54 Co 167/2024-118 — Krajský soud v Brně

1. Okresní soud ve , adresa, rozsudkem (jeho výrokem I.) zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala vyloučení nemovitých věcí z exekuce, a to pozemků zapsaných na LV č. , Anonymizováno, pro k.ú. , adresa, , parc. č. st. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /1, nacházejících se v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , které mají být předmětem elektronické dražby nařízené usnesením exekutorky , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , ve věci oprávněného žalovaného , Jméno zainteresované osoby 1/0, , proti povinnému , tituly před jménem, , jméno FO, , vedené na základě pověření vydaného Okresním soudem ve , adresa, usnesením ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /21-18. Úspěšnému žalovanému byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 18 362 Kč s tím, že tuto částku je žalobkyně povinna mu zaplatit do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího zástupce (výrok II.).2. Soud prvního stupně ve svém rozsudku popsal, že žalobkyně s povinným , tituly před jménem, , jméno FO, byli manželé od , datum, do , datum, , společné jmění manželů zaniklo ke dni , datum, a do , datum, nebylo vypořádáno, platí tedy, že se bývalí manželé vypořádali tak, že nemovité věci jsou v podílovém spoluvlastnictví obou, jejich podíly jsou stejné a dluhy náleží společně oběma, a i jejich podíly jsou stejné. Soudní exekutorka , tituly před jménem, , jméno FO, byla pověřena vedením exekuce k uspokojení pohledávky oprávněného (v této věci žalovaného) , Jméno zainteresované osoby 1/0, podle vykonatelného rozsudku Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně, pobočka , adresa, ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , exekutorka nařídila elektronickou dražbu na den , datum, ohledně celých pozemků parc. č. st. , Anonymizováno, , nacházejících se v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsaných na LV č. , Anonymizováno, k.ú. , adresa, . Citovanými rozsudky bylo vyhověno žalobě žalobce , Jméno zainteresované osoby 1/0, proti žalovanému , tituly před jménem, , jméno FO, , který jimi byl zavázán uhradit 2 254 515 Kč spolu s 8,05 % zákonnými úroky z prodlení ročně z této částky od , datum, do zaplacení z titulu bezdůvodného obohacení z důvodu plnění bez právního důvodu, kdy si , tituly před jménem, , jméno FO, ponechával peněžité plnění vymožené v rámci exekuce vedené u soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, pro oprávněného , Jméno zainteresované osoby 1/0, a použil je pro své potřeby. , tituly před jménem, , jméno FO, se tak na úkor , Jméno zainteresované osoby 1/0, , dříve spol. , právnická osoba, , bezdůvodně obohatil, neboť si přisvojil peněžní prostředky, které nebyly určeny jemu, ale byly vymoženy pro jiného. Takto na účet , tituly před jménem, , jméno FO, č. , č. účtu, byly v době od , datum, do dne právní moci rozvodu manželství žalobkyně a , tituly před jménem, , jméno FO, (, datum, ) připsány částky, jejichž výše za toto období činí 2 218 515 Kč a po právní moci rozvodu až do , datum, postupně částka 36 000 Kč, tj. celkem 2 254 515 Kč. Pro uvedený skutek byl , tituly před jménem, , jméno FO, rovněž pravomocně uznán vinným mj. zločinem zpronevěry podle rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , ve znění rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno3. Své rozhodnutí odůvodnil soud prvního stupně tím, že dluh z titulu bezdůvodného obohacení, pro který je exekuce proti povinnému , tituly před jménem, , jméno FO, (bývalému manželovi žalobkyně) vedena, vznikl co do částky 2 218 515 Kč za trvání manželství žalobkyně a povinného , tituly před jménem, , jméno FO, , konkrétně v době od , datum, do doby právní moci rozvodu jejich manželství dne , datum, , a co do částky 36 000 Kč v době po rozvodu jejich manželství. Soud prvního stupně uvedl, že vznik dluhu nelze zaměňovat s jeho splatností, a proto jeho vznik spadá právě do doby trvání manželství žalobkyně a povinného. Žalobkyně tak ve smyslu ustanovení § 741 písm. c) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z,“ odpovídá jednou polovinou pozemků, které jsou předmětem exekuce, za polovinu předmětného dluhu z titulu bezdůvodného obohacení, tj. za část tohoto dluhu ve výši 2 218 515 Kč, který vznikl za trvání manželství, konkrétně v době od, datum, do zániku manželství rozvodem ke dni , datum, . Námitku žalovaného ohledně nedostatku aktivní legitimace žalobkyně k podání vylučovací žaloby soud posoudil jako nedůvodnou a uzavřel, že byla ve věci aktivně legitimovanou osobou k podání excindační žaloby, protože je bývalou manželkou povinného, nevztahují se na ni ustanovení §§ 262 b) zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu – dále jen „o.s.ř.“ a § 36 odst. 2, § 42 a 55 odst. 1 e.ř., podle nichž jediným prostředkem obrany manžela povinného před exekucí je podání návrhu na zastavení exekuce v rámci jeho účastenství v exekuci a manžel již není nadále aktivně legitimován k podání vylučovací žaloby. Náklady řízení soud přiznal podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., úspěšnému žalovanému.4. Proti rozsudku v celém jeho rozsahu se odvolala žalobkyně, která uvedla, že soud prvního stupně rozhodl na základě nesprávného právního názoru, neboť žalobkyně nemůže odpovídat za polovinu dluhu vymáhané pohledávky, neboť se jednak nejedná o polovinu vymáhané pohledávky, která by v této výši ke dni zániku společného jmění manželů žalobkyně a povinného existovala, dále žalobkyně nemůže odpovídat za závazek povinného, který nebyl ke dni právní moci rozvodového rozsudku splatný, předchůdce žalovaného požadoval vyplacení závazku až k datu, od kdy bylo přiznáno příslušenství dluhu v nalézacím řízení. Povinnost povinného vyplatit vymožené prostředky vznikla až k tomuto datu, tedy po zániku manželství. Z rozvodového spisu žalobkyně a povinného vyplývá, že spolu od roku 2010 nežili a žalobkyně neměla o závazku žádné informace. Dluh nevznikl za trvání starého občanského zákoníku, žalobkyně vyjádřila svůj nesouhlas poté, co se o existenci dluhu dozvěděla, právě podáním této žaloby. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě vyhověl.5. Žalovaný ve svém vyjádření k odvolání uvedl, že dluh vznikl za trvání manželství žalobkyně a povinného, žalobkyně odpovídá za ½ dluhu. Nelze zaměňovat okamžik vzniku dluhu s jeho splatností. Na otázku vzniku dluhu je navíc nutno aplikovat občanský zákoník platný do , datum, .6. Žalobkyně ve své replice k vyjádření žalovaného opětovně zdůraznila, že o dluhu nic nevěděla, protože s povinným nežila od roku 2010, skutečnost, že o něm nevěděla, uplatnila ve svých písemných podáních. O dluhu se dozvěděla poté, co jí byly v exekučním řízení doručeny příslušné listiny.7. Žalobkyně podala odvolání včas (§ 204 odst. 1 o.s.ř.), a to jako osoba k tomu oprávněná (§§ 90 a 201 o.s.ř.). Napadla rozsudek, proti kterému je odvolání přípustné (§§ 201, 202 o.s.ř. a contr.), a to pro nesprávné právní posouzení věci, tedy ze zákonem předvídaných odvolacích důvodů (§ 205 odst. 2 písm. g/ o.s.ř.). Proto odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně, stejně jako řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.8. Odvolací soud vyzval žalobkyni a žalovaného, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání podle ust § 115a o.s.ř. s tím, že pokud se nevyjádří, bude předpokládat, že souhlasí (v souladu s ust. § 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně se v soudem stanovené lhůtě nevyjádřila a žalovaný vyjádřil s rozhodnutím bez jednání souhlas. Odvolací soud tedy rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě listinných důkazů.9. Odvolací soud se v první řadě zabýval otázkou aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby na vyloučení věcí z exekuce podle ust. § 267 o.s.ř. K podání vylučovací (excindační) žaloby podle § 267 o.s.ř. ve znění zákona č. 139/2015 Sb. je s účinností od , datum, aktivně legitimována jen třetí osoba odlišná od povinného a manžela povinného, jejíž věc (majetkové právo nebo jiná majetková hodnota) byla postižena výkonem rozhodnutí (exekucí), ačkoliv k ní má hmotněprávní vztah, který výkon rozhodnutí nepřipouští. Třetí osobou z hlediska ust. § 267 o.s.ř. je i rozvedený manžel povinného, jehož majetek byl výkonem rozhodnutí (exekucí) neoprávněně postižen, avšak jen pokud není účastníkem exekučního řízení v procesním postavení manžela (bývalého manžela)povinného a nemůže se bránit návrhem na zastavení exekuce podle § 262b odst. 1 o.s.ř. (shodně Krajský soud v Praze v usnesení ze dne , datum, č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ). Nebyl tedy správný