37 Co 18/2024-414 — Krajský soud v Brně

1. Rozsudkem soudu I. stupně byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobci domáhali určení, že jsou spoluvlastníky (s přesným vymezením velikosti podílů) nemovitostí specifikovaných dle zápisu v katastru nemovitostí a nacházejících se ve třech specifikovaných k. ú. v , adresa, , dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení.2. Včasným odvoláními žalobci rozsudek napadli v plném rozsahu. V obou odvoláních jejich zástupci argumentovali v podstatě shodně s argumentací přednášenou již před soudem I. stupně, argumentace se týkala zásadně toho, že dle odvolatelů soud I. stupně nesprávně posoudil otázku existence státního občanství , jméno FO, , v tomto směru bylo odkazováno na předešlá rozhodnutí Ústavního soudu ČR. Podle žalobců měl soud sám dospěl k závěru o existence státního občanství , jméno FO, a žalobě pak v plném rozsahu vyhovět a v tomto směru změnit napadeného rozhodnutí.3. K odvolání se písemně vyjádřili všichni žalovaní až na jednoho a ať již písemně a u jednání či pouze u jednání navrhli, aby byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen jako věcně správný.4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání nejsou důvodná., právnická osoba, rozhodnutí odvolacího soudu je podstatné, že si tento soud (ani jiný soud v rámci občanskoprávního soudnictví) nemůže sám učinit závěr o existenci státního občanství, pokud je tato otázka řešena v rámci rozhodování příslušných správních orgánů (případně v rámci správního soudnictví). Obecné soudy jsou totiž v takovém případě těmito rozhodnutími vázány, neboť u správních rozhodnutí platí tzv., presumpce správnosti. Soud I. stupně pak správně v bodě 46 odůvodnění uzavřel, že na žalobce nelze pohlížet jako na oprávněné osoby, přičemž v bodech 37 až 45 pak rekapituloval průběh předešlých posuzování otázky existence státního občanství , jméno FO, . Závěry soudu I. stupně jsou v tomto směru zcela správné a srozumitelné a odvolací soud na ně pro stručnost odkazuje.6. V odvolacím řízení žalobci neuplatnili žádnou zásadně novou argumentaci, která by mohla odvolací soud vést k jinému právnímu posouzení, než které učinil soud I. stupně a jak již bylo konstatováno, zásadní argumentací, tedy požadavkem žalobců na jiné posouzení výše uvedené otázky, se soud I. stupně zabýval správně a dostatečně.7. Odvolací soud proto uzavírá, že soud I. stupně správně uzavřel, že žalobci nemají postavení oprávněných osob, a proto nelze žalobě vyhovět, rozsudek soudu I. stupně byl proto potvrzen dle § 219 o. s. ř. jako věcně správný.8. V odvolacím řízením úspěšným žalovaným (krom žalovaného 4) byla dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznána náhrada nákladů v podobě náhrad ve výši režijních paušálů po 300 Kč.