59 Co 116/2024-498 — Krajský soud v Brně

1. Soud I. stupně v záhlaví označeným rozsudkem zamítl žalobu ohledně vypořádání nemovitosti budovy č. p. , Anonymizováno, , způsob využití rodinný dům, stojící na pozemku p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsaný na listu vlastnictví , Anonymizováno, u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, (výrok I); žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému na vypořádání společného jmění manželů vypořádací podíl ve výši , Anonymizováno, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).2. V odůvodnění rozsudku soud I. stupně v podstatném uvedl ke skutkové stránce, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, manželství. Žalovaný se rozhodl postavit na pozemku p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , který zdědil, rodinný dům, zadal , tituly před jménem, , jméno FO, vypracování projektové dokumentace, za což zaplatil , datum, zálohové stavební práce a dne , datum, částku , Anonymizováno, za projekční práce. Dne , datum, žalovaný podepsal smlouvu o dílo na zhotovení rodinného domu s , tituly před jménem, , jméno FO, , dne , datum, uhradil zálohové práce ve výši , Anonymizováno, , předtím uhradil přeložky elektrického vedení, plyn, vodovod a posudek , tituly před jménem, , Anonymizováno, . Dne , datum, žalovaný podepsal smlouvu o převodu práv k družstevnímu bytu, za což získal dne , datum, částku , Anonymizováno, . Dne , datum, uzavřel žalovaný smlouvu o hypotečním úvěru s , právnická osoba, . a disponoval od , datum, částkou , Anonymizováno, . , tituly před jménem, , jméno FO, vyúčtoval dne , datum, částku , Anonymizováno, za zednické práce, základovou desku a podlahové izolace, dne , datum, částku , Anonymizováno, za svislé a stavební konstrukce prvního nadzemního podlaží. Podle fotografií vyhotovených dne , datum, byly v tu dobu částečně postaveny některé obvodové zdi s náznaky oken a dveří, nebyly postaveny všechny obvodové zdi a příčky.Soud I. stupně dovodil, že nemovitost jako věc v právním smyslu vznikla po uzavření manželství účastníků, a k právnímu posouzení věci uvedl, že vyšel ze závazného právního názoru odvolacího soudu, že žalovaný měl před uzavřením manželství prostředky z úvěru, z prodeje bytu ve svém výlučném vlastnictví, jednalo se o jeho výlučné prostředky a povaha výlučných finančních prostředků získaných z úvěru se následným splácením úvěru ze společných prostředků účastníků či refinancováním sjednaného úvěru nemění. Prokázané měl soud I. stupně, že náklady s demolicí domu získaného dědictvím, náklady s překlady elektrického, telekomunikačního vedení hradil žalovaný z výlučných prostředků. Hrubá stavba byla financována z úvěru, sjednaného dne , datum, , od , datum, do , datum, ve výši , Anonymizováno, . Soud I. stupně uzavřel, že žalovaný měl výlučné prostředky, které použil na výstavbu rodinného domu do doby vzniku stavby v právním slova smyslu. Za výlučné prostředky žalovaného považoval též úvěr získaný na základě smlouvy o úvěru ze dne , datum, u , právnická osoba, ., přestože úvěrové prostředky byly vyplaceny v celé výši po vzniku společného jmění manželů. Uzavřel, že žalovaný prokázal dle § 3028 o. z. ve spojení s § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák., že rodinný dům nepatří do společného jmění manželů, neboť se jedná o transformaci prostředků za majetek náležející do výlučného vlastnictví žalovaného a je v jeho výlučném vlastnictví.Dále se soud I. stupně vzhledem k předchozímu rozhodnutí odvolacího soudu zabýval vůlí žalobkyně a žalovaného ohledně nabytí rodinného domu do společného majetku. Uvedl, že projevená vůle nemůže změnit vlastnictví věci vzniklé na základě smlouvy o dílo, kde je rozhodující osoba objednatele jako budoucího vlastníka, který by následně mohl projevit vůli převést vlastnictví zákonným způsobem pro převod nemovité věci. Pokud by rodinný dům byl stavěn svépomocí, náležel by do společného jmění manželů, byť by výstavba byla financována z výlučných prostředků jednoho z manželů. Žalovaný jako objednatel ze smlouvy o dílo je výlučným vlastníkem věci vzniklé na základě této smlouvy, pokud bylo prokázáno, že veškeré finanční prostředky byly jeho výlučnými. Za prokázané však soud I. stupně měl, že žalovaný měl záměr postavit si vlastní dům již v době, kdy žalobkyni neznal, již v , Anonymizováno, byla projektová dokumentace společné stavby domu se sestrou žalovaného. Úmysl žalovaný nezměnil ani poté, kdy žalobkyni požádal o ruku, došlo ke svatbě a založení rodiny. Vůli postavit rodinný dům ve společném jmění manželů žalovaný vyloučil, nebyla prokázána a soud I. stupně uzavřel, že vůle účastníků nesměřovala k budování rodinného domu jako společného majetku a rodinný dům do společného jmění manželů nenáleží.Vypořádání provedl soud I. stupně ohledně refinancovaného úvěru u , právnická osoba, . dle smlouvy o hypotečním úvěru ze dne , datum, , který žalovaný uhradil po zániku společného jmění manželů ve výši , Anonymizováno, ze svých prostředků, a částky , Anonymizováno, , představující kupní cenu za osobní automobil Ford Focus, který žalovaný dne , datum, převedl na třetí osobu, s rovným podílem účastníků.Při rozhodování o náhradě nákladů řízení vycházel soud I. stupně ze Stanoviska pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23 ohledně zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a neshledal žádné zvláštní důvody pro přiznání náhrady.3. Jedná se o druhé rozhodnutí soudu I. stupně o věci samé, jeho předchozí rozsudek ze dne 4. 4. 2023 byl rozsudkem Krajského soudu v Brně - pobočka ve Zlíně ze dne 5. 9. 203 č. j. 59 Co 153/2023-404 zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení (dále též „předchozí rozhodnutí“ nebo „předchozí rozsudek“).4. Proti rozsudku podali odvolání žalobkyně i žalovaný.5. Žalobkyně odvoláním napadla všechny výroky rozsudku soudu I. stupně. Nesouhlasila se závěrem soudu I. stupně, že projevená vůle nemůže změnit vlastnictví věci vzniklé na základě smlouvy o dílo, kde rozhodující je osoba objednatele jako budoucího vlastníka. S poukazem na judikaturu Nejvyššího soudu žalobkyně namítala, že dovolací soud považuje za důležité, zda výstavba byla provedena v úmyslu užívat budovu společně či nikoliv, zda se na výstavbě manželé podíleli, byť svépomocí, zda k výstavbě došlo za normálního průběhu manželství, a judikatura se nevztahuje pouze na nabytí věcí koupí nebo do podílového spoluvlastnictví, jak uvedl soud I. stupně. V případě smluv o dílo nepostačí dle žalobkyně vycházet jen z označení smluvních stran ve smlouvě, kdy smlouvy bývají často dílčí, stavba je prováděna částečně svépomocí a částečně třetím subjektem a jako objednatel je často uveden jen stavebník a zároveň vlastník pozemku, což by nemělo nic měnit na názoru dovolacího soudu, že právě vůle účastníků k nabytí věci do společného jmění rozhoduje o právním režimu vlastnictví stavby. Žalobkyně nesouhlasila se soudem I. stupně, že nebylo důkazy prokázáno, že vůle žalovaného byla postavit rodinný dům ve společném jmění manželů. Skutečnost, že žalovaný začal plánovat stavbu domu před seznámením se s žalobkyní, neznamená, že by následně nemohla společná vůle účastníků směřovat k nabytí nemovitosti do společného jmění. Z výpovědi žalobkyně, její matky, sestry a otce dle žalobkyně vyplynulo, že žalobkyně a její rodina se na plánování, organizaci a přípravě pro stavební práce podíleli, žalobkyně s žalovaným diskutovali o umístění pokojů, otec žalobkyně pomohl při přípravě pozemku na zahájení stavby, poté svépomocí vyrobil vybavení a příslušenství domu (plot, dveře, nábytek) a je nepravděpodobné, že by se tolik angažoval, kdyby se jednalo o cizí dům. Úmysl účastníků nabýt rodinný dům společně, vytvořit v něm domácnost a vychovávat děti vyplývá i z reálných skutečností, kdy žalobkyně v , Anonymizováno, otěhotněla, po narození syna a kolaudaci domu se rodina do domu nastěhovala a užívala ho do rozluky účastníků, úvěr na stavbu rodinného domu byl splácen až za trvání manželství z prostředků společného jmění, podle fotografií žalobkyně s žalovaným místo stavby navštěvovali a představovali si, jak bude jejich dům vypadat. Finanční prostředky na výstavbu domu byly jen dílčími prostředky k jeho vybudování, když žalobkyně a její rodina se svépomocně podíleli na přípravných pracích pro stavbu rodinného domu, v průběhu výstavby žalobkyně přispěla dle svých schopností a možností zejména péčí o dítě. Žalobkyně nezpochybňuje investice žalovaného do domu před vznikem stavby v právním slova smyslu, nejednalo se však o veškeré provedené investice. O finance se staral jen žalovaný a žalobkyně nemá možnost prokázat, že svatební dary byly do stavby rodinného domu investovány a že byly provedeny i další práce, které mohly být uhrazeny např. v hotovosti. I kdyby žalovaný prokázal, že investoval do stavby rodinného domu jen výlučné prostředky, nestačí to pro podporu závěru o jeho výlučném vlastnictví, rozhodující je vůle manželů. Žalobkyně navrhla, aby napadený rozsudek byl zrušen a odvolací soud sám r