru rozsudek změněn, přičemž tyto námitky podrobně specifikovali. 5. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání ani jedné ze stran není důvodné. 6. Pokud jde o odvolání žalované do věci samé, může odvolací soud zcela odkázat na skutkové i právní závěry soudu I. stupně, jak jsou obsaženy v písemném odůvodnění napadeného rozsudku. 7. Skutkové námitky týkaly se otázky ocenění a rozdělení vydávaných pozemků, zde se soud I. stupně všemi podstatnými skutečnostmi podrobně zabýval v bodech [číslo] odůvodnění, tam uvedené hodnocení důkazů považuje odvolací soud za adekvátní a skutkové závěry za správné. V odvolacím řízení uvedená argumentace žalované pak nepřináší ohledně skutkové stránky věci žádné nové argumenty, jde pouze o opakování argumentace přednesené na soudu I. stupně, se kterou se tento soud řádně vypořádal. 8. Obdobně pak lze uzavřít i ohledně právních závěrů v bodech [číslo] odůvodnění se soud I. stupně zabýval všemi právními námitkami žalovaného a dle odvolacího soudu nakonec správně uzavřel, že jsou splněny všechny podmínky pro vyhovění žalobě, a to včetně zásadní její důvodnosti a tedy vyhovění jinak výjimečné vydání konkrétních nemovitých věcí namísto běžného způsobu uspokojení, tak i možnosti a vhodnosti převodu právě těchto konkrétně rozdělených pozemků a stejně tak správně uzavřel, že jaké je ocenění těchto pozemků ve vztahu k zůstatku nároků žalobců. Soud I. stupně pak rovněž správně argumentoval dokazy na příslušnou judikaturu NS ČR a ÚS ČR, a to včetně správného posouzení namítaného promlčení nároku. S odkazem na ustanovení zákona o půdě, jak je cituje soud I. stupně v bodech 40+46 odůvodnění, i odvolací soud dospěl k závěru, že jsou dány podmínky pro vyhovění žalobě žalobců na nahrazení projevu vůle ohledně uzavření smlouvy o bezplatném převodu specifikovaných nemovitostí, a proto ve věci samé potvrdil napadený rozsudek dle § 219 o. s. ř. 9. K potvrzení došlo i ve výroku o náhradě nákladů dle § 219 o. s. ř., když soud I. stupně dle názoru odvolacího soudu zcela srozumitelně a správně vysvětlil, proč část náhrady nákladů žalobcům nepřiznal, odvolací soud proto odkazuje na správné odůvodnění napadeného rozsudku. 10. V odvolacím řízení úspěšným žalobcům byla dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznána náhrada nákladů, a to za jeden úkon po 5.584 Kč a jeden paušál po 300 Kč, vše dle advokátního tarifu, vše zvýšeno o 21 % DPH. Žalobci sice písemně vyúčtovali i náklady spojené s účastí u jednání včetně cestovného, protože se však zástupkyně žalobců jednání v této věci neúčastnila (stejně jako sami žalobci), nemohla být v této části náhrada přiznána.