58 CO 244/2022-51 — Krajský soud v Brně

1. Okresní soud ve Zlíně (soud I. stupně) rozsudkem ze dne 27. 9. 2022, č. j. 28 C 246/2022-32, rozhodl takto: I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13.715 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13.715 Kč od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.; II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2.252 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku. Podle podstatné části odůvodnění soud I. stupně se souhlasem účastníků rozhodl na základě účastníky předložených důkazů bez nařízení jednání (dle § 115a o. s. ř.). 2. Skutkově soud I. stupně uzavřel, že žalovaný v období od [datum] do [datum] (211 dnů) osobní vozidlo [registrační značka] s objemem válců [číslo] cm3, dále jako předmětné vozidlo, provozoval, aniž by měl k pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem sjednánu pojistnou smlouvu. Jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla byl žalovaný evidován od [datum] do [datum]. Předmětné vozidlo bylo od [datum] do [datum] pojištěno u [právnická osoba], Vienna insurance Group, dále jako ČPP; od [datum] do [datum] bylo předmětné vozidlo pojištěno u [právnická osoba]; obě pojištění zanikla z důvodu neplacení pojistného. Žalovaný ani přes výzvu ze dne [datum] a upomínku ze dne [datum] příspěvek do garančního fondu žalobkyně ve výši 13.715 Kč, náklady na uplatnění ve výši 300 Kč a úrok neuhradil; dluh neuhradil ani na předžalobní upomínku zástupce žalobkyně ze dne [datum]. 3. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud I. stupně uzavřel, že žalobkyni vznikl nárok na zaplacení částky 13.715 Kč za období od [datum] do [datum], neboť žalovaný byl v uvedeném období evidován v registru silničních vozidel jako vlastník předmětného vozidla a proto se u něj v souladu s § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, dále jen zákon č. 168/1999 Sb., uplatní právní domněnka, že byl v tomto období skutečným vlastníkem předmětného vozidla. Žalovaný jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla s objemem válců nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3, porušil povinnost uzavřít k pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem uvedeného vozidla pojistnou smlouvu podle § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 168/1999 Sb. Podle § 4 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 168/1999 Sb., ve spojení s § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., tak žalobkyni vzniklo vůči žalovanému právo na zaplacení příspěvku ve výši 13.715 Kč, tj. 65 Kč x 211 dní. V souvislosti s uplatněním příspěvku žalobkyně vynaložila náklady ve výši 300 Kč v souladu s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. V důsledku marného uplynutí lhůty k zaplacení dlužné částky 13.715 Kč (60 dnů od doručení dopisu), která byla žalovanému odeslána dne [datum] a do sféry jeho dispozice se dostala dne [datum] (§ 573 zákona č. 89/2022 Sb., občanského zákoníku, dále jako o. z.), nastala splatnost pohledávky žalobkyně dne [datum]; dne [datum] se žalovaný dostal do prodlení a žalobkyni náleží nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). S ohledem na vázanost návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř.) soud I. stupně zavázal žalovaného k úhradě částky 13.715 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13.715 Kč od [datum] do zaplacení a 300 Kč (v rozsudku zjevně chybně uvedena částka 600 Kč) nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jako o. s. ř.) O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni vůči žalovanému přiznal právo na zaplacení náhrady nákladů řízení ve výši 2.252 Kč k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 4. Proti rozsudku podal odvolání žalovaný. Namítl, že předmětné vozidlo prodal a není již jeho vlastníkem; že předmětné vozidlo vlastnil od [datum] a měl jej pojistnou smlouvou [číslo] pojištěno u ČPP; že si není vědom zániku pojistné smlouvy. Uvedl, že stav pojištění prověří a pokud smlouva zanikla, požadovanou částku uhradí. 5. Žalobkyně ve svém písemném vyjádření k odvolání žalovaného uvedla, že odvolání není důvodné. Upozornila, že žalovaný měl možnost své námitky uplatnit již před vydáním napadeného rozhodnutí a nyní již důkazy předkládat nemůže. Uvedla, že ona vychází z údajů, které ji předají pojišťovny a tyto je povinna respektovat. Žalovaný dosud nepředložil žádný důkaz, nekontaktoval ji; jeho tvrzení měla za účelová. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně potvrdil a přiznal jí právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. 6. Předvolání k jednání bylo žalobkyni prostřednictvím jejího zástupce doručeno dne [datum] a žalovanému bylo doručeno dne [datum]. Žalovaný po prostudování podkladů od ČPP nechtěl v soudním řízení pokračovat a dne [datum] požádal o odročení jednání na neurčito z důvodu smírného vyřešení sporu s žalobkyní. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila, aby odvolací soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Účastníkem krátce před nařízeným jednáním deklarovaná a nijak nedoložená snaha o smírné vyřešení sporu není důležitým důvodem, pro který by jednání muselo být odročeno. Odvolací soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně, zástupce žalobkyně a žalovaného. 7. Krajský soud v Brně, pobočka ve [obec], jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.), po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu legitimovaným subjektem (§ 201 o. s. ř.), kdy jde o rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř. a contrario) a obsahuje způsobilé odvolací důvody, přezkoumal v rozsahu napadení (§ 212 o. s. ř.) rozhodnutí soudu I. stupně a řízení jeho vydání předcházející (§ 212a odst. 1, 5 o. s. ř.) a při nařízeném jednání dospěl k závěru, že je namístě rozhodnutí jako věcně správné potvrdit. 8. Předmětem odvolacího řízení byl výrok I. a na něm závislý nákladový výrok II. rozsudku soudu I. stupně. 9. Soud I. stupně se věcí z pohledu jím uvedených zákonných ustanovení zabýval, učinil správná skutková zjištění a na základě nich věc správně právně posoudil. Odůvodnění rozsudku soudu I. stupně ve vztahu k výrokům I. i II. napadeného rozsudku je správné a lze na ně pro stručnost pouze odkázat. 10. Odvolací námitky žalovaného nebyly důvodné a vypořádal se s nimi již soud I. stupně. V době od [datum] do [datum] byl žalovaný v registru silničních vozidel evidován jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla, k němuž v tomto období nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla, neboť žalovaným namítané pojištění dle pojistné smlouvy [číslo] u ČPP trvalo od [datum] do [datum], kdy zaniklo z důvodu neplacení pojistného. Toto skutečnost žalovaný po ověření u ČPP s ohledem na jím deklarovanou snahu o smírné vyřešení věci s žalobkyní již nadto ani nerozporuje. 11. S ohledem na výše uvedené tedy odvolací soud rozsudek soudu I. stupně dle § 219 o. s. ř. z důvodu jeho věcné správnosti potvrdil. 12. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. tak, že v odvolacím řízení plně úspěšné žalobkyni přiznal vůči plně neúspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Žalobkyní účelně vynaložené náklady odvolacího řízení spočívají v odměně advokáta 1.700 Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k odvolání) dle § 11 odst. 1 písm. k ), § 8 odst. 1, § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jako AT, náhrady hotových výdajů 300 Kč na tento úkon právní služby dle § 13 odst. 4 AT a 21 % DPH ve výši 420 Kč, tedy celkem ve výši 2.420 Kč. Žalovaný je povinen nahradit náklady odvolacího řízení k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).