13 Co 35/2024-418 — Krajský soud v Brně

1. Dosavadní průběh řízení:2. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost vyklidit pozemek p.č. , číslo, , jehož součástí je stavba , adresa, , to vše v katastrálním území , adresa, (výrok I.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, Kč (výrok III.).3. Takto soud prvního stupně rozhodl (v pořadí druhým rozsudkem) o žalobě ze dne , datum, (dále jen „žaloba“).4. Žalobou se žalobce v primárním návrhu domáhal vyklizení pozemku p.č. , číslo, a stavby č.p. , číslo, , postavené na pozemku p.č. , číslo, to vše v katastrálním území , adresa, (dále též „pozemek“ a „stavba“), a v eventuálním návrhu se domáhal úpravy bydlení k pozemku a domu po zániku manželství žalobce a žalované.5. Soud prvního stupně rozsudkem ze dne 31. 8. 2020, č. j. 33 C 307/2019-191 (v pořadí prvním rozsudkem), zamítl žalobu v primárním návrhu (výrok I. v pořadí prvního rozsudku soudu prvního stupně), zamítl žalobu v eventuálním návrhu (výrok II. v pořadí prvního rozsudku soudu prvního stupně) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení (výrok III. v pořadí prvního rozsudku soudu prvního stupně).6. Proti v pořadí prvnímu rozsudku soudu prvního stupně podal odvolání žalobce.7. O odvolání bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Brně (dále jen „odvolací soud“) ze dne 29. 4. 2021, č. j. 13 Co 6/2021-237. V pořadí první rozsudek soudu prvního stupně byl odvolacím soudem ve výrocích I. a II. potvrzen (výrok I. rozsudku odvolacího soudu), změněn ve výroku III. (výrok II. rozsudku odvolacího soudu) a žalobci byla uložena povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok III. rozsudku odvolacího soudu).8. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. O dovolání bylo rozhodnuto rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. 22 Cdo 3070/2021-261. Nejvyšší soud zrušil rozsudek odvolacího soudu ze dne 29. 4. 2021, č. j. 13 Co 6/2021-237, ve výroku I. (pokud jím byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. a III.) a ve výrocích o náhradě nákladů řízení. Současně zrušil výrok I. a III. rozsudku soudu prvního stupně ze dne 31. 8. 2020, č. j. 33 C 307/2019-191. V tomto rozsahu byla věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení (výrok I. rozsudku Nejvyššího soudu). Ve zbývající části bylo dovolání odmítnuto (výrok II. rozsudku Nejvyššího soudu).9. Následně o žalobě rozhodl soud prvního stupně rozsudkem ze dne 23. 10. 2024, č. j. 33 C 307/2019-381 (odvoláním napadený rozsudek).10. Odvolání a vyjádření k odvolání:11. Proti rozsudku soudu prvního stupně ze dne 23. 10. 2024, č. j. 33 C 307/2019-381, podal žalobce odvolání. Namítl, že soud prvního stupně učinil nesprávný právní závěr v otázce režimu vlastnického práva ke stavbě. Podle jeho názoru se vlastníkem stavby stala jeho matka jako stavebník stavby, která jej následně darovala žalobci do jeho vlastnictví. K darování mělo dojít v období mezi zřízením stavby (jejím vznikem) a zápisem stavby do katastru nemovitostí. Navrhl, aby byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.12. Žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhla, aby byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen.13. Projednání odvolání:14. Odvolací soud [§ 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“)] po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), a že bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), v souladu s § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, řízení jeho vydání předcházející, správnost skutkových zjištění a jejich právního posouzení, nařídil k projednání odvolání jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že jsou dány důvody potvrzení rozsudku soudu prvního stupně15. Skutková zjištění soudu prvního stupně a jeho závěr o skutkovém stavu věci:16. Pokud jde o skutkovou stránku věci, soud prvního stupně správně a přesvědčivě popsal (vymezil), které skutečnosti má za prokázané a které nikoli, a o jaké důkazy opřel svá skutková zjištění. Odvolací soud proto v plném rozsahu odkazuje na dílčí skutková zjištění učiněná soudem prvního stupně a též na závěr soudu prvního stupně o skutkovém stavu.17. Právní posouzení:18. Soud prvního stupně věc po právní stránce posoudil správně.19. Žalobce se domáhal vyklizení pozemku p.č. , číslo, a dále stavby č.p. , číslo, která je postavena na pozemku p.č. , číslo, , to vše v katastrálním území , adresa, . Při formulaci petitu žaloby vycházel jednak ze stavu zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí a dále z svého právního názoru, že stavba tvoří součást pozemku.20. Pouze pro upřesnění odvolací soud uvádí, že podanou žalobou se žalobce nedomáhal vyklizení pozemku p.č. , číslo, v katastrálním území , adresa, . Tento pozemek je využíván jako zahrada u stavbě č.p. , číslo, .21. V průběhu odvolacího jednání byl žalobce poučen o tom, že stav zápisu v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnému právnímu stavu, neboť pozemek a stavba mají odlišný vlastnický režim. Byl poučen o tom, že pozemek náleží do vlastnictví žalobce a stavba do společném jmění manželů žalobce a žalované (doposud nevypořádaného). Po posouzení obsahu žaloby, dalších podání žalobce a skutkových tvrzení uvedených v průběhu jednání před soudem prvního stupně a odvolacím soudem vyplývá, že úmyslem žalobce je, aby byla žalované uložena povinnost vyklidit stavbu a současně pozemek, který se nachází pod touto stavbou.22. K právnímu režimu pozemku:23. Mezi účastníky byl sporná otázka vlastnického práva k pozemku. Žalobce tvrdil, že tento pozemek náleží do jeho vlastnictví, žalovaná byla přesvědčena, že tento pozemek náleží do společného jmění žalobce a žalované (doposud nevypořádaného). Soud prvního stupně dospěl k závěru, že pozemek žalobce nabyl do svého výhradního vlastnictví. Tento právní závěr je zcela správný.24. Pozemek nabyl žalobce do vlastnictví na základě kupní smlouvy ze dne , datum, , tj. za trvání manželství s žalovanou, za kupní cenu , částka, Kč. Kupní smlouva byla podepsána nejen žalobcem (kupujícím) a prodávajícím, ale rovněž i žalovanou jako další účastnicí smlouvy s tím, že žalovaná ve smlouvě prohlásila, že peněžní prostředky na zaplacení kupní ceny nepochází ze společného jmění manželů a žalobce měl tyto peněžní prostředky k dispozici ještě před uzavřením manželství. V řízení bylo prokázáno, že veškeré peněžní prostředky použité na zaplacení kupní ceny za pozemek byly ve výhradním vlastnictví žalobce a nejednalo se o peněžní prostředky, které by měly původ ve společném jmění manželů. Proto je třeba učinit zcela jednoznačný závěr, že žalobce nabyl pozemek do svého výhradního vlastnictví, byť se tak stalo za trvání manželství. V tomto směru odvolací soud odkazuje na zcela správné a přesvědčivé odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně (odstavec 34. až 38.).25. K právnímu režimu stavby:26. Soud prvního stupně učinil zcela správný závěr, že stavba vznikla v období od , datum, (kdy bylo započato se stavbou domu) do , datum, (kdy došlo k zápisu rozestavěné stavby do katastru nemovitostí). V té době již byla patrná dispozice prvního nadzemního podlaží. Stavba tedy vznikla za trvání manželství žalobce a žalované, a proto se má zato, že stavba se stala součástí společného jmění manželů.27. Žalobce tvrdil, že jsou splněny podmínky pro nezařazení stavby do společného jmění, a proto jej tížilo důkazní břemeno ohledně skutečností, z nichž by bylo možno učinit závěr, že stavba do společného jmění manželů nepatří (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 22 Cdo 3070/2021).28. Žalobce postupně v průběhu řízení uváděl různé skutkové verze, z nichž dovozoval, že věc nabyl do výhradního vlastnictví. Tato skutková tvrzení soudu předkládal postupně v závislosti na právních závěrech, které byly přijaty soudy všech stupňů a postupně tato skutková tvrzení modifikoval s cílem docílit pro něj příznivějšího právního hodnocení. Odvolací soud musí konstatovat, že skutková tvrzení žalobce jsou nekonzistentní, jeví se účelovými v závislosti na právním hodnocení projednávané věci provedené soudem prvního stupně a odvolacím soudem.– V podání, které bylo doručeno soudu prvního stupně dne , datum, , žalobce uvedl, že stavba nebyla pořízena z prostředků ve společném jmění manželů. Stavba byla financována z půjčky, kterou mu poskytla jeho matka (svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, ), která mu zapůjčila částku , částka, Kč na výstavbu celé stavby. Jeho matka stavbu založila a řídila. Zastupovala jej i ve stavebním řízení. Uvedl, že celková výše zápůjčky byla vrácena matce dne , datum, výhradně z peněžních prostředků žalobce (z prodeje pozemku v jeho vlastnictví).– V dovolání ze dne , datum, a v následujících podáních začal tvrdit, že stavebníkem (v občanskoprávním smyslu) byla jeho matka a dům mu před zápisem stavby do katastru ne