74 CO 40/2022-140 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně (dále jen„ soud“) zastavil řízení o zaplacení částky 1 008,33 Kč a úroku v kapitalizované výši 2 298,26 Kč (I. výrok), uložil žalované zaplatit žalobci částku 12 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení (II. výrok), zamítl žalobu o zaplacení částky 40 195,86 Kč, úroku ve výši 10,31 % ročně z částky 25 000 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 250 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 12 500 Kč od [datum] do zaplacení (III. výrok), žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení (IV. výrok) a rozhodl, že žalobce je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu ve [obec] odměnu a náhradu hotových výdajů ustanovené zástupkyně žalované v rozsahu 56 %, jejíž výše bude určena samostatným rozhodnutím (V. výrok). 2. Výrok IV. odůvodnil soud tím, že žalobce byl ve věci neúspěšný v rozsahu 78 % a jeho procesní úspěch činil 22 % předmětu řízení, byl by proto povinen nahradit žalované poměrnou část (56 %) nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že však žalované v řízení žádné náklady nevznikly, soud náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků. 3. Výrok V. soud odůvodnil ustanovením § 149 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.) a tím, že žalobce je povinen nahradit státu vynaloženou odměnu za zastupování a hotové výdaje zástupkyně žalované (jejichž výše bude určena samostatným usnesením) v rozsahu svého neúspěchu ve věci, který činí 56 %. 4. Výroky I., II., III. a IV. rozsudku nabyly samostatně právní moci. 5. Proti V. výroku rozsudku podal žalobce odvolání. Souhlasil s tím, že procesně zavinil částečné zastavení řízení. Brojil proti tomu, že soud přiznal ustanovené zástupkyni žalované odměnu za právní úkon nahlížení do spisu, neboť se nejedná o samostatný úkon právní služby, ale jde o součást úkonu„ převzetí a příprava zastoupení“. 6. Žalovaná prostřednictvím ustanovené zástupkyně uvedla, že žalobce v podaném odvolání procentuální výši odměny a hotových výdajů ustanovené zástupkyně, kterou bude zavázán zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve [obec], nerozporuje, proto odvolání věcně směřuje proti usnesení Okresního soudu ve [obec] ze dne 13. 1. 2022, č. j. 36 C 258/2021-122, nikoliv proti V. výroku rozsudku, který konkrétní výši odměny a hotových výdajů ustanovené zástupkyně nestanoví. Proto považovala odvolání žalobce za nedůvodné. 7. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201 a 202 o. s. ř.), a bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), přezkoumal dle ustanovení § 212a odst. 6 o. s. ř. bez nařízení jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně co do důvodů, které se týkají toho, co soud prvního stupně řešil v odvoláním napadeném usnesení, a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné. 8. Z obsahu spisu se podává, že usnesením Okresního soudu ve [obec] ze dne 25. 11. 2021, č. j. 36 C 258/2021-105, byla žalovaná osvobozena od placení soudních poplatků a byla jí ustanovena zástupkyně Mgr. [jméno] [příjmení], advokátka se sídlem [adresa]. Soud prvního stupně vyhlásil rozsudek, jehož V. výrok žalobce napadl odvoláním. Usnesením ze dne 13. 1. 2022, č. j. 36 C 258/2021-122, soud rozhodl o výši odměny a hotových výdajů ustanovené zástupkyně žalované. Rovněž proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání. 9. Podle ustanovení § 140 odst. 2 o. s. ř. byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát; při určení náhrady hotových výdajů a odměny za zastupování se postupuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně a náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování a z náhrady hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem. V odůvodněných případech stát poskytne advokátovi přiměřenou zálohu. 10. Podle ustanovení § 149 odst. 2 o. s. ř. zastupoval-li ustanovený advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit státu náhradu hotových výdajů advokáta a odměnu za zastupování. 11. V rozsudku ze dne 15. 12. 2009, sp. zn. 21 Cdo 1997/2008, uveřejněném pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen„ R 109/2010“), Nejvyšší soud vysvětlil, že osobou oprávněnou k přisouzení náhrady nákladů řízení je podle hledisek uvedených v ustanovení § 142 o. s. ř. účastník řízení i tehdy, byl-li v řízení zastupován advokátem, kterého mu ustanovil soud ve smyslu ustanovení § 30 o. s. ř. Požadavek ustanovení § 149 odst. 2 o. s. ř. o tom, že ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, je povinen zaplatit státu náhradu hotových výdajů advokáta a odměnu za zastupování, se při rozhodování o náhradě nákladů řízení mezi účastníky projeví v tom, že soud sice náhradu nákladů řízení (včetně náhrady hotových výdajů advokáta a odměny za zastupování) přizná zastupovanému účastníku, avšak povinnost k jejich zaplacení stanoví ve prospěch státu. K závěrům tohoto rozsudku se Nejvyšší soud přihlásil např. též v rozsudku ze dne 24. 7. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4150/2018, uveřejněném pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a aplikoval jej (pro rozhodování o nákladech dovolacího řízení) např. též v usnesení ze dne 30. 6. 2021, sp. zn. 29 Cdo 1527/2021. 12. V posuzovaném případě žalobci podle výsledku řízení povinnost hradit žalované náklady řízení vznikla a soud správně stanovil poměr úspěchu (22 %) a neúspěchu (78 %) žalobce v řízení před soudem prvního stupně, když vycházel z hodnoty předmětu řízení stanoveného jako součet žalobou uplatněných částek s příslušenstvím (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2717/08, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015). 13. Správně rovněž stanovil, že žalobce je povinen nahradit státu 56 % (78 % – 22 %) hotových výdajů a odměny za zastupování, které budou soudem ustanovené advokátce žalované státem placeny. 14. Protože odvolatel svými námitkami rozhodnutí soudu prvního stupně nijak nezpochybnil a odvolací soud v postupu soudu nalézacího vady neshledal, bylo napadené rozhodnutí jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrzeno. 15. O odměně soudem ustanovené zástupkyně žalované za toto odvolací řízení rozhodne soud prvního stupně samostatným usnesením.