38 CO 118/2022-820 — Krajský soud v Brně

1. Okresní soud v Hodoníně jako soud I. stupně rozhodl v záhlaví označeným rozhodnutím, že ze zaniklého společného jmění manželů připadá pozemek p. [číslo] (správně p. [číslo]), zahrada o výměře 237 m2 v katastrálním území Kyjov, zapsaná na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Kyjov žalovanému (výrok I.), jemuž uložil povinnost zaplatit žalobkyni na vypořádání společného jmění manželů částku 500.222,34 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci rozsudku (výrok II.), každému z účastníků uložil povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení státu – Okresnímu soudu v Hodoníně spočívající ve svědečném ve výši 3.244,50 Kč (výroky III. a IV.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (V.). Usnesením ze dne 31. 3. 2022, č. j. 10 C 61/2015 – 755 soud rozhodl o opravě části výroku II. rozsudku ze dne 2. 3. 2022, č. j. 10 C 61/2015 – 749 tak, že se chybně uvedená částka, kterou je povinen uhradit žalovaný na vypořádání společného jmění žalobkyni, ve znění („ 500.222,34 Kč“ opravuje na„ 606.922,34 Kč“). 2. Shora uvedeným rozsudkem rozhodl soud o žalobě o vypořádání společného jmění manželů, kterou žalobkyně požadovala vypořádat nemovitost, a to pozemek parc. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví] k. ú. [obec] a půjčku ve výši 1.100.000 Kč, kterou si jako manželé vzali od [jméno] [příjmení]. Na tuto částku [jméno] [příjmení] čerpal tzv. Americkou hypotéku na základě smlouvy [číslo] ze dne [datum]. [příjmení] 1.100.000 Kč byla převedena na bankovní účet žalobkyně č. [bankovní účet], který byl původně žalovaného, ale aby se vyhnul exekucím byl přepsán na žalobkyni. Splátky hypotéky ve výši 9.504 Kč měsíčně, které hradila z účtu žalobkyně, byly použity výlučně za účelem úhrady závazků žalovaného z jeho podnikatelské činnosti. S ohledem na skutečnost, že účastníci měli zúžené společné jmění manželů, veškeré platby šly na závazky žalovaného z jeho podnikatelské činnosti. Od momentu čerpání půjčky žalobkyně hradila veškeré splátky ze svých příjmů. Půjčka poskytnutá [jméno] [příjmení] byla společným závazkem účastníků za trvání manželství, ale byla použita výhradě na úhradu závazků žalovaného, když půjčka byla zaslána na účet žalobkyně, který sice byl formálně na její jméno, ale byly tam společné finance. Do [datum] byl tento účet veden na jméno žalovaného, ale následně byl skryt před věřiteli. K úplnému splacení půjčky měsíčními splátkami došlo [datum]. Na vypořádání společného jmění manželů požadovala částku 1.386.433,68 Kč. 3. Žalovaný souhlasil s vypořádáním společného jmění manželů tak, že pozemek připadne jemu za náhradu ve výši 10.000 Kč, avšak nesouhlasil s tvrzením, že by z poskytnuté částky 1.100.000 Kč byly hrazeny jeho závazky z podnikatelské činnosti, které si hradil ze svých prostředků, když nadto vůbec o půjčce od pana [příjmení] nevěděl, a tedy s ohledem na skutečnost, že žalobkyně hradila ze společných prostředků tuto půjčku, která je jejím výlučným závazkem, požaduje vypořádat tuto část, tedy to, o čem žalobkyně tvrdí, že uhradila. Podle bankovních výpisů předložených žalobkyní, s ohledem na splácení půjčky od [jméno] [příjmení], dle názoru žalovaného, náleží do zaniklého společného jmění manželů částka 1.418.665,22 Kč. S ohledem na skutečnost, že na účet u [obec] spořitelny, s nímž disponovala žalobkyně, došla částka přes 6.000.000 Kč, představující pohledávku [právnická osoba], mohla žalobkyně půjčku od pana [příjmení] zaplatit bezodkladně. 4. Mezi účastníky bylo nesporné, že předmětná zahrada má připadnout do výlučného vlastnictví žalovaného za náhradu ve výši 10.000 Kč. 5. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázáno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] a pravomocně rozvedeno dne [datum]. V průběhu manželství účastníci zúžili společné jmění manželů notářským zápisem NZ [číslo] ze dne [datum] a notářským zápisem xxx ze dne [datum], z nichž soud zjistil, že nejprve bylo společné jmění manželů zúženo tak, že dům [adresa] na parcele č. st. xxx včetně příslušenství, parcela číslo st. xxx zastavěná plocha a nádvoří, parcela [číslo] orná půda vše v katastrálním území xxx, zapsané na [list vlastnictví] bude ve výlučném vlastnictví žalobkyně a veškeré příjmy, které vzniknou žalovanému z jeho podnikatelské či jiné pracovní činnosti, které mu budou vyplaceny a které z podnikání získá, budou ve výlučném vlastnictví žalovaného, když současně závazky, které v budoucnu žalovanému vzniknou v souvislosti s jeho podnikatelskou či jinou činností na základě jeho právního nebo protiprávního úkonu, nebudou tvořit součást společného jmění manželů, ale budou zavazovat pouze žalovaného. Účastníci zde rovněž deklarovali, že je jim známo, že se na tuto dohodu vůči jiné osobě mohou odvolat jen tehdy, pokud této osobě bude obsah dohody znám. Druhým notářským zápisem bylo zúženo společné jmění manželů jen na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti, když manželé se mimo jiné, dohodli, že i příjmy z pracovního poměru, z prací atd. budou nabývat do výlučného vlastnictví. Dále vzal soud za prokázáno, že hypoteční úvěr, který si vzal pan [příjmení], si skutečně vzal za účelem pomoci s dluhy rodičům [jméno] [příjmení] [příjmení], když žalovaný vystupoval jako ručitel, tedy tento ručitelský závazek spadal do společného jmění manželů. Jak paní [jméno] [příjmení] [příjmení], tak paní [příjmení] a pan [příjmení] shodně vypověděli, že peníze z tohoto úvěru byly na základě ústní dohody půjčeny ve smyslu § 657 obč. a násl. oběma manželům. Na základě shora uvedeného má soud za prokázáno, že půjčka od pana [příjmení] spadá do společného jmění manželů a nelze ji považovat za výlučný závazek ani jedné ze stran. Žalovaný o této půjčce věděl a v době, kdy byla poskytnuta, nebylo společné jmění manželů zúženo takovým způsobem, který by společnou půjčku vylučoval. Skutečnost, že peníze byly zaslány na účet žalobkyně také neprokazují, že by se jednalo pouze o její výlučný závazek, když číslo účtu bylo pouze chráněným (před věřiteli a exekutorem) místem plnění, když na tomto se obě strany v rámci manželství dohodly. Tuto skutečnost potvrdila výpověď jak paní [jméno] [příjmení] [příjmení] jejich dcery, která si situaci pamatovala, v té době s rodiči žila, byla u toho, když vybírali peníze, které následně vezli k exekutorovi a skutečnost, že jak žalovaný, tak žalobkyně se snažili dluhy uhradit společně a za pomocí půjčky od pana [příjmení], když toto shodně vypověděla i paní [příjmení] a sám pan [příjmení]. Poskytnutí půjčky ve výši 1 100 000 Kč na základě ústní dohody oběma účastníkům bylo prokázáno i výpisy z účtu u [obec] spořitelny, kdy oba účastníci společně peníze vybírali a následně je nosili exekutorovi nebo tím hradili jiné dluhy, jak bylo prokázáno především výpovědí paní [jméno] [příjmení] [příjmení] a exekučním spisem ve spojení s výpovědí pana [příjmení]. Žádným důkazem nebyl prokázán opak ve smyslu § 144 obč. zák., tedy závazek v tomto smyslu vznikl za trvání manželství a je součástí společného jmění manželů. Pokud nebylo jednoznačně prokázáno, na co byla konkrétně užita celá půjčená částka 1.100.000 Kč, součástí společnosti [právnická osoba] jako její společník nebyl pouze žalovaný, ale do roku 2007 i žalobkyně, která se starala o tzv.„ papírování“ a měla tedy povědomí o celkové finanční situaci společnosti a způsob řešení finančních problémů. S ohledem na skutečnost, že došlo ke smísení peněz i s penězi od společnosti [právnická osoba], které byly nesprávně zasílány na účet a tím byly skryty před věřiteli, pak oba účastníci tímto vyjádřili svou vůli ze svých soukromých prostředků hradit dluhy i této společnosti a je tedy namístě, aby následky tohoto rozhodnutí nesli oba současně, kdy soud má za to, že ve smyslu § 144 občanského zákoníku ve znění do [datum] se z půjčené částky hradily závazky ve společném jmění manželů, když nebyl prokázán opak. Soud se neztotožnil s tvrzením žalobkyně, že z peněz byly výlučně hrazeny dluhy žalovaného. Ručitelský závazek, který na sebe žalovaný jako fyzická osoba vzal, byl sjednán v době, kdy samotná žalobkyně byla součástí společnosti [právnická osoba], tedy o tomto věděla, s tímto souhlasila a nadto sama vypověděla, že chtěla manželovi v té době pomoci. Její jednání nelze tedy zpětně hodnotit tak, že její vůle směřovala pouze uhradit výlučný dluh žalovaného, když v době poskytnutí půjčky a hrazení různých dluhů jednali oba účastníci ve shodě. Podle závěrů soudu I. stupně, dluh vůči [jméno] [příjmení] byl ve společném jmění manželů, stejně jako dluhy za žalovaným jako ručitelem za závazek společnosti [právnická osoba] 6. Soud shrnul, že žalobkyně požaduje na vypořádání společného jmění manželů zaplacení částky 1.386.433,68 Kč, když tato částka představuje polovinu uhrazených splátek za říjen 2007 - duben 2013, tj. 295.021 Kč, částku 187.792 Kč splátky za období od května 2013 do února 2015, částku 145.112 Kč – splátky uhrazené za říjen 2018 do [datum] a jednorázovou platbu 758.508,68 Kč. K těmto obdobím označila a předložila důkazy, ze kterých bylo